Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Úředníci vědí, že Agrofert je nedotknutelný

S šéfem Transparency International o Babišově střetu zájmů, vracení dotací a mašině na kompromisy

David Ondráčka, Transparency International
David Ondráčka, Transparency International • Autor: Borgis, Profimedia

Česká vláda si u rozdělování eurodotací žádný střet zájmů premiéra představit neumí. Podle šéfa české pobočky Transparency International Davida Ondráčky je ale takový střet takřka permanentní a pro zdravé fungování státní správy likvidační. „Babiš nemusí sedět v komisi rozdělující dotace nebo mít tajné usnesení, kam dotaci poslat a kam ne. Úředníci sami vědí, který projekt je nedotknutelný,“ odhaduje atmosféru ve státním aparátu Ondráčka. Jeho organizace v létě poslala do Bruselu sbírku podnětů, proč situaci v Česku řešit, a události zatím běží podle jejích not.

Právníci Evropské komise dospěli k závěru, že Andrej Babiš má nepřípustný střet zájmů. Jako premiér prý spolurozhoduje o dotační politice a zároveň má z dotací pro Agrofert sám osobní prospěch. Máte pocit, že od vás v Bruselu opisují?

Dávají nám plně za pravdu. Unijní materiál se skoro stoprocentně shoduje s tím, co jsme na podzim psali my. Cílem bylo prokázat, že se Babiš nezbavil ani přes svěřenské fondy ovládající role v Agrofertu. Tím pádem porušuje evropské předpisy pro střet zájmů, které se v létě zpřísnily, a důsledkem je, že by Agrofert neměl mít nárok na čerpání dotací. My to vznesli jako právní otázku, kterou je třeba v Bruselu vyřešit, což se nyní děje.

Byl váš podnět jednou z věcí, která dala věci do pohybu? Samo od sebe by se nic nedělo?

Určitě. V létě jsme informovali o tom, že se chystáme tuto věc psát, začátkem září jsme podnět odeslali, komise velmi rychle poslala jednací číslo, pod kterým náš podnět je řešen, a informovala nás o dalším postupu. Poté jsme jeli do Bruselu a probírali se zástupci komise, jestli nepotřebují další podklady nebo dovysvětlení. A zároveň jsme se bavili s europoslanci, aby to bylo téma, které budou minimálně zvedat, protože si myslíme, že je to velká věc. Primárně to ale nebyl lobbing ve smyslu „dohlédněte, ať je Babiš dořešen“, ale „dohlédněte, ať je to v nějakém termínu“. Nejedná se o proceduru, kde by existovaly správní lhůty. Navíc jde do jisté míry o bezprecedenční situaci, kdy se bavíme o premiérovi členské země, o největším příjemci evropských dotací, minimálně v zemědělství. Případ má i tuto politickou dimenzi, protože zkrátka Evropská unie a Evropská komise zvlášť je mašina na kompromisy. Právní posudek, o kterém jste mluvil, plně podporuje náš názor, ale samozřejmě byl to jen úvodní materiál, který bude podroben…

…mašině na kompromisy? 

Ano, jednak mašině na kompromisy a nějaké oponentuře. Ale také ponechává otevřenou otázku, od kdy by se mělo definitivně čerpání zastavit. Právníci měli jen odpovědět na otázku, jestli vidí podle současných předpisů střet zájmů. Odpověděli jednoznačně ano - a mohli bychom nejspíš odvodit, že od letošního léta by to tak mělo platit, ale teoreticky by se mohlo jít ještě dál do historie. Pak by se vracely částky až v řádu miliard.

Babiš otáčí: Píše do EU, že s dotacemi vše napraví

Jak daleko by se podle vás mohlo jít? 

Teoreticky až k vstupu Andreje Babiše do vlády v roce 2014, pak bychom se bavili možná o deseti miliardách. Nemám to přesně spočítané, ale jen loni Agrofert čerpal dotace za 2,1 miliardy.

Podle vás by se mohly zpochybnit i dotace před srpnem 2018, tedy před účinností nových přísnějších předpisů?

To jsme i my nechali otevřené. Teoreticky myslím, že ano, ale to nechme na interpretaci Evropské komise.

Kdy se téhle interpretace dočkáme?

