Všechny publikované články
Bylo to, jako když zajde slunce
Rámeček
Vlasta Šedá (na snímku s manželem a synem) je původní profesí učitelka v mateřské škole. Spolu s manželem vychovala syna Jiřího (dnes 27), který je postižen Downovým syndromem: díky jejich pomoci vystudoval tříletou praktickou školu, vyučil se pomocným kuchařem. Je aktivní sportovec, účastní se olympiád pro postižené, maluje obrázky a je autorem několika publikací (Český myšlení, Trochu něhy, Citlivost barevného slunce, Dominičiny pohádky). Absolvoval také kurz pro asistenty rané péče a se svou matkou založil v Hlinsku „Sdružení pro pomoc zdravotně postiženým dětem“. Od roku 1998 pracuje v Dětském centru v Novém Jičíně. Loni obdržel jako první mentálně postižený Cenu Olgy Havlové, určenou lidem s handicapem, kteří pomáhají ostatním.
Konec rámečku
Co to je vlastně Downův syndrom?
Vrozená mentální vada, kterou způsobuje přítomnost jednoho nadbytečného chromozomu. Lidé s Downovým syndromem bývali v minulosti považování za nevzdělatelné, bez jakékoli perspektivy. I dnes narážejí rodiče, kterým se takové dítě narodí, ve svém okolí na spoustu mýtů.
Masový vrah mezi námi
Na starých mužích, kteří si občas sednou na lavičku a krmí holuby, vlastně nemusí být nic zajímavého. Snad jen že některý z nich může být největším československým masovým vrahem. Karol Pazúr, který nechal měsíc po válce chladnokrevně povraždit 265 německých civilistů, může být opravdu kdekoli. Po vyhlášeném funkcionáři Svazu protifašistických bojovníků, který se nikdy nepřestal holedbat postřílením téměř tří stovek „fašistů“ (nejmladšímu bylo šest měsíců), se po roce 1989 slehla zem. Možná si užívá penze v Košicích, prý ho viděli v Americe, možná leží s kamenem na krku v některém slovenském jezeře.
