Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Poznámky z New Yorku

Vražda v tančírně Audubon

Je jasno a chladno, na chodnících leží zbytky umrzlého sněhu. Nad hlavami se blýská osamělý racek a na křižovatce Broadwaye a St. Nicholas Avenue vane silný vítr. Přesně takové počasí prý bylo v neděli 21. února před 45 lety, když byl v tanečním sále Audubon zastřelen El-Hajj Malik El-Shabazz, známý též pod jménem Malcolm X.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

To jméno je v Česku málo známé, jistě i proto, že Amerika se s ním navenek nijak nechlubila. Na rozdíl od smířlivého Martina Luthera Kinga nese dosud Malcolm X nálepku radikála, rasisty a podněcovatele násilí.

V období mezi rokem 1955 a 1965, kdy teroristické útoky namířené proti černošským občanům byly ve Spojených státech na denním pořádku a zůstávaly nepotrestané, Malcolm X nedoufal v lepší zítřky, ale vybízel k činům. Tvrdil, že černí obyvatelé Spojených států amerických jsou národ jako každý jiný, a že si musí vymoci práva, na která mají nárok. Musí se postavit na vlastní nohy a jednat ve vlastním zájmu. Hlásal, že integrace je pokrytectvím. Že afro-americká komunita musí v první řadě nějak naložit s vlastní zaostalostí a ekonomickou závislostí na ostatních komunitách. Bílé viděl jako historické nepřátelé černých, ale k černým nebyl nijak shovívavý. Na vlastní kůži zažil, jak člověka kazí život v ghettu, bez naděje a možnosti volby. Chtěl černé oddělit od bílých a motivovat je, dodat jim sílu, aby se vydali vlastní cestou a našli si k tomu vlastní spojence.

Otázky, na které hledal odpověď Malcolm X, a kvůli kterým zemřel, jsou příliš složité na jeden krátký blog. Ale jisté je, že se netýkají jen černých a bílých Američanů, ale jakéhokoli systému založeného na nerovnosti, na tom, že silnější využívá slabšího. A také jakékoli společnosti, kde vedle sebe musí žít dvě nebo více komunit: jedna od začátku zvýhodněná a ostatní v nevýhodě.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Malcolm se narodil v Nebrasce roku 1925 jako sedmé dítě rodiny. Jeho otec byl baptistický kazatel jménem Earl Little. Otrokářské jméno Little - Malý - jeho syn později vyměnil za anonymní, leč významné X. Malcolm byl aktivista ovlivněný učením zakladatele pan-afrického hnutí Marcuse Garveyho. Věřil, že černí Američané nikdy nemohou na území Spojených států dosáhnout svobody, nezávislosti a sebeúcty a že jediné řešení je návrat do Afriky. Ve vlastním životopise Malcolm X píše: „Jedním z důvodů proč se můj otec odhodlal riskovat a zasvětit život rozšíření této filosofie mezi svými byl fakt, že viděl čtyři ze svých šesti bratrů zemřít násilnou smrtí, přičemž tři z nich zabili běloši, jednoho dokonce zlynčovali. Můj otec přitom nemohl tušit, že také ze zbývajících tří bratrů, včetně jeho samého, zemře přirozenou smrtí pouze strýc Jim. Strýce Oskara zastřelila bílá severoamerická policie. A také můj otec nakonec zemřel rukou bílého muže. Vždy jsem věřil, že i já zemřu násilnou smrtí. A udělal jsem vše proto, abych se na to připravil.“

Otcův aktivismus přivolával nenávist: jedna z prvních Malcolmových vzpomínek byla na jejich dům v plamenech a otce střílejícího na dva bělochy, kteří požár založili a prchali pryč. Bílá policie prý stála kolem a čekala, až dům shoří.

Otce zavraždili, když bylo Malcolmovi 6 let. O několik let později prohlásili sociální pracovníci matku za duševně chorou a zavřeli ji do psychiatrické léčebny. Osm dětí rozmístili do náhradních rodin.

Malcolm začal jako nadaný a pilný žák základní školy na malém městě a skončil jako překupník s drogami, pasák, prostitut a lupič v Harlemu a v Bostonu. Prožil na vlastní kůži celou slávu a bídu života v černém ghettu, až skončil ve vězení, s rozsudkem na 8 let. Tam začal hltavě číst, přemýšlet a také se obrátil na víru: stal se členem sekty Národ Islámu (The Nation of Islam), vedené Elijou Muhammadem.

