Jak svět ztrácí – zase nachází – ženy, které ho změnily 

Představme si na chvíli jeden alternativní výklad historie. Jsou to moderní dějiny, v nichž ženy nesedí a poslušně nečekají na to, až jim muži dovolí navrhovat domy a běhat stovku na čas. Ale zkrátka začnou fungovat podle vlastního uvážení – a když je nikdo nepustí do mužských kategorií a žebříčků, tak si založí vlastní. A pak existuje ještě jiná verze dějin. Genialita ženských hvězd v jakémkoli oboru se krčí vedle slavnějších jmen mužských kolegů, jiné jsou zapomenuty úplně. Často proto, že průkopnice tak výrazně předběhly dobu, že jejich současníci nepobrali, že jde skutečně o jejich práci, a ne o výkon nějakého muže. Případně byli natolik prosyceni přesvědčením, že ženy v „mužských“ oborech nic pořádného ani originálního nesvedou, a tak výsledkům nevěřili, ani když je měli přímo před očima. Jiných žen si sice jejich současníci cenili, jen se pak jejich příběh ztratil v ideologickém přepisování historie nebo ho převálcoval neúprosný parní válec velkých dějin. Hrana mezi oběma alternativami je po celou dobu až povážlivě tenká. 

Cože? Jaká Lilly? 

Před několika měsíci jsem dostala pozvání vystoupit na debatě pořádané v Arnoldově vile v Brně – a byl to mimořádný zážitek. Dům si nechali v šedesátých letech 19. století ve svahu nad lužáneckým parkem postavit manželé Arnoldovi, a to podle návrhu stavitele a architekta Josefa Arnolda. Muzeum města Brna vilu po pečlivé rekonstrukci přetvořilo na centrum společenského života a člověk zde má pocit, jako by se ocitl uprostřed bohaté brněnské historie. Hned vedle stojí Löw-Beerova vila, kterou si nechala postavit rodina textilních průmyslníků, a výše ve svahu pak dům z nejslavnějších – vila Tugendhat. A v širším okolí další skvosty architektury posledních zhruba 150 let. 

Ocitnete se zde uprostřed historie, ale taky rychle zjistíte, jak málo o ní stále víte. Debata byla součástí série akcí pořádaných Muzeem města Brna a věnovaných „silným ženám“ – činnosti ženských spolků v 19. a 20. století, životu žen v období socialismu, ale i otázce, jak se žije českým ženám dnes. Společně s právničkou Šárkou Homfray jsme mluvily o rozdílech v odměňování, o pohledu na mateřství i o tom, čemu čelíme jako ženy veřejně prezentující své názory. V průběhu debaty pak vedoucí Arnoldovy vily Veronika Smyslová zmínila, že globálně slavná perla architektury nacházející se jen pár desítek metrů od místa, kde jsme právě seděly, nebyla jen dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Zásadním způsobem se na ní podílela také jeho partnerka v profesním i osobním životě, německá designérka Lilly Reich.