Lukáš Jiřička

Překládání z polštiny u nás v poslední době zažívá zasloužený rozkvět.

Duo Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka (oba 1979), skrývající se pod dobře zapamatovatelnou značkou SKUTR, ještě nedosáhlo třicítky.

Kafkův Proces nabízí přiléhavé interpretace pro každou dobu.

Arnold Aronson

Kateřina Miholová

Bernard-Marie Koltés

Dílo jednoho z největších reformátorů performativních umění, britského režiséra Petera Brooka (1925), bylo v Česku během poslední sezony uvedeno hned dvakrát.

Když se nedávno po pražských tramvajích a nárožích objevily plakáty lákající na projekt Národního divadla s úderně znějícím názvem Bouda Bondy...

V Arše vystoupí The SITI Company s proslulou poctou Wilsonovi.

Divadelní skupina křísí pokleslé žánry a jejich prostřednictvím nabízí velkou podívanou.

Když se nedávno na varšavských ulicích objevily billboardy zvoucí na novou inscenaci Andělé v Americe režiséra Krzysztofa Warlikowského, bylo zřejmé, že polské hlavní město čeká divadelní skandál.

Antická dramata můžeme považovat za jediné zachované důkazy začátků divadelní kultury.

Rakouský spisovatel, básník a dramatik Ernst Jandl (1925–2000) je znám českému čtenáři od sklonku 80. let, kdy mu zde vyšla první kniha experimentálních básní a textů Mletpantem.

Pražské Divadlo Komedie je v mnoha ohledech výjimečné. Nejenže je v současnosti naší intelektuálně nejnáročnější scénou, která si přesto našla věrné publikum.

Na samém prahu vánočních svátků zavítá 19. prosince do pražského Divadla Komedie německý skladatel a režisér Heiner Goebbels (1952) se svým komorním scénickým koncertem Die Befreiung des Prometheus (Osvobození Prométhea).

Pražský divadelní festival německého jazyka si u nás vydobyl pozici nejinspirativnější přehlídky pro české diváky i divadelníky.

Kolik máme divadel či souborů, které se mohou pyšnit neustálým věnčením vavříny, a to nejen na našem území? Žalostně málo. Jednou z nemnoha výjimek je Farma v jeskyni, skupina okolo režiséra Viliama Dočolomanského, která letos slavila úspěch například na festivalu v Edinburghu, kde dostala cenu britského deníku The Herald.

Pro skutečné mistry současného světového divadla je jen žalostně málo příležitostí, jak u nás představit svá výtečná díla.

Pokus zasáhnout anglickým šokem české diváky při hře Rtuť anglického dramatika Philipa Ridleyho není úplně přesvědčivý.

Na scéně jihočeského kláštera Zlatá Koruna u Českého Krumlova vystoupil pražský Minor s představením Bruncvík v režii Jana Jirků.

Hlad divadelních scén po všem současném často způsobují opomíjení klíčových českých textů.
Existují ale i výjimky. Režisér Jan Antonín Pitínský volí na scéně Národního divadla opačnou strategii a nyní v jejím rámci uvedl Zvony Fráni Šrámka.

Česká divadelní scéna se v poslední době začala viditelně probouzet ve své angažovanosti k politickým problémům.

České divadlo dlouho trápil nedostatek mladých režisérských osobností, v posledních pěti letech se ale objevily minimálně tři, které konzervativnější českou scénu oživují.

Divadlo pro děti mnohdy trpí neduhem podceňování malých diváků. Skutečně jen málo divadelních scén u nás bere dětské diváky jako rovnocenné partnery. Královéhradecké Divadlo Drak, Naivní divadlo Liberec a pražský Minor patří k těm nemnoha světlým výjimkám.

Shakespearova tvorba se dělí na komedie, tragédie a historické hry. Není to však způsob jediný, jakým lze posuzovat díla alžbětinského dramatika. Můžeme je dělit také na hry málo či hojně uváděné.

Na začátku jedné z hlavních varšavských tříd se v šedivé zástavbě domů skrývá jedna z nejavantgardnějších a nejprofesionálnějších scén nejen v samotném Polsku, ale v Evropě vůbec.