Pavlína Brzáková

Jsme sami svědky vyprávění: můžeme vnímat atmosféru, v níž se příběh odehrává, sdílet prožitek toho, kdo jej vypráví, aktivně vnímat živoucnost slov, představ, obrazů. Tak je tomu i v knize skotských mýtů O hnědém medvědu ze Zeleného údolí, kterou sestavili a přeložili Martina Joujová a Daniel Samek.

Když se novinářka Jean Liedloffová v 60. letech poprvé vypravila na expedici k venezuelskému indiánskému kmeni Yequánů, netušila, nakolik ji pobyt mezi nimi ovlivní. Každý ve skupině znal své místo, nikdo se necítil opuštěn a všichni se zdáli být šťastni.

Vítr se prohání domem. Tahle část barokního purkrabství připomíná „vidrholec“, jak s oblibou nazývá stav „netěsnící okna/dveře“ moje máma.