Oslovují Velikonoce i dnešního člověka?

Svatopluk Karásek

:47Ing. Martin Hajný, Ph.D.Ve věci odvolání Litoměřického biskupa Pavla Posáda papež Josef Ratzinger očividně LŽE. Stejně tak mám osobní zkušenost, že veřejně (dokoce do rozhlasu ČRO1 - Radiožurnál, pořad Doteky víry - viz podrobnosti http://hajny.webpark.cz/vlk.html#doteky) LŽE i kardinál VLK.Vy sice nejste katolík, ale „jen“ farář církve evangelické. Můžete tedy říci, že LEŽ se Vás netýká, tj. že jde jen o problém čelných představitelů církve římsko-katolické (tj. Josef Ratzinger, kardinál Miloslav Vlk atd.), případně problém církve samé. Když však už jste u těch Velikonoc - ty se točí kolem křesťanství, křesťanství kolem Krista, a ten zase (alespoň podle Bible) prohlásil sebe za „pravdu“, promiňte mi otázku poněkud osobní: Oslovuje Vás PRAVDA ? (A v případě, že ano, tak prosím řekněte proč a čím…) Děkuji za odpověď a přeji i Vám příjemné svátky či alespoň „prodloužený víkend“.14:03Svatopluk KarásekPravda mne samozřejmě oslovuje. Nikdo z nás ji nemá v ruce, je nad námi a je ostruhou našeho svědomí a stálou výzvou k hledání.
Co se týče Vámi zmiňovaného případu, nejsem o této kauze informován, ale zdá se mi nepravděpodobné že by ti zmínění lidé lhali, spíše mají jiné vidění věci či jiný názor než-li Vy. Přeji požehnané svátky Velikonoční.:53Jan DobrotaDobrý den, jakým nejlepším způsobem mají podle Vás církve (jako instituce) přinášet víru a její hodnoty do české společnosti?14:06Svatopluk KarásekHlavní znaky církve jsou zvěstování Slova Božího, služba a společenství. Myslím, že ve všech těchto oborech může církev sloužit lidem ve své době. V dnešní době bych rád podtrhl především službu, v katolické církvi je to hlavně charita. Po roce 1989 vzniklo spousta nových středisek, všichni mají finanční a existenční potíže, přesto se snaží sloužit jak nejlépe dovedou. Moc si jejich činnosti vážím.:55Občanka ČRDobrý den, pane Karásku, na internetu jsem se dočetla, že za 1.republiky a rovněž před r.89 a i krátce po něm byla možnost odvolat poslance občany . Tady o tom píší: „Od 23. ledna 1990 do 31. března 1990 mohli být podle ústavního zákona 14/1990 Sb., o odvolávání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů, [2] přijatého 23. ledna 1990 a vyhlášeného a účinného od téhož dne, poslanci, kteří v rámci rozložení politických sil nebo vzhledem k svému dosavadnímu působení neskýtají záruky rozvoje politické demokracie, ze své funkce odvoláni politickou stranou, jejímiž jsou členy. Poslance bez stranické příslušnosti mohl odvolat příslušný orgán Národní fronty po vzájemné dohodě s Občanským fórem v České socialistické republice a s hnutím Veřejnost proti násilí ve Slovenské socialistické republice.“
Lidé mohli hlasovat ve veřejném referendu a takového poslance odvolat.Tato otázka je ve společnosti čím dál tím více aktuální a lidé chtějí mít možnost odvolat poslance který něco protizákonného provedl nebo zradil tím, že byl zvolen za jistou stranu a pak celé volební období hlasuje za opozoční. Říká se tomu také korupce. Chtěla bych se zeptat jelikož jsem četla, že jste v 90.letech byl také poslancem, jestli víte kdo tento demokratický prvek vyňal z ústavy a schválil tzv. neodvolatelnost našich zákonodárců. Také by mě zajímalo jestli se to dá znovu prosadit a kam se s případnou žádostí máme obrátit. Děkuji za odpověď.14:11Svatopluk KarásekRozhodl to Parlament.
Já bych se takového kroku o kterém hovoříte bál, dávalo by to přílišnou moc těm stranám - politické strany by snáze mohly tzv. „neposlušné“ poslance trestat. Celé by to směřovalo k jistému populismu.