Finální verdikt by - myslím - měl přijít zhruba v lednu. Nevím moc o případech, že by komise v případech tohoto typu šla vyloženě proti stanovisku svých právníků. Jejich stanovisko je dost jednoznačné, čili obrat o 180 stupňů není moc pravděpodobný. Konec ledna říkám proto, že tlak stoupá – zveřejněním onoho interního materiálu, tlakem europoslanců, kteří grilují pravidelně eurokomisaře. Do toho všichni vědí, že musí uzavřít do dubna rozpočtový rok, i komise dává najevo, že nechce otálet. Jediné riziko je tedy teoreticky v tom, že v květnu jsou volby a po nich vznikne nová komise.

Co přesně by se mělo stát v lednu?

Přeměnit zmíněný interní materiál v oficiální stanovisko, které půjde z komise směrem ven. Závěr by měl být a) celé je to nesmysl, b) právní posudek dává TI za pravdu, Agrofert od srpna 2018 nárok nemá, vyčísleme tedy finanční korekce a požadavek na vratku, anebo c) půjdeme ještě dál, otvíráme i otázku předchozích let. To všechno může nastat. Česko pak může namítat, mít jiný názor, ale v podstatě nakonec bude muset asi respektovat tento závěr.

Premiér nyní nově do Bruselu napsal, že bere na vědomí možnost různého výkladu a přijme nezbytná opatření, aby nic neporušoval. Co to podle vás bude znamenat v praxi?

Podle nás jsou tři možnosti. Buď aby se firmy vzdal - a to tak, že už to nebude jen na oko jako nyní. Nebo by skončil ve vládě (a sněmovně) a přímý střet zájmů přestal existovat. Anebo by Agrofert přestat brát dotace. Tady však zůstává podle nás problém v tom, že už byly vyčerpány dotace, které být vyčerpány neměly, a to bude nutné řešit. Principiálně nám jde hlavně o to, aby střet zájmů přestal existovat a dotace se používaly zákonně.

Reklama
Reklama

JIŘÍ MILEK, bývalý ministr zemědělství, ANDREJ BABIŠ, premiér, MIROSLAV TOMAN, ministr zemědělství,…
Ministři velkým zemědělcům rozumějí a dotace Agrofertu rostou. (Zleva exministr Jiří Milek, premiér Andrej Babiš a ministr Miroslav Toman) • Autor: ČTK

Zkuste stručně říct, v čem Babišův střet zájmů spočívá.

V tom, že Babiš jako ministr financí a poté premiér zároveň vlastní firmu, která je u nás největším příjemcem evropských fondů a snažil se to zhojit přesunem firmy do svěřenských fondů. Tvrdil, že vše je tím vyřešeno, a že to po něm chtěl nový český zákon o střetu zájmů. To ale není pravda, ten zákon říkal „zbav se střetu zájmů“, ne „dej to do svěřenského fondu“. On si vybral to druhé a určitý typ fondu, kde zůstal jeho zakladatelem, jeho takzvaně obmyšleným, zároveň jmenoval do rady protektorů svoji manželku a do role správců jmenoval své dva lidi, kteří jsou zároveň závislí na Agrofertu. Čili se absolutně neodstřihl od kontrolní a ovládací role, tím pádem podle nás je jediným „čerpatelem výhod“ - a to z něj dělá někoho, kdo zůstává ovládající osobou, která může jedním škrtem pera třeba oba svěřenské fondy zase zrušit a převést akcie Agrofertu na sebe, ze dne na den. Fakt, že ve fondu figuruje manželka, je pro nás jen další důkaz, že se přímé kontroly nikdy nechtěl vzdát.

A jak vazba na Agrofert koliduje s veřejnou funkcí?

Má z Agrofertu prospěch, je takzvaně jediným beneficientem výhod. A střet zájmů se poté projevuje v jeho politické pozici, kdy jako premiér v Česku může či nepřímo ovlivňovat zadávání zakázek nebo poskytování dotací pro svou firmu. Ale i na evropské úrovni chodí na jednání Evropské rady, kde se rozhoduje o rozpočtu o struktuře dotací, zastropování pro velké agrokombináty -  a tam se to projevuje permanentně. On argumentuje tím, že toho má prý tolik, že na ovlivňování věcí ve svůj prospěch ani nemá čas. Ale to samozřejmě není důležité – podstatná je ta možnost, že to udělat může. I kdybychom přijali myšlenku, že 24 hodin denně maká pro stát a nebere ohled na zájmy své firmu.

Stanovisko ministerstva pro místní rozvoj nebo státního intervenčního fondu je, že premiér je příