Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg • Autor: Matěj Stránský

Dávno není ve vládě, přesto si Karel Schwarzenberg nemůže stěžovat na nedostatek aktivity. Pár dní před tímto rozhovorem podal trestní oznámení na poslance Miloslava Roznera, že zpochybňuje romský holokaust. Později se účastnil demonstrace proti Andreji Babišovi v centru Prahy. Mezitím si odskočil na deset dní do sanatoria k rakouskému jezeru Altaussee, aby zde podstoupil pravidelnou ozdravnou kúru. Část rozhovoru se odehrávala v horské restauraci, kde si kvůli půstu objednal jen hovězí vývar. Když nám přinesli místní specialitu – borůvky se špeclemi, neodolal a lžičku uzobnul. V ten moment se po jeho tváři rozlil blažený úsměv podobný absolutnímu štěstí. Karel Schwarzenberg to tady má rád: jeho rodina tu žila po komunistickém puči několik let, a jak říká, zná tu každý kopec. 

Pomáhal jste československým disidentům, Václavu Havlovi jste pomáhal obnovovat demokracii v téhle zemi, pak jste se stal ministrem zahraničí a skoro prezidentem. Co vás hnalo dopředu?

Bude to znít pateticky, ale já jsem vždycky chtěl sloužit této zemi. Víte, já jsem znal jednoho dětského psychologa ve Vídni, chodil jsem za ním se synem, když měl ve škole potíže v pubertě. Byl to rozumný starý pán a ten mi říkal, že v životě existuje jen několik období, kdy člověk opravdu silně přijímá vlivy. A je to především v dětství. Vzpomínám si, že když jsem byl malý kluk, matka s otcem mi říkali, že naše rodina má vůči naší zemi povinnosti, to mě formovalo. Dost jsme se doma bavili o politice, leccos jsem už chápal. Když byl nalezen pod okny Černínského paláce Jan Masaryk, mně tehdy bylo jedenáct, mluvili jsme o tom s rodiči, díky tomu jsem věděl, co se stalo. Že je to vražda a konečný hřebík svobodného státu. Byl jsem zrovna nemocný, v županu jsem se pak postavil na postel a přísahal, že budu za svobodu bojovat. To určovalo celý můj život, něco jsem slíbil a snažil se tomu nějak dostát.

Byly přece časy, kdy jste zahálel, potloukal jste se po Vídni, užíval si večírky a měl úplně jinou představu o smysluplně využitém čase. Co se to před lety najednou ve vás změnilo, že jste užívání si vyměnil za službu veřejnosti?

No samozřejmě že mě zajímaly holky. A mejdany. V padesátých letech, kdy mi bylo dvacet, nebyla nejmenší šance něco změnit. To člověk jenom seděl venku a věděl, že v Československu je železná opona, že je všechno uzavřené. Lidé měli strach, byť i jen někomu dopisovat. Soustředil jsem se na život v Rakousku, kde jsem byl. Nadšeně jsem poslouchal jazz, zabýval jsem se moderním uměním, později jsem se dal do rakouské politiky. Sice jsem nikdy nebyl rakouský občan, ale vesele jsem se do toho míchal.

titul

Byl konkrétní moment, kdy jste si řekl, že dostojíte svému klukovskému slibu? A tomu, co vám vtloukali do hlavy rodiče?

Nesmíte zapomínat, že v šedesátých letech jsem převzal rodinný podnik, tím jsem se musel opravdu zabývat. Takže ten čas barů, na který se ptáte, byl ve Vídni vlastně poměrně krátký. Otec mi vždy kladl na srdce, že mám povinnosti jak tady v Rakousku, tak doma, i když tam zrovna nežijeme. A že musím vždy myslet na víc věcí najednou. Na rodinu, firmu a zemi, s níž byl náš rod tak dlouho spojený. Vždy na mě také mluvil česky.

Už dlouho působíte dojmem člověka, který má věci jasně srovnané a ví, co chce. Kdy jste byl v životě nejvíc šťastný?