Než dojde k nějaké změně, tak by si měli dát voliči mnohem větší pozor koho volí a žádat mnohem více informací o navrhovaných kandidátech. Anonymní volba je čím dál tím více nebezpečnější.
V případě Vaší aktivity pro změnu zákona je nejlepší se obrátit na vašeho poslance ve Vašem volebním obvodu. Ten může buď návrh sám předložit, nebo poradit, jakých způsobem dosáhnout změny.:59ObčankaDobrý den, ráda bych se zeptala na Karla Kryla. Znal jste se s ním osobně - je pravda že než zemřel byl moc smutný tím jakým směrem se naše země ubírá? Lidé ale marně shání jeho polistopadové písničky a texty. Jiří Černý, který mu vše vydával, se s ním prý politicky rozešel a tak jeho polistopadová tvorba zůstala utajena. Na youtube jsem našla jen píseň Demokracie, ale co ty ostatní písničky a básně. Máte nějaký tip jak to sehnat? Nebo neznáte se osobně s panem Černým abyste ho přemluvil aby to vydal?14:22Svatopluk KarásekMyslím, že věci Karla Kryla vychází i v současnosti. Existuje klub Karla Kryla, který pečuje o jeho dílo. Určitě jej lze najít na internetu (po vložení jeho jména). Dalším dobrým zdrojem by mohl být i jeho bratr.Je pravdou, že Karel nebyl spokojen s vývojem v naší zemi po roce 1989 a kritizoval měkkost představitelů k minulé moci a mělkost mnohých proudů v naší politice.:29TondaVážím si každého vyznání, které vede člověka k jeho duševnímu pokroku. To je závažné, že technický pokrok nás jaksi předeběhl. Velikonoce jsou pro mne nádherným svátkem, oslavou jakéhosi vzkříšení. Proto neděle po prvním jarním úplňku. Teď Vás požádám o odpověď: kolik z těch otázek, jak je Vám kdo položil, se týkalo zadání. Zda mohou tyto svátky oslovit moderního člověka. Z toho je možné usoudit, zda více pozornosti věnujeme pokroku mobilů, aut, a já nevím čeho ještě, nebo svému pokroku.14:29Svatopluk KarásekZatím jste první, jehož dotaz se týká Velikonoc.
Vezmu-li hlavní křesťanské svátky, tak jasně u lidí vyhrávají Vánoce. Ty se slaví v naprosté většině našich rodin. Tato akceptance má i své negativní jevy: jak Jan Burian zpívá - „Zas jsou tu Vánoce, ty svátky vkladních knížek“. Když pak v megastorech slyšíme od rána do večera vánoční koledy, tak je nám z toho nanic. U Velikonoc se pohanská a křesťanská oslava diametrálně liší. Jedni se věnují jaru, vajíčkám a pomlázce, druzí si připomínají hrůzy Velkého pátku i radost nedělního rána, která zvěstuje, že ani lidská definitiva smrti není definitivní. Výběr je podle mého názoru vpořádku.
Na Letnice si nevzpomene již téměř nikdo.:18Jaroslav1) Jaké jsou základní rozdíly mezi katolickou a evangelickou církví z hlediska cíle a způsobů jejich působení?2) Vydává vaše církev taky seznam smrtelných hříchů?3) Křesťané jsou přesvědčeni, že Ježíš = bůh. Znamená to, že Ježíš představuje něco vyššího než např. Buddha, který byl „jen“ člověkem, jenž se sám osvobodil?4) Proč (mono)teistická náboženství způsobují více násilí než ateistický budhismus?14:37Svatopluk KarásekPro Katolickou církev je podstatná církev sama, je jakoby viditelnou schránou neviditelného Boha. U evangelíků jde hlavně o lidmi nedefinovatelné Boží království. Je to společenství, které založil Ježíš v těchto dějinách, je to jakási Boží alternativa k tomu, co se v které době právě děje. Kdy se účastníme Božího království někdy ani sami nevíme, jindy to zas velmi dobře cítíme.Naše církev nevydává žádný seznam hříchů. Ten je jeden a základní - všechny ostatní jsou jeho důsledky. Základní hřích je neporozumění Bohu a životu a z toho se rodící činy proti Bohu a životu. Z toho se rodí nelidskost všeho druhu.Ano, představuje. Křesťané vyznávají, že byl synem božím a skrze něj přicházelo poselství světu.:03B. KellnerCo lze v současném světě od víry v Boha očekávat?14:43Svatopluk KarásekMinulé století bylo velkou přehlídkou nelidskosti ať již v dobách nacismu nebo komunismu. To o co jde v náboženstvích je snaha docílit toho, aby lidé byli více lidští (humánní) - aby byl člověk člověku bratrem. To vyžaduje úsilí. Lidé dne s mnohem více dbají více o svůj zevnějšek a to je jistě správné, ale ještě více je nutné dbát o své nitro, jinak se zaneřádí a člověku to za chvíli vytryskne z očí či úst.
