Zkrátka jsme je štvaly 

„Ženský nebereme,“ znělo dlouho heslo výtvarných skupin, které měly v českém prostředí tradičně výhradně mužské složení. V roce 1990 se tedy několik výtvarnic rozhodlo, že si založí skupinu vlastní – a následně s ní mocně čeřilo vody. Nejen tím, že byla deklarovaně feministická, ale také tím, že si dělala legraci víceméně ze všeho, včetně světa výtvarného umění. Dnes se to možná nezdá, ale počátkem devadesátých let to byla vcelku radikální provokace. Skupinou prošlo více výtvarnic, později se ustavila ve složení Olina Francová, Alexandra Horová a Magdalena Cubrová. (S jejich souhlasem je v rozhovoru označujeme křestními jmény.)

Jak vznikla Koza Nostra?

Saša: My se s Olinou známe od střední školy a později jsme se potkávaly ve smaltovně na Moravě, protože jsme se obě věnovaly technice smaltu.

Olina: Dokončily jsme AVU a čekal nás reálný život. S tehdejší spolužačkou Ivanou Koskovou jsme se bavily o tom, co budeme dělat, a tak vznikl nápad na založení ženské výtvarné skupiny. Přibraly jsme Sašu Horovou a další holky. Nová doba si žádala nové skutky a my očekávaly život ve svobodném světě.