Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Zkumavka

Paříž: Začne konečně boj s oteplováním, nebo nastoupí „plán B“?

Klimatická jednání jdou do finiše, nálada je poměrně optimistická

IMG_2972
Autor: Martin Uhlíř

Každý ze speciálních autobusů, které ráno přivážejí účastníky pařížské klimatické konference  do centra Le Bourget na severu francouzské metropole, je svým způsobem modelem současného světa. Pasažéry tvoří lidé nejrůznějších ras a barvy pleti, uvnitř vládne tlačenice - a teplota během cesty nepříjemně stoupá. Na začátek i konec této symbolické pouti pak dohlížejí muži se samopaly, kteří beztak nemají velkou šanci zabránit případnému teroristickému útoku. Rozhodně ne do okamžiku, než účastníci konference projdou prvním bezpečnostním rámem.

Za ním čeká návštěvníka směs frustrace a optimismu. Vrcholí tu dvacet let klimatických vyjednávání pod hlavičkou OSN, jejichž současným cílem je určit, jak bude vypadat obrana proti klimatickým změnám po roce 2020. První, co návštěvníka ohromí, jsou rozměry: na ploše téměř čtyřiceti fotbalových hřišť probíhá jak vlastní jednání, tak doprovodné akce nevládních organizací, diskuse s veřejností či prezentace různých firem. Všeho dohromady se účastní kolem čtyřiceti tisíc lidí.

Reklama
Reklama

IMG_2955

To nejdůležitější se odehrává v modré zóně vyhrazené akreditovaným návštěvníkům. Rozhoduje se tu o tom, zda svět konečně vezme nebezpečné ohřívání planety vážně, nebo se vše rozpadne v sérii vzájemných sporů, jako se to stalo před šesti lety na podobném summitu v Kodani.

Peníze až v první řadě

Optimistický pohled na dění v Le Bourget vychází z toho, že konference je mnohem lépe připravena než ta kodaňská. Všechny termíny se zatím více méně podařilo dodržet; text navrhované tzv. pařížské smlouvy se minulý týden zkrátil z 55 stran na 48 a ministr zahraničí hostitelské země Laurent Fabius, který má na starosti koordinaci jednání, je optimistický: do pátku se smlouva stihne dojednat. A když ne do pátku, tak určitě do neděle.

Zdaleka však není jasné, jaká smlouva to bude, namítají pesimisté. O některých rozporech, jež v  textu stále přetrvávají skryty ve zhruba devíti stech závorkách, píšeme v aktuálním Respektu. Sporných bodů je ale mnohem víc. Hrozí, že jádro sporů se buď rozmělní v nic neříkajících formulacích, nebo se problémy odsunou na konec smlouvy - do pasáží, které budou ponechány k projednávání až v dalších letech.

Nejvážnější rozpory se týkají financí, bez nich chudší země nejen nezvládnou snižování emisí skleníkových plynů, ale ani se nebudou moci klimatickým změnám přizpůsobit. Vyspělý svět slíbil, že počínaje rokem 2020 začne na obojí chudším státům každý rok dávat 100 miliard dolarů. Teď se však ukazuje, že to nebude stačit, a vyspělé státy se začínají pomalu smiřovat s tím, že tuto astronomickou částku – o které stále tak úplně nevíme, odkud se vezme – je nutné chápat nikoliv jako strop, ale spíše základ k dalšímu jednání.

IMG_2979

Další problém je v tom, že dobrovolné plány na omezení emisí, které naprostá většina zemí před konferencí předložila, v součtu nestačí, aby zabránily katastrofální změně klimatu; i pokud by byly beze zbytku splněny, globální teplota stoupne jen do konce tohoto století o 2,7 až 3,5 stupně Celsia a do pohybu se mimo jiné dají miliony klimatických uprchlíků.

Závazky by proto měly být čas od času kontrolovány a zpřísňovány, mluví se o pětiletých cyklech. Od kdy ale začít? Nejradikálnější hlasy požadují, aby první cyklus začal už do roku 2020. Proti jsou ovšem nejen tradiční odpůrci snižování emisí, jako například státy Perského zálivu, ale kupodivu také Evropská unie, která své plány opírá o známý „klimatický balíček“ vztahující se k roku 2030. Otevřít jednání o balíčku dříve je pro evropské politiky noční můrou hlavně kvůli nové polské vládě, která by požadovala všechno jiné než jeho zpřísnění.

Plán B?

„Neexistuje plán B, protože neexistuje ani žádná planeta B,“ opakoval v pondělí na konferenci lehce otřepanou frázi generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Měl na mysli, že boj proti klimatickým změnám nemá alternativu. V zákulisí konference se ale mluví o tom, že pokud jde o vlastní vyjednávání, „plán B“ možná existuje.

Mají ho v zákulisí tajně připravovat francouzští hostitelé. Podle těchto nezaručených zpráv se s ním vytasí v případě, že jednání definitivně uváznou na mrtvém bodě. „Plán B“ má být nový vyjednávací text namísto toho, o němž se již měsíce rokuje. Obsahoval by zřejmě kompromisy přijatelné pro nejsilnější hráče – Čínu, Spojené státy, Indii, EU a další.

Přesně to se stalo před šesti lety Kodani. Vyjednávací text skončil v koši a na novém, který na poslední chvíli předložilo dánské předsednictví konference, se státy neshodly – každou smlouvu musí odsouhlasit všichni účastníci, aktuálně 196 států světa, a mnozí se tehdy cítili opomenuti a vynecháni.

Vzájemná důvěra je nicméně v Paříži přece jen větší, než byla v Kodani. Nezvykle smířlivým jazykem tu například mluví americká delegace: před konferencí se očekávalo, že Spojené státy budou trvat na tom, aby do klimatických fondů přispívaly nejen vyspělé země, ale i bohaté rozvojové státy typu Číny.

V pondělí ale americký vyjednavač Todd Stern řekl, že USA souhlasí s tím, aby se tak dělo na dobrovolné bázi: pařížská smlouva by měla po rozvojových státech nějakým způsobem žádat finanční příspěvky, ale neměla by je k nim nutit.

Možná tedy na plán B nakonec nedojde a budoucí historici nazvou pařížskou konferenci začátkem skutečného boje proti klimatickým změnám.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte