Největším problémem není pokles spermií, ale odkládání otcovství

Text Soumrak spermií, který najdete v aktuálním Respektu 34/2017, cituje studii Hebrejské univerzity, jež přinesla poměrně alarmující čísla o poklesu počtu spermií mužů v západních zemích. Český odborník na mužskou plodnost Pavel Turčan tak katastrofický názor nesdílí – respektive hlavní problém nevidí v ubývání spermií jako takovém, ale v odkládání otcovství.

Mají tedy problém s plodností i čeští muži?

Rozhodně mají. Dříve se uvádělo, že neplodnost byla spíše problém ženy, dnes je to vyrovnané. Málokdy se ale jedná opravdu o neplodnost, spíše jde o sníženou plodnost.  Ovšem když se sečte snížená plodnost z obou stran, může vzniknout problém vyššího rázu.

Podle některých andrologů je mužská plodnost zásadním tématem veřejného zdraví a měly by se mu věnovat i vlády. Co by případně mohly dělat?

Zdraví mužů je určitě v tomto směru zásadním problémem, a to nejen co se týká spermií, ale také produkce hormonů. Máme poměrně velký počet mladých mužů se sníženou produkcí hormonů, což souvisí se zažívacím traktem a životním stylem… Vláda by měla zajistit osvětu, preventivní programy. Existují firmy, které léky nebo doplňky stravy pro zlepšení kvality spermatu vyrábějí;  ty by do osvěty přispěly, nicméně tenhle segment pro ně není příliš výdělečný. Tudíž bych uvítal, kdyby osvětu podpořila vláda.

Jak mohou své plodnosti prospět sami muži?

Muži otcovství často odkládají nebo ho řeší až v pozdějším věku, takže by bylo dobré, aby si alespoň preventivně nechali udělat spermiogram. A samozřejmě je tu i možnost nechat spermie zamrazit; kdyby v budoucnu nastal problém, mohli by je použít k umělému oplodnění. Ale i když mají vše pořádku, měli by se snažit udržet si ho co nejdéle v co nejlepší formě.

A jak?

Neměli by kouřit, nebo minimálně. Větší alkoholové excesy a drogy taky k ničemu nepřispívají. Není ani dobré pracovat s notebookem na klíně, protože elektromagnetické záření může poškozovat tvorbu spermií. Chytré telefony a mobily v kapse v blízkosti varlat také není vhodné nosit. K tomu je třeba provozovat zdravý pohyb, fyzickou aktivitu, jíst více zeleniny a vitamínů - ale příliš se nepřejídat, protože obézní muži mají s plodností problém častěji. V tukové tkáni se vytvářejí estrogeny a mohou nabourávat jak hladinu testosteronu, tak tvorbu spermií. V dnešní době, kdy přibývá obézních lidí, může i tohle mít negativní dopad na plodnost.

Podle studie hrají velkou roli také chemikálie v potravinách a věcech denní potřeby. Je možné se jim vyhnout?

Není možné se jim zcela vyhnout, ale můžeme se je pokusit minimalizovat. Upřednostňovat antioxidanty, v tom zdravá strava může výrazně prospět. Pokud možno se vyhnout i potravinám, které obsahují hodně „éček“ - a jíst třeba šunku s vysokým podílem masa. Nicméně v tomhle bodě bych řekl, že mladší generace se zdravému stravování věnuje víc a lépe se orientuje.

Dal by se problém s plodností označit za výstražný praporek naznačující závažnější zdravotní problémy v celé populaci?

Samozřejmě, lékaři a vědci jsou rozděleni na dva tábory. Ale když vidím výsledky české studie na mladých mužích, tak bych to neviděl tak katastroficky. Problém je spíš v tom, že se početí odkládá - a ve starším věku už spermie opravdu chybí. Nicméně teď přibývá párů, které se pokoušejí otěhotnět a plánují početí dítěte už po dvacátém roce. Možná se nám trend pomalu začíná vracet zpátky; což by jistě nebylo na škodu.

Zmíněná studie Hebrejské univerzity uvádí, že od roku 1973 do roku 2011 počet spermií v jednom mililitru spermatu u mužů ze západních zemí klesl o 52,4 procenta, což je zhruba o 1,4 % ročně.  Tím se tedy nemáme znepokojovat?

Samo zhoršení spermiogramů není podle mě tak markantní, jak se dnes často ve studiích uvádí. A to z prostého důvodu. V minulosti, konkrétně právě okolo roku 1970, se početí řešilo u lidí, kterým bylo kolem dvaceti nebo lehce nad. Docent Zvěřina dělal nedávno s profesorem Weissem zmíněný český výzkum zaměřený na spermiogramy mladých, zhruba dvacetiletých mužů - a zjistili, že jsou téměř totožné, že k drastickému zhoršení nedošlo.

To znamená, že údaje nelze srovnávat?

Ano, z poloviny minulého století máme mnoho spermiogramů mužů kolem dvaceti, zatímco dnes hlavně u mužů ve věku 35–40 let. A v tomto rozmezí nemáme z minulého století dostatečné množství vzorků. Ale jak už jsem řekl, dnes se početí odkládá a řeší se pozdě, takže spermiogram je problém. Je to věc, kterou je třeba řešit.

Nicméně predikce, že kdyby pokles pokračoval stejným tempem, pak kolem roku 2045 nezbudou mužům žádné spermie, je přehnaný scénář?

Ano, je to katastrofický scénář. Ke zhoršení určitě došlo, ale ne k tak markantnímu. Myslím, že tyhle výsledky  trochu nahrávají průmyslu umělého oplodnění.

Nicméně data také ukazují nárůst případů nádorů varlat, poruchu sestupu varlat do šourku a dalších potíží spojených s mužskou plodností.

Poruchy sestupu varlat a nádoru na varlatech mohou vykazovat zvýšená čísla, ale většinou to nemá moc společného se spermiogramem. Sestup varlat může ovlivnit plodnost, ale pokud se řeší včas a tak jak má – tudíž hned u novorozeného chlapce – potom by plodnost neměla být ohrožena.

Pro řadu mužů je každopádně plodnost velmi citlivé téma a společenské tabu. Jaké s tím máte zkušenosti?

Muži to samozřejmě často vnímají jako citlivé téma. Pro mnohé z nich může to, to že nemají v pořádku spermie, představovat psychicky problém asociující „ztrátu mužskosti“ nebo „selhání“. Vnímají to jako něco, za co se mají stydět. Ale v poslední době se setkávám s muži, kteří se k tomu problému staví čelem a chtějí ho řešit. Těch, kteří si problém nedokázali ani připustit, natož ani zajít na vyšetření, je méně - a dokonce bych řekl, že dost výrazně.