Od víry v Boha očekáváme tuto vnitřní kultivaci, péči o vlastní duši, ale i bratrství - vytváření společenství a služba těm, kteří se dostávají pod kola společnosti.:56Jiří BujáčekNa čem podle Vás závisí přežití křesťanské víry na dalších 2000 let?14:46Svatopluk KarásekVíra přežije v každém případě. Jde o to, aby neulétla, aby nebyla fanatická nebo povrchní. Možná že nebude masová.
Ale po státní církvi, která by spravovala celou zem a společnost nikdo netouží. Ve svobodě se určitě udrží a prosadí. Hlavně bude-li věrná svému pánu. Jde hlavně o opravdovost jednotlivých věřících.:03Martin VelebilDocetl jsem se, ze po 50 dnech od vzkriseni se Apostolum dostalo posily v pododbe Ducha Svateho. Jak se projevil? Jak ho apostolove „poznali“?14:49Svatopluk KarásekV Písmu je popisována veliká změna a hlavní rys této změny byl v tom, že se následovníci Krista přestali bát. Po hrůzném zážitku Kristovi popravy byli skrytí za zamčenými dveřmi a báli se vyjít. Když byli obdarováni Duchem, okamžitě vyšli do ulic a vypadali jakoby byli opilí. S radostí zvěstovali Ježíše, mluvili různými řečmi a přesto si všichni rozuměli - pravý opak Babylonské věže.:27Daniel MařasPane Karásku, píšete ještě texty písniček?14:56Svatopluk KarásekTu a tam, řekl bych tak jeden ročně.
Většinou zazpívám novou a posluchači chtějí, ať zazpívám ty staré.
Zpíval jsem hlavně proto, že jsem nesměl kázat. Byl to můj způsob, jak dál vykonávat svoje poslání. Nyní kážu, až mě bolí panty a nemám tu nutnost skládat nové písně. Ale tvorba je důležitá, takže se chystám pokračovat i ve skládání textů.:56K. KalvodaNarodil jste se za nacismu, vyrůstal za komunismu (socialismu)… jak by jste stručně charakterizoval současnou dobu?15:02Svatopluk KarásekPro mne je to doba svobody a já si jí moc vážím a užívám. Této době se u nás říká postkomunistická a to vyjadřuje skutečnost že sebou vláčíme staré zvyky a návyky z doby minulé, proto se nám ještě nedaří tu svobodu naplnit a umět ji žít. Stále čekáme na to co nám připraví pánové nahoře, spíláme jim před televizí, ale sami si často nevíme rady. Vážím si těch, kteří nově nabyté svobody dovedou využívat a to nejen k prospěchu vlastnímu, ale i jiných lidí. Mám na mysli například organizace jako Člověk v tísni a třeba organizaci Adra. Ti dovedli svobodu využít ke smysluplným věcem.:53tOMÁŠ kUBAOdpovím si sám: Už asi moc neoslovují. A zároveň se ptám (sebe i Vás) - smíříme se s tím nebo se dá ještě něco dělat?15:08Svatopluk KarásekMyslím, že Velikonoční zvěst je podstatná a že vyjadřuje nejhlubší rovinu lidského života - bolest, utrpení a smrt, ale i její překročení. Například básně dnes také nejsou vydávány ve velkých nákladech a jiné kvalitní věci také strádají nedostakem zájmu současných lidí, ale je důležité vytrvat a udržet kvalitu těch věcí, neohlížet se po kvantitě, ale ty hodnoty držet a doby se mění, i názor většiny se mění, takže vše je otevřené do budoucna.