Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovor

Rusko má mentalitu obležené pevnosti

S významným ruským novinářem Vitalijem Jaroševským o vlastenectví, státních médiích a žigulících

Vitalij Jaroševskij
Vitalij Jaroševskij • Autor: Milan Jaroš

„Nic se za těch deset let, co u nás pracuji, nezměnilo. Nikdo nepřemýšlí o tom, co bude zítra. Občas přemýšlíme o tom, kdy nás zavřou. Respektive: proč nás ještě nezavřeli, proč ještě Putin nevydal ten povel? Smetli by nás klidně,“ říká o situaci nezávislých ruských médií známý novinář Vitalij Jaroševskij (58). Zástupce šéfredaktora největšího ruského opozičního listu Novaja Gazeta, pro který pracovala i zavražděná reportérka Anna Politkovská, tento týden pobýval v Česku na Inspiračním fóru Praha, které pořádá MFDF Jihlava. Mluvil na něm plynnou češtinou, neboť vystudoval Karlovu univerzitu a pracoval zde jako zpravodaj agentury TASS.

Jak se vám v posledních týdnech pracuje jako největším ruským opozičním novinám?
Atmosféra je napjatá, ale to je tradice, moc se neliší od toho, co prožíváme posledních patnáct let. Nějaká změna nicméně nastala – stát začíná žít v poloválečných podmínkách.

V jakém smyslu?
V pravém smyslu toho slova. Stát provádí mobilizační politiku. Kolem dokola jsou jenom nepřátelé a musíme se jim bránit. A tyhle podmínky vedou k tomu, že jsou naše noviny vnímané jako pátá kolona, protože jsme proti politice Kremlu na Ukrajině, proti anexi Krymu. Takže už nám chodí výhrůžky: Prodali jsme se Západu.

A nejsme jen pátá kolona, ale i židovská pátá kolona. Co si to dovolujeme, národ se obrozuje, a my překážíme! Ale to je vlastně jedno. Opravdu nebezpeční lidé, kteří dokážou ublížit, ti nevyhrožují; ti rovnou zaútočí. S tím už máme zkušenosti. Tyhle výhrůžky jsou jen daň za to, že se nedokážeme smířit s celonárodní hysterií.


Co tou hysterií myslíte?
Například je to poprvé po dlouhé době, kdy takzvaný prostý lid vyšel do ulic dobrovolně. Dřív se ty davy všelijak sbíraly a dobrovolně chodila na mítinky jen opozice. To je teď jinak, což samozřejmě není nutně špatně. Vrcholem tohoto vzedmutí byl Krym a teď před týdnem oslava Dne vítězství. Tam se objevil pro mě úplně neskutečný slogan: „My jsme zvítězili a můžeme to zopakovat.“ A nad kým? Nad Američany? Nad Němci? Proboha, kdo na nás utočí? Lidé, kteří tohle vytváří, hodně riskují. A my bohužel riskujeme s nimi.

Jak se dívají ruští novináři na práci ruských státních televizí? Především při ukrajinské krizi často překrucovaly události a v několika případech otevřeně lhaly a vymýšlely si zprávy.
Já osobně už nemám sílu se na ně dívat. To už ani není propaganda. Menšina ruských novinářů se na to dívá stejně jako já. Jak jinak také? Jenže větší část se na tom podílí.

Vladimir Putin
Vladimir Putin • Autor: Profimedia.cz

Bylo složité televize takhle proměnit?
Proměnit? Vy myslíte, že to dřív bylo jinak? To je dlouhodobý proces. Nepamatuji, že by státní televize někdy informovala o opozičních mítincích a nesnížila desetkrát počet účastníků. Pokud o nich vůbec informovala. Zpravidla totiž mlčí – a to je řešení problému. Nemluvit o něm a on přestává existovat.

Odcházejí novináři ze státních médií?
Nějaké případy znám, ale je jich málo. Během ukrajinské kampaně ovšem neodešel nikdo, pokud vím. A hlavně nikdo z těch, kdo pracují přímo na místě, na Majdanu a východě Ukrajiny.

Ale to, co televize ukazují, někdy není ani novinařina.
Asi vás zklamu, ale jejich důvody jsou dost povrchní. První skupina na tom chce vydělat kapitál, nejenom finanční, i když platy mají dobré, ale spíš politický. Žijí v představě, že dnešní režim bude trvat věčně, v čemž se podle mě šeredně pletou. Druhá skupina je největší – nevyčnívají, ale nevědí, co s tím. Mají rodiny a ty musí živit, a tak slouží. Nikomu tohle složité rozhodování nevyčítám. A třetí jsou pak ambiciózní začátečníci, kteří hledají odrazový můstek. Prosté.

Jak se daří vám?
Nic se za těch deset let, co u nás pracuji, nezměnilo. Nikdo nepřemýšlí o tom, co bude zítra. Občas přemýšlíme o tom, kdy nás zavřou. Respektive: proč nás ještě nezavřeli, proč ještě Putin nevydal ten povel? Smetli by nás klidně. Ano, byl by to skandál. Ale nedávno anektoval Krym, co je pro něj Novaja Gazeta?

