Vladimir Putin
Putin pronáší poselství e výstavním sále Manéž u Kreml; 2020 • Autor: REUTERS

Česká republika podnikla další kroky v diplomatické roztržce s Ruskem. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek ve čtvrtek oznámil, že srovná počet členů ruské ambasády s počtem členů té české v Moskvě. Jamie Shea, který do roku 2018 působil v NATO jako zástupce náměstka generálního tajemníka pro nové bezpečnostní hrozby, v rozhovoru pro Respekt připomíná, že české dění kolem Vrbětic je jen jednou z oblastí, kde jsou momentálně vztahy mezi Moskvou a Západem napjaté. V severoatlantické alianci pracoval téměř čtyřicet let a poukazuje i na to, že kvůli ruské agresivitě je dnes NATO mnohem jednotnější než dřív.

Jak vážné je napětí v současných česko-ruských vztazích? Co roztržka znamená pro Rusko?

Ve světle zveřejněných informací zareagovali Češi velmi dobře a robustně. Na Rusko to bude mít hned několik dopadů. Zaprvé, Praha je pro ně velmi důležitá diplomatická mise. Česká republika  je členem NATO i EU, ale také - buďme upřímní - měla vždy dobré komunikační kanály do Ruska. Pozice Miloše Zemana je známa dlouho. A pokud by v Praze měli přijít o své velké diplomatické zastoupení, dovedu si představit, že je to bude mrzet. Zadruhé, Češi dali najevo, že Rosatom se nebude účastnit tendru na dostavbu Dukovan. Rusko je dnes ekonomicky velmi závislé na exportu zemního plynu a jaderných technologií, podívejme na země jako Maďarsko nebo Čína. Pokud se nebudou moci dostavby účastnit, hodně je to zasáhne, ostatně Putin ve středu ve svém velkém projevu přiznal, že si ekonomicky země nevede dobře. A zatřetí, vztahy Ruska s řadou evropských zemí, jako je Velká Británie nebo pobaltské státy, jsou dlouhodobě napjaté, takže oslabení jejich pozice v zemi, kde to doteď tak špatné nebylo, je pro ně citelné. Nicméně jako člověk, který celý život strávil v diplomacii, bych chtěl podotknout, že když dojde na vyhošťování, většinou tyto kroky nemají dlouhodobé následky. Po útoku v Salisbury vyhostily členské země NATO a EU kolem tří set ruských diplomatů; byla to tehdy velká akce. Po několika měsících nebo letech se ale mnoho z nich vrátilo zpátky.

JamieSheaFeature
Jamie Shea

Může mít současné zhoršování vztahů mezi EU a NATO, do kterého vrbětický incident zapadá, dlouhodobé následky? Uvidíme i kroky, které půjdou za ono “pouhé” vyhošťování diplomatů?

V situaci, kdy operace ruských tajných služeb vedou k velkým škodám a ohrožují  životy lidí v daných zemích, což je případ dvou zemřelých ve Vrběticích, ale i použití novičoku a otrava Alexandra Litviněnka, dostáváme se za hranu toho, co tajné služby mají normálně dělat, sice sbírat informace. Pak už musíme mluvit o agresi, fyzickém násilí, a na to už by měla následovat kolektivní odpověď - jako jsme viděli právě po útoku v Salisbury. Takovou kolektivní akcí přitom nemusí být jenom vyhoštění diplomatů, ale i společně vyjádření a zrušení schůzek - k dispozici je řada nástrojů. Důležité je, aby Česká republika nezůstala sama. Nicméně spojenci musí rozhodnout, jaká odpověď je proporční a v dané situaci správná. Zásadní otázkou pro EU a NATO je, kam až chtějí zajít. Už před zveřejněním informací o Vrběticích uvalil Západ na Rusko v minulých týdnech řadu sankcí, ať již kvůli dění v Donbasu nebo situaci kolem Alexeie Navalného. I americká administrativa nedávno přišla s obrovským balíkem sankcí. Zároveň je ale klíčové neudělat nic, co by Putinovi mohlo dát záminku rozpoutat další agresi proti Ukrajině. To všechno musí mít spojenci na paměti. Je to komplikovaná situace – a je nutné vnímat české dění v tomto širším kontextu.

V Česku zaznívají i zklamané reakce, že se za nás Západ nepostavil dostatečně silně. Mohou přijít v příštích dnech či týdnech ještě další kroky ze strany spojenců?

Celá aliance, všech 29 členů NATO, vyjádřila ve čtvrtek podporu České republice. To je velmi důležité. Nepodceňoval bych význam a sílu vyjádření: jak EU tak NATO se rozhodly, že české dění je problém, který si zasluhuje pozornost navzdory tomu, že k incidentu došlo před sedmi lety. Česko předložilo přesvědčivé informace a přikročilo k jasné protireakci. Nikdo ze spojenců neřekl, že je to záležitost České republiky. Pokud by došlo až k uzavření české ambasády v Moskvě, nepochybuji o tom, že by ostatní státy nabídly pomoc a vaše zájmy v Rusku hájily. Pro Rusko tohle nebyl dobrý týden, musíme mít stále na paměti širší obrázek. To jak spojenci reagují v případě České republiky je součástí dlouhodobějšího a mnohem tvrdšího přístupu k Rusku a jeho hybridním operacím. Americký velvyslanec se vrátil do Spojených států, Bulharsko před několika dny vyhostilo ruské diplomaty kvůli jejich agresivním operacím… Děje se toho hodně. Zároveň tu nejde je o kroky Západu, ale i o to, jak zareaguje Rusko - ať již ohledně Ukrajiny nebo Navalného. Myslím, že Rusové musí ukázat, že jsou ochotní deeskalovat situaci i v případě Česka -  protože je situace tlačí do větší izolace.

