Jakub Michálek: U eura záleží hlavně na TOP 09 a lidovcích, jestli opět nesklopí hlavu

Pirátskou stranu čeká v polovině ledna sněm, na kterém si na příští dva roky zvolí nového předsedu. Proti vicepremiérovi a dlouholetému šéfovi strany Ivanu Bartošovi se postavila europoslankyně a kritička současného vládního angažmá Pirátů Markéta Gregorová. Pro Piráty je to zlomový moment: Fialův kabinet se přesouvá do druhé půlky své mise a logicky sílí snahy menších stran se v rámci koalice viditelněji vymezit – a vytěžit plusové body z témat, na kterých nepanuje shoda. Momentálně tento konflikt probíhá o otázku přijetí eura. Jaká je úloha Pirátů ve vládě? Mění se s polovinou období dynamika mezi koaličními partnery? A dovládnou Piráti do konce volebního období? "Uvidíme. Já myslím, že spíše ano," odpovídá na poslední otázku Jakub Michálek, předseda Poslaneckého klubu Pirátů a někdejší místopředseda strany.

Už za týden budeme vědět, kdo povede po zbytek vládního mandátu Piráty. Vyzývatelka současného lídra, europoslankyně Markéta Gregorová, je přitom dlouhodobě velmi kritická k vládnímu angažmá Pirátů. Co by znamenal její triumf pro budoucnost Pirátů ve vládě?

Ať už vyhraje kdokoli, Pirátská strana není strana jednoho člověka. O takto zásadních věcech rozhoduje celá členská základna. Ta svým hlasováním před dvěma lety vyslovila podporu vstupu Pirátů do současné vlády 82 procenty. Pokud vyhraje Ivan Bartoš, bude pokračovat jako vicepremiér a s ještě větším mandátem bude prosazovat náš program ve vládě. A pokud jsem správně četl rozhovory s Markétou Gregorovou, tak i ona veřejně říká, že pokud budou Piráti naplňovat a prosazovat program ve vládních lavicích, tak tam máme zůstat.

To jsou velmi obecné formulace. Opravdu by se podpora účasti ve vládě nezměnila? Jak by to fungovalo s předsedkyní, jež se netají tím, že by Piráty raději viděla v opozici?

Já se odlišuju od současné vlády tím, že nemám moc rád jakékoli signály. Potřebujeme výsledky. A proto chci, abychom byli ve vládě. Zažil jsem čtyři roky vládnutí Andreje Babiše, a když to porovnám s tím, co dělá Honza Lipavský v zahraniční politice nebo Ivan Bartoš v digitalizaci, je to o dvě třídy lepší. S tímhle pocitem rozhodně nejsem ve straně osamocen.

Koho budete volit?

Nemyslím si, že je v tento okamžik dobré přepřahat. Podle mě je klíčové, aby program a sliby Pirátů prosazoval někdo, kdo zároveň sedí ve vládě, a je tedy na místě, kde probíhají nejdůležitější jednání. Tohle není možné řešit z Bruselu. Národní politiku je potřeba dělat každý den. Ivan Bartoš odvádí dobrou práci a jsem moc rád, že jsme ho přemluvili, aby kandidoval znovu. 

Zvenčí to nikdy nevypadalo, že by Bartoš o kandidatuře pochyboval. Jak tohle přemlouvání vypadalo?

Myslím, že se to logicky nabízí. Jste vicepremiér, máte na sobě komplikované agendy a zároveň jste i předsedou strany. Nešlo přímo asi o přemlouvání, spíše se snažil vycítit, jestli je zájem, aby pokračoval. Mluvil s různými lidmi včetně mě. A já mu říkal, že mi přijde škoda, aby to v tento okamžik zabalil, protože nás čekají klíčové otázky, jako je třeba dotažení dostupného bydlení, a mohlo by ho to stát politický kapitál ve vládě. 

V případě nadcházejícího souboje o předsednický post mluví vaši kolegové obvykle o dvou frakcích uvnitř strany. Jednu tvoří zastánci praktické politiky, kteří jsou dnes hlavně ve vládě, a reprezentuje ji Ivan Bartoš. Na druhém křídle stojí stoupenci pirátských ideálů, na kterých strana vznikla a od nichž se Piráti do určité míry odklonili pod vlivem vládního angažmá. Tento proud reprezentuje Markéta Gregorová. Je to správný pohled? 

Ty řeči o kořenech jsou něco jako pohádky, jejichž smyslem je snaha legitimizovat určité názory. Kdybychom se na to podívali čistě fakticky, spousta těch, kteří byli zakládajícími členy strany, tak spíše patří do té skupiny reprezentované Ivanem Bartošem, která mimochodem nemá jen lidi ve vládě, ale obecně v exekutivní rovině, například na krajské či obecní úrovni. 

O co se tedy vede ten konflikt?

Psali o tom už američtí federalisté. Zdravá demokracie potřebuje bohatost názorů v různých rovinách. Ve straně se shodujeme v názoru na to, že by se stát měl modernizovat, že bychom měli přecházet na čisté energetické zdroje a podobně. Lišíme se v jiných věcech. Třeba jak moc být v některých otázkách radikální nebo do jaké míry se účastnit na vládnutí se stranami, které nám nemusí být na první pohled ideově moc blízké. Zároveň bych nerad, aby to vypadalo jako válka dvou táborů. 

Možná to není válka, ale vy sám jste přece objektem tohoto napětí. Nedávno jste chtěl rezignovat na šéfa poslaneckého klubu, a nakonec vás musel přesvědčovat Ivan Bartoš. Rozčílilo vás mimo jiné to, že vás odvolali z republikového výboru strany, tedy širšího vedení, za některé reformy, které jste ve straně prosazoval. Nebyl tohle veřejnosti ne úplně srozumitelný důsledek faktu, že jste v táboře Ivana Bartoše a vaši kritici mají úplně jinou představu o Pirátské straně?

Nemyslím si, že lidé, jimž se něco nelíbí, něco rozboří či někoho odvolají, mají současně představu něčeho lepšího. To platí jen v ideálním světě. 

Máme si to vykládat tak, že Markéta Gregorová nepřináší žádnou vizi?

Ve svém kandidátském projevu slibuje, že bude mít politický instinkt, bude lépe komunikovat s kraji, bude stále přítomna na našem internetovém fóru, nebude servilní, bude rozvíjet pirátství a pevné demokratické základy. Z toho si vykládám, že se opírá především o on-line publikum a o častá hlasování v on-line prostoru. A to je pro mě trochu málo.