Brána do (podmaněného) světa
Hamburk se jako první evropské město systematicky vypořádává se svou rolí během kolonialismu
Bloudíte si jen tak Hamburkem, v nevýrazných uličkách nedaleko přístavu, kolem parku zakrytého popadaným listím – a najednou před vámi zcela nečekaně vyvstane 35 metrů vysoký pomník Otty von Bismarcka. Zkamenělý sjednotitel moderního Německa má brnění, v rukou meč, ve tváři vážný výraz, u nohou vysochané orlice. V roce 1906 jej nechali postavit hamburští obchodníci, též jako poděkování Bismarckovi za kolonizaci Afriky. Za jeho působení v roli říšského kancléře Německo získalo území v západní, východní a jihovýchodní Africe a v Oceánii.
V posledních dekádách si Hamburk s monumentem kvůli jeho citelně nacionalistickému odéru nevěděl rady. Nevedou k němu turistické ukazatele, průvodci se jím moc nechlubí, donedávna z něj vyrůstal plevel a na povrchu přibývalo prasklin. Až teď jej radnice opravuje – a nejen to. Pořádala už tři semináře, kde historici, aktivisté, kunsthistorici z Evropy i z kdysi kolonizovaných zemí debatovali o Bismarckově roli a symbolice hamburské sochy. Někteří občanští aktivisté požadují její odstranění. „Na našich workshopech jasně převažoval názor, že cílem nemá být vymazání Bismarcka z městského obrazu. Patří k našim dějinám,“ říká Respektu Carsten Brosda (SPD), hamburský radní pro oblast kultury. „Musíme se k němu ale vztahovat z perspektivy naší dnešní společnosti a našich hodnot.“
V příštím roce město vyhlásí soutěž na…
Tento článek je v plném znění dostupný členům klubu Respektu.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného s členstvím v Klubu Respektu. Pokud jste již člen/ka, přihlaste se. Jestliže máte aktivní předplatné bez členství v klubu, napište nám žádost o rozšíření předplatného (+50 Kč měsíčně) na [email protected].
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