29. prosince 1989. Byla volba prezidenta, neskutečná krása. Věděl jsem, že už zase můžu v Československu zůstat, že odsud nebudu muset po pár dnech zase vycestovat. Dřív jsem dostával vízum vždy tak na tři čtyři dny. Teď jsem tady ale mohl být napořád. Země byla konečně svobodná.

Byl jste v ten moment šťastnější než při narození svých dětí?

To bylo také velice pěkné, ale přesto bych řekl, přece jenom jsem politické zvíře, že ten prosinec byl nejsilnější okamžik mého života.

Výtvarník Krištof Kintera
Výtvarník Krištof Kintera • Autor: Matěj Stránský
V ateliéru Krištofa Kintery
V ateliéru Krištofa Kintery • Autor: Matěj Stránský
Výtvarník Krištof Kintera
Výtvarník Krištof Kintera • Autor: Matěj Stránský
Dokumentarista Janek Rubeš
Dokumentarista Janek Rubeš • Autor: Matěj Stránský
Dokumentarista Janek Rubeš
Dokumentarista Janek Rubeš • Autor: Matěj Stránský
Linda Wichterlová
Linda Wichterlová • Autor: Matěj Stránský
Básnířka Renata Berkyová a módní návrhář Pavel Berky
Básnířka Renata Berkyová a módní návrhář Pavel Berky • Autor: Matěj Stránský
Food blogerka Kamila Rundusová
Food blogerka Kamila Rundusová • Autor: Matěj Stránský
Filosofka Denisa Kera
Filosofka Denisa Kera • Autor: Matěj Stránský
Písničkář Tomáš Klus
Písničkář Tomáš Klus • Autor: Matěj Stránský
Písničkář Tomáš Klus
Písničkář Tomáš Klus • Autor: Matěj Stránský
Sestra Angelika
Sestra Angelika • Autor: Matěj Stránský
Sestra Angelika
Sestra Angelika • Autor: Matěj Stránský
Sestra Angelika
Sestra Angelika • Autor: Matěj Stránský
Psychiatr a neurovědec Jiří Horáček
Psychiatr a neurovědec Jiří Horáček • Autor: Matěj Stránský
Režisér Václav Marhoul
Režisér Václav Marhoul • Autor: Matěj Stránský
Režisér Václav Marhoul
Režisér Václav Marhoul • Autor: Matěj Stránský
Režisér Václav Marhoul
Režisér Václav Marhoul • Autor: Matěj Stránský
Architekt Marek Štěpán
Architekt Marek Štěpán • Autor: Matěj Stránský
Architekt Marek Štěpán
Architekt Marek Štěpán • Autor: Matěj Stránský
Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg • Autor: Matěj Stránský
Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg • Autor: Matěj Stránský
Fyzik Martin Roček
Fyzik Martin Roček • Autor: Matěj Stránský
Herec Martin Myšička
Herec Martin Myšička • Autor: Matěj Stránský
Snowboardistka Šárka Pančochová
Snowboardistka Šárka Pančochová • Autor: Matěj Stránský
Snowboardistka Šárka Pančochová
Snowboardistka Šárka Pančochová • Autor: Matěj Stránský
Ředitel Skautského institutu Miloš Říha
Ředitel Skautského institutu Miloš Říha • Autor: Matěj Stránský
Archeoložka Jitka Soukupová
Archeoložka Jitka Soukupová • Autor: Matěj Stránský
Spisovatelka Kateřina Tučková
Spisovatelka Kateřina Tučková • Autor: Matěj Stránský
Cestovatel Ladislav Zibura
Cestovatel Ladislav Zibura • Autor: Matěj Stránský
Cestovatel Ladislav Zibura
Cestovatel Ladislav Zibura • Autor: Matěj Stránský
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Nikdy později jste necítil frustraci z vývoje, zrazení ideálů listopadu, řada lidí to tak časem začala vnímat.

Ne, ne. Přece jen jsem v padesátých letech žil v Rakousku a viděl jsem, jak se těžce zbavovalo dědictví nacismu. Co se týká očekávání dění v Československu a pak později Česku, byl jsem řekněme realista.