Veřejné jméno a vliv získal právě jako kazatel církve, která hlásala nadřazenost černé rasy a prohlašovala bílé lidi za ďábly a původce všeho zla na zemi. Čím víc ale pronikal do podstaty problému, tím více se stavěl na vlastní nohy a odbočoval od doktrin Elijy Muhammada. Postupné odcizování skončilo roztržkou a vystoupením Malcolma X z církve v březnu 1964. Národ Islámu zběhlému členovi veřejně vyhrožoval potrestáním.

14. února 1965 shořel za neznámých okolností dům, kde bydlel Malcolm s těhotnou manželkou a čtyřmi dcerami a o týden později byl zastřelen v tančírně Audubon. Za vraždu byli odsouzeni tři členové Národa Islámu, nebyla však nikdy úplně objasněna.

Existují dohady: v sedmdesátých letech se veřejnost dozvěděla o programu COINTELPRO a dalších tajných akcích FBI, které měly během 50. a 60. let infiltrovat a rozvrátit organizace bojující za občanská práva. Tajemník Národa Islámu John Ali, který patřil k Malcolmovým největším odpůrcům uvnitř sekty, byl identifikován jako agent FBI. Existují důkazy, že se v noci 20. února 1965 setkal s Talmadge Hayerem - jedním z mužů, kteří stříleli v sále Audubon.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

 

Po smrti Malcolma X jako by jeho jméno zmizelo s povrchu země. Teprve na počátku 90. let, když režisér Spike Lee natočil podle Malcolmovy skvělé autobiografie (nebyla přeložena do češtiny!) celovečerní film, se trochu vrátil do veřejného povědomí.

Měla jsem to štěstí, že jsem před několika dny mohla být přítomna debatě, na které se sešli tři z Malcolmových blízkých spolupracovníků a jedna z jeho šesti dcer, Ilyasah Shabazz.

Mimo jiné padla otázka, čím by byl Malcolm X teď, kdyby ještě žil a všichni se shodli na tom, že s prezidentem Obamou by si do noty nepadli. „Byl by hlavním vůdcem opozice,“ tvrdí Peter Bailey. „Vedl by nějakou třetí politickou stranu, která by usilovala o skutečnou rovnost ve společnosti.“

„A nebyl by třeba prezidentem?“ ptá se někdo z publika.

„Bratr Malcolm by nechtěl být prezidentem,“ vrtí hlavou Bailey. „Jeho jediným zájmem bylo vybudovat ekonomicky, kulturně a politicky silnou černou komunitu. Jeho program byl úplným opakem dnešního programu americké vlády. To se týká i zahraničí. Ještě před Martinem Lutherem Kingem kritizoval invazi do Vietnamu.“

V posledních letech života Malcolm X podnikl několik zahraničních cest, mimo jiné i pouť do Mekky. Názorově se stával čím dál otevřenějším, ale také kritičtějším vůči tehdejšímu imperialismu a kapitalismu. Spojoval se s africkými bojovníky za nezávislost a chytře využíval mezinárodní propagandy ve studené válce. Prorokoval globální revoluci chudých a využívaných. Jeho spolupracovníci tvrdí, že právě to vedlo k jeho zavraždění: začínal být pro systém příliš nebezpečný.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Jeden z nich dokonce říká: „Martin Luther King byl zavražděn, protože ve svém posledním období docházel ke stejným závěrům jako Malcolm - že nemůžete žádat od lidí, na kterých je neustále pácháno násilí, aby sami násilí nečinili a milovali svého nepřítele.“

Z tanečního sálu Audubon už stojí jen část fasády a foyer – zbytek zbourala Columbia University, které pozemek patří. V tom, co zbylo, je vedle pobočky banky Chase a kavárny pojmenované Caffé X, také prostor věnovaný památce Malcolma X a jeho ženy Betty Shabazz.

Peter Bailey i Earl Grant byli při tom, když byl Malcolm X zavražděn, a také jeho dcera Ilyasah si vraždu pamatuje. Seděla na postranní lavici s těhotnou matkou a svými sestrami. „Znělo to jako sto výstřelů“ popisuje Peter Bailey ten okamžik. „Běželi jsme na jeviště, ležel na zemi, rozevřeli jsme mu košili, viděl jsem ty rány v jeho hrudi.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].