Proč vás vláda nechává žít?
Důvody budou banální. Jsme opoziční list známý na Západě. Jakýsi důkaz toho, že svoboda slova v Rusku existuje. Anebo je to jednodušší vysvětlení: Putin si nemyslí, že jsme pro něj jakákoliv hrozba. Od počátku se zaměřoval na televizi. Tu má zcela pod kontrolou.

https://www.youtube.com/watch?v=ToqNa0rqUtY

Máte náklad kolem dvou set tisíc výtisků, to přece není zanedbatelné číslo.
Ale jistěže je. Rusko je televizní země, co se říká v televizi, to je pravda. První kanál má sto milionů diváků a v Rusku jsou oblasti, kde nic jiného nenaladíte. Druhý kanál osmdesát milionů diváků. A novou, proměněnou NTV sleduje šedesát milionů lidí. Putin to dobře ví. On naživo není žádný fenomén, je to takový homunkulus – ale je televizní rétor. Televize ho bleskurychle vynesla nahoru a on ví, že ho může stejně rychle pustit dolů.

Z ruských státních médií je možné získat dojem, že Rusové v Evropě a Spojených státech vidí své nepřátele. Je to tak opravdu?
Ano. Protizápadní nálady narůstají a je to vidět. Do Prahy jsem teď letěl s jednou ženou. Advokátka, erudovaná, zámožná, rozhodně nejezdí žigulíkem, kolem padesáti. To jsem si vyslechl věci. Evropa je sebranka deviantů a homosexuálů. Což teď v Rusku ještě povzbudil výsledek Eurovize (pozn. red.: vyhrál rakouský transvestita vystupující pod jménem Conchita Wurst). Západ nám taky neustále něco vnucuje: svůj řád, svoje pravidla, svůj pohled na svět. A to říká zástupkyně inteligence. Mimochodem letěla do Mariánských Lázní, na dva týdny.

Proč si člověk, který sem jede utratit své dva tisíce eur, tohle myslí? Z čeho to pramení?
Z našeho zkresleného vlastenectví. Ze zkreslených představ o vztahu člověka k vlasti, rodině, dětem, přátelům. Máme mentalitu obležené pevnosti. Jsme obklíčeni. Podívejte se na mapu. Na jihu Gruzie a Ázerbájdžán. Na východě Čína, která není otevřeně nepřátelská jen proto, že nás vůbec nepotřebuje. Dál Japonsko, to už vůbec ne, a navíc chce naše Kurilské ostrovy. A pak je oceán a za ním USA a Evropa; a to je úplný konec. Jsme sami. Jsme obklíčení a ostatní nás chtějí zničit. Vlast je jediné, co máme, a musíme ji milovat. Tohle nám sedí v hlavách.

Vitalij Jaroševskij
Vitalij Jaroševskij • Autor: Milan Jaroš

Mluví se o tom, že ve chvíli, kdy ruská vyšší střední třída přijde o možnost pohodlně cestovat na Západ, Putinův režim se zhroutí, protože přijde o jejich klíčovou podporu. Je to možné?
Podle mě to možné je – a ne nadarmo se mluví o roce 2017 jako o bodu zlomu. Je to trochu proto, že 17 je pro nás pochopitelně takový problematický ročník, ale jistou logiku by to mělo. Naše ekonomika na tom opravdu není dobře, a to neříká pátá kolona a Novaja Gazeta, nýbrž klíčoví ministři naší vlády. Velkým národem se manipulovat dá, ale hospodářstvím ne. V Rusku se každý druhý směje západním sankcím, ale ony nezačnou působit zítra. Začnou působit za dva roky, za pět let. Ale my žijeme pro dnešek a na zítřek nemyslíme. Tak se smějeme.

Nebude vaše sousedka z letadla ochotná pro vlast přečkat nepohodlí a obětovat Mariánské Lázně?
Ale ne. Jsme zvyklí na blahobyt, především městští lidé. Polovina automobilů, co jezdí po městech, jsou západní výrobky. Žigulíky se drží jen na venkově, a to proto, že je to nejlepší auto na silnici nebo cestu, která de facto neexistuje. Ale Rusko je země měst. Tři čtvrtiny lidí žijí v aglomeracích nad sto tisíc obyvatel. Moskva a do jisté míry Petrohrad jsou navíc svět sám pro sebe. To je pro režim nebezpečná konstrukce. Globální změny v Sovětském svazu v roce 1991 způsobilo 200 tisíc lidí v Moskvě a 100 tisíc v Petrohradu. Prostě vstali a neustoupili.

Znáte dobře Česko i Západ. Je podle vás Západ opravdu tak slabý, jak si i sám o sobě myslí?
Ne. Proč by měl být? Procházím se Prahou a vypadá skvěle. Jasně, máte problémy a krizi, ale dokážete je řešit. Řecko a Itálii jsme pohřbívali desetkrát a nějak nevidím, že by se rozpadly. Loni jsem byl v Miláně a taky vypadá skvěle. A je to zásluha Italů, nikoho jiného. Mají chuť, mají sílu pracovat na svojí zemi. To je podstatné. Všechno ostatní je rétorika začínající studené války.

Vitalij Jaroševskij. Rodák z Jekatěrinburgu se v sedmdesátých letech s rodinou přestěhoval do Moskvy, kde vystudoval žurnalistiku. Krátce poté zamířil do Prahy, s níž spojil podstatnou část svého života. Vystudoval Karlovu univerzitu a v letech 1981 až 1993 pracoval jako korespondent pro agenturu TASS v Praze. Tady byl také v roce 1989 očitým svědkem událostí spojených se sametovou revolucí. Po roce 1993 pracoval pod vedením věhlasného redaktora a novináře Jegora Jakovleva pro týdeník Obšaja Gazeta. Nyní je zástupcem šéfredaktora největšího ruského opozičního listu Novaja Gazeta, pro který pracovala i zavražděná reportérka Anna Politkovská. Investigativní noviny vlastní z poloviny redakce, z poloviny miliardář Alexandr Lebeděv a Michail Gorbačov.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Brolík

redaktor, Fokus

brolik
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 966
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte