Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Vítězství obyčejné AKK je výpovědí o charakteru německé demokracie

CDU si po osmnácti letech vlády příjemně civilní Angely Merkel zvolila za nástupkyni političku podobného střihu

Annegret Kramp-Karrenbauer, nová šéfka CDU
Annegret Kramp-Karrenbauer, nová šéfka CDU • Autor: REUTERS

Německý novinář Bernd Ulrich před několika lety v rozhovoru s Respektem poukázal na rozdíl mezi předními politiky v Německu a v jiných velkých západních demokraciích. “Ve Francii nebo v Británii špičkoví politici vesměs vystudovali velmi elitní školy, a tím pádem lépe mluví, lépe se oblékají a mají větší osobní šarm než němečtí lídři,” říkal. Přičemž “obyčejnost” německých politiků považoval za výhodu. “V Německu jsou politici blíže lidem a jsou velmi spolehliví. To je prospěšným doprovodným jevem toho, že jsou nudnější, průměrnější, méně brilantní.” Příčinu rozdílu mezi politickými elitami viděl Ulrich v jiném vzdělávacím systému: v Německu nejsou vyloženě elitní univerzity, ale velmi široká, skoro do všech regionů sahající síť kvalitních škol.

Tento postřeh o charakteru německé politiky se opět zpřítomnil, když si CDU, dlouhodobě nejúspěšnější německá (a vůbec západoevropská) strana, za nástupkyni příjemně civilní Angely Merkel zvolila političku podobného střihu. Annegret Kramp-Karrenbauer má životopis, s nímž by se sotva prodrala do čela americké, britské nebo francouzské politiky, které dominují absolventi soukromých britských středních škol, Oxbrigde a elitních francouzských státních a amerických soukromých univerzit.

Reklama
Reklama

AKK, jak jí média kvůli jazykolomnému příjmení přezdívají, vyrůstala v provinčním městečku Püttlingen s necelými dvaceti tisíci obyvatel. Otec byl učitelem ve zvláštní škole, matka s šesti dětmi zůstala v domácnosti. Studovala na univerzitách v Trevíru a Saarbrückenu nedaleko domovského maloměsta, kde v tělocvikářském spolku poznala svého manžela. (Život běžného západoněmeckého maloměsta v předvolebních časech přibližuje následující video.)

Helmut Karrenbauer tehdy pracoval na šachtě, při práci vystudoval důlní inženýrství. Vzali se, když jim bylo 23, respektive 22, dodnes žijí v domku na okraji Püttlingenu a ani jedno z jejich dětí nestudovalo na známé univerzitě ve velkoměstě či v zahraničí. Nejstarší syn pracuje ve zvláštní policejní zásahové jednotce, dcera na druhý pokus studuje, nejmladší syn chce být vychovatelem. AKK se přes pozici referentky v regionální pobočce strany vypracovala až na špičku sárské CDU, za niž následně úspěšně působila jedenáct let coby zemská ministryně (v různých resortech včetně vnitra) a šest let jako ministerská předsedkyně. Nezůstal za ní žádný skandál, i to k Ulrichem zmiňované německé “obyčejnosti” patří.

Skutečnost, že si AKK stejně jako Angela Merkel na nic “nehraje”, zdůrazňují skoro všechny profily v německých médiích. Uvádějí třeba, jak již ve funkci ministerské předsedkyně Sárska nechala u sebe v domě přespat dobrovolníky ze vzdálenějšího města, kteří do večera vylepovali předvolební plakáty. Nebo jak zašla za matkou někdejšího předvolebního rivala Heiko Maase - nyní ministra zahraničí za sociální demokracii - a omluvila se jí za přehnaný atak, kterého se ve stresu volební kampaně dopustila.

Z “normálnosti” samozřejmě nelze odvozovat politické kvality AKK a už vůbec z nich nelze předvídat, zda ve funkci uspěje. Nastupuje po osmnáct let předsedající Angele Merkel a nikdy není snadné nahradit v řídící funkci mimořádně úspěšného předchůdce. Včele CDU bude každopádně čelit mnoha náročným výzvám, které merkelovská éra zanechala: sjednotit stranu, která je rozpolcená na středové a konzervativní křídlo, přebrat zpět voliče nacionalistické Alternativě pro Německo, čelit dlouhodobému západoevropskému trendu, kterým je oslabování velkých, tradičních politických stran.

Nudný příběh vzestup AKK z maloměsta přímo do jedné z čelných pozic velké a vyspělé demokracie má přesto jisté kouzlo. Porazila Friedricha Merze, který lépe mluví, působí sebevědoměji, je doma ve světě globálního byznysu; zkrátka je brilantnější. Je to výpověď o charakteru a ukotvení německé demokracie - i argument vůči naštvaným davům, které na internetu a v hospodách šíří teorie o nadvládě globálních elit odtržených od běžného života.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1205
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte