Martin Nodl

Tomáši Knozovi, autorovi knihy Karel starší ze Žerotína, se povedlo najít k tradičním výkladům alternativu a vydat se neprošlapanou cestou.

Kniha Válka a armáda v českých dějinách. Sociohistorické črty dokazuje, že lze o válečných dějinách psát i přemítavým způsobem.

Nejnovější kniha jedné z nejplodnějších soudobých českých historiček Mileny Lenderové A ptáš se, knížko má… se noří naopak do světa žen. Jsou to však ženy ve svých úvahách, hodnotách i výrazových prostředcích formované především právě světem těch osvícených mužů, kteří na ženy hleděli jako na objekty systematického vzdělávání.

Napsat historickou knihu, která se podobá spíše filmovému scénáři, je vskutku odvážným činem. Švédský historik a spisovatel Peter Englund (1957) je však nejen skvělým vypravěčem, ale především experimentátorem.

Jean-Claude Schmitt (1946) měl štěstí, které historika potká jen jednou za život. Na základě krátkých mravoučných pojednání dominikána Štěpána z Bourbonu ze 13. století se mu podařilo vypátrat příběh plný rituálů, pověrečných praktik a prastarých kultů, jež měly navrátit nemocným dětem ztracené zdraví a vyrvat je z moci ďábla. Popsal ho v knize Svatý chrt.

Anglický historik Peter Burke (1937) je u nás nejpřekládanějším reprezentantem takzvané „nové historie“.