Co by k tomu Rusko mohlo přimět?

Západ musí ukázat, že má na stole další možnosti, obzvláště v ekonomické oblasti. Tradičně se hodně sankcí soustředilo na jednotlivce a na zamrazování jejich aktiv. S tím ale ruský režim dokáže žít. Pokud však Rusku začnete omezovat přístup na finanční trhy, omezíte fungování ruských společností v zahraničí a přiškrtíte západní investice, které do země mohou jít, to už bude těžší vykompenzovat. Zároveň musíte vytvořit pro deeskalaci prostor. Když ještě americký diplomat John Kerry působil jako Obamův ministr zahraničí, vždycky říkával, že Rusko musí mít možnost sjet z dálnice.

Může ze strany Ruska přijít vůči Česku i jiná protireakce než diplomatické kroky?

V tuto chvíli myslím, že ne. Čím víc se Putin situaci eskaluje, tím víc proti sobě sjednocuje NATO a EU a zvyšuje pravděpodobnost, že ze Západu přijdou další protiopatření. Rusko je ve špatné ekonomické situaci, nemá zájem na nových sankcích. Putin v projevu prohlašoval, že cokoliv Západ udělá Rusku, může on udělat Západu, ale to jsou spíš výroky pro domácí posluchače. Ve skutečnosti Rusko nemá stejné možnosti jako Západ. A pokud si chtějí udržet alespoň nějaký vliv v Evropě a v zemích, kde tradičně měli relativně dobré vazby, jako je i Česko, není v jejich zájmu dál tlačit na pilu. Dovedu si představit, že někteří diplomaté budou do Moskvy zase puštěni, jen co mediální rozruch opadne.

Může tedy Česká republika využít situace a narovnat zastoupení na obou ambasádách s tím, že teď sice dojde ke konfliktu, ale za nějakou dobu se situace začne pomalu narovnávat a bude rovnocenná?

Diplomacie není odměna za dobré chování. Pokud by to tak bylo, moc diplomacie bychom na světě neviděli. Je to umění komunikace i v těch nejtěžších okamžicích - a udržet tyto cesty otevřené je v zájmu všech. Problém Ruska je, že čím víc své diplomaty používá ke špionáži a čím víc se dopouští násilí, tím ochotnější bude Západ osekávat ruská diplomatická zastoupení. Putin se musí sám sebe ptát, zda cena, kterou za tyto operace Rusko platí, není příliš vysoká. To je však kalkul, který musí provést v Moskvě - pro EU a NATO je důležité, aby jednotlivé státy byly dál solidární.

Je podle vás ve hře situace, kdy by Rusko kvůli současnému napětí omezilo dávky plynu do České republiky?

Nemyslím si. Již loni jsme viděli, že objem importovaného plynu z Ruska do Evropy výrazně poklesl. Dost možná to bylo kvůli covidu a menší ekonomické aktivitě, nicméně jeho spotřeba bude dál klesat i díky přechodu na obnovitelné zdroje. Ruský plyn je jistě levný, nicméně Evropa má dnes přístup k mnohem širšímu spektru dodavatelů než před několika lety a může si vybírat. Nepotřebuje Rusko tolik jako dřív.

V NATO jste strávil většinu své diplomatické kariéry, existují podle vás mezi členskými státy velké rozdíly v jejich vnímání a přístupu k Rusku?

NATO je ve skutečnosti v této otázce mnohem jednotnější než dříve. Pamatuji časy, kdy tam byly skutečně velké rozdíly a významné západní státy jako Francie, Německo nebo Itálie opravdu chtěly držet vzájemné vztahy a komunikaci tak otevřené, jak jen bylo možné. Angela Merkel vždy říkala, že Putina nesmíme izolovat, že ona s ním může mluvit jak německy, tak rusky - a to samé on s ní. A Emmanuel Macron do Moskvy posílal své ministry zahraničí i obrany s vidinou obnovy vzájemných vztahů. Nyní říká, že musíme nakreslit červené čáry. Kancléřka je zase unavená z ruského jednání vůči Ukrajině a Německo se postaralo o Alexeje Navalného po jeho otravě. Putin je vlastně velkým sjednotitelem aliance. Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, tak evropský i americký parlament každého půl roku pravidelně obnovují sankce vůči Rusku. Takže místo velkých debat o Rusku dnes v NATO vidíme mnohem jednotnější přístup.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Barbora Chaloupková

redaktorka, fokus

chalupova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 53

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte