Pokud by se dělala anketa o to, která historická událost vryla do českého národního povědomí nejhlubší brázdu, bitva na Bílé hoře by zcela jistě nebyla bez šance. Výsledek dopoledního krvavého boje na táhlých svazích kopce na západním okraji Prahy ovlivnil život v českých zemích na stovky let a dal vzniknout legendě o tragické porážce, po níž přišla doba temna. Avšak, jak známo, realita raného novověku byla složitější a zárodek, průběh a důsledky nejslavnější bitvy na českém území nelze snadno rozdělit na „my“ a „oni“. Linie sporu vedly napříč celou zdejší společností a vyústily v zásadní střet ohledně uspořádání státu. Bitva na Bílé hoře byla jeho vyvrcholením.
Čechy jako Achillova pata
Kde to celé začalo? Zřejmě v cimrmanovsky nevydařeném letopočtu 1526, po smrti českého krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče, kdy (23. října) české stavy zvolily nového krále. Hledal se muž, na kterém by se shodla domácí šlechta, potvrdil by její stavovská práva, získal by si respekt v Evropě a měl i finanční zajištění. Volba padla na rakouského arcivévodu Habsburka Ferdinanda I. K dosavadní unii českých zemí a Uher se poté (1528) přičlenily rakouské země a vzniklo jádro habsburských držav ve střední Evropě, které si rod udržel až do roku 1918.
V první polovině 16. století se územím Svaté…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
