Ranní postřeh Evy Lehečkové: Potřebujeme statečného ministra školství
Každé všední ráno najdete na webu Respektu postřeh osobností k aktuálním událostem
U psaní těchto postřehů občas přemýšlím, jak moc se nechám ovlivnit autocenzurou. Která témata rovnou vyloučím, protože tu nepromlouvám jako svobodný učenec, ale zástupce konkrétní vysoké školy. Která témata nedokončím, protože mě akademická disciplína dovede k přesvědčení, že o tom nevím dost, a tak bude příhodnější mlčet a vzdělávat se. Snažím se, aby má celková bilance byla i tak pozitivní ve prospěch odvahy myslet a odvahy mluvit.
Ministr Plaga zostra oznámil, že v letošním roce předloží návrh věcného záměru nového zákona o vysokých školách. Situace pro tento krok přitom není nejsnazší (ale to vlastně nebyla nikdy): mnoho strategické pozornosti si žádá i regionální školství. Pro oblast vysokých škol se opět zjevila spousta „odborníků“, kteří už teď do detailu vědí, jak má vše kolem vysokých škol vypadat, což spolehlivě ničí otevřenou debatu. A je spousta akademiků, kteří mají z nápadů na nový zákon strach.
Přesto naším prostředím postupně prolíná obezřetná shoda: nový zákon o vysokých školách je potřeba. Často se uvádějí různé důvody, které jsou praktické pro řízení vysokých škol a jejich financování. A pak jsou důvody strategické. Pro mě třeba to, co ve svém prohlášení zmiňuje samo ministerstvo školství: aktuální zákon nám nevytváří potřebnou flexibilitu pro rychlou adaptaci vzdělávání podle demografického, společenského a technologického vývoje - a to je v dnešní době omezující. Jakékoliv zlepšení tak bude vidět. A umlčí množící se hlasy, že formální vysokoškolské vzdělávání je v mnoha ohledech démodé.
Proto všichni potřebujeme statečného ministra školství, který svůj plán spolu s námi prosadí. Chtěla bych za čtyři roky napsat takto veřejně, že jsme ho i měli.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