Jak se Rakousku podařilo s nacismem vypořádat? Proč nám to trvá déle?

I v Rakousku to šlo opravdu zvolna a někde to zůstává i nadále. Pamatuji si jeden případ ze Štýrska, ten člověk se chtěl veřejně angažovat, na svém kontě měl přitom tisíce mrtvých Židů. U soudu byl tenkrát osvobozen, soudy byly přece jen po válce stejně ovlivnitelné jako v Československu ty komunistické. Takových Grebeníčků tu byla také spousta. Rakousko mělo ale v jedné věci lepší výchozí situaci. Nacisté to tu pustošili jen sedm let, zatímco komunisté u nás čtyřicet. To přece se zemí a jejími lidmi musí daleko víc otřást a déle se toho pak zbavujete. Každý rok navíc je totiž hodně znát. Když jsem byl kancléřem prezidenta Havla, šokovalo mě, jak jsem tak chodil po Hradě, že z původního osazenstva tam nebyl nikdo, kdo by maturoval ve svobodě.

Z Orlíku vás vyhnali za války nacisté, před komunisty jste po válce odešli vy. Jak jste ty dějinné zvraty prožíval?

Opravdu blbý to bylo teprve v roce 48. Za války jsem zažil solidaritu lidí s námi všemi. Čimeličtí i Orličtí, kde jsme měli panství, poznali odvahu mých rodičů, nejenom otce, který se odmítl stát říšským občanem a dál se hlásil k české národnosti, díky čemuž zastupující říšský protektor na náš majetek uvalil nucenou správu. Nýbrž i matky. Lidem imponovala, poněvadž za protektorátu zásadně mluvila na veřejnosti pouze česky, byť byla rozená Rakušanka. My děti jsme se styděly za její strašný akcent, ale dělala to. Pak se rozšířilo, jak v roce 1940 vyhodila esesáky z Orlíku. Když nás později nacisté vyhnali, lidé nám pomáhali, cítil jsem se jako v bavlnce.

To se ani trochu nebála?

Později mi řekla, že měla strach, a jaký. Ale že se řídila příkladem otce, který ho vždy dokázal v krizových situacích potlačit.

Udržela si matka odvahu i po válce?

V roce 1948, když nám komunisté zabavili majetek, jsme se rozhodli odejít ze země. V noci nás kvůli administrativním věcem, alespoň to tak říkali, z hranic poslali zpátky. Dodnes vidím, jak dvouletá sestra sedí na nádraží a hraje si s prázdnými flaškami od piva na stole. Matka byla tehdy opravdu nervózní, kouřila jednu cigaretu za druhou. Ale za pár dní nás pustili pryč. Byla to divná doba, lidé se k nám už nehlásili, byli jsme za vyvrhele.

Celé interview najdete ve speciálu Každý v něco věří spolu s dalšími osmnácti rozhovory. Schwarzenberg • Myšicka • Pančochová • Zibura • Wichterlová • Tučková • Klus  • sestra Angelika • Rubeš • Kamu • Kintera • Marhoul • Kera a další

Speciál je dostupný k zakoupení také na novinových stáncích, na webu i v aplikacích pro Android a iPad/iPhone


Pro objednání speciálu přes SMS pošlete zprávu ve tvaru:
LIDE JMENO PRIJMENI ULICE C.P. OBEC PSC (vzor:LIDE JAN NOVAK SOKOLOVSKA 22 PRAHA 8 18000) na číslo 90211.

Magazín vám doručíme až do schránky.

Objednací SMS jsou zpoplatněny podle běžného tarifu vašeho mobilního operátora. Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 89 Kč vč. DPH, tedy shodná s cenou výtisku na stánku. Službu technicky zajišťuje ATS Praha. Infolinka 296 363 199 v pracovní dny 8:00 – 17:00, www.platmobilem.cz.

012
Karel Schwarzenberg, 9. 3. 2015 • Autor: Matěj Stránský

titul
Tento článek je v plném znění dostupný po zakoupení speciálního vydání týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením čísla. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

titul
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 20 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundrao
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1696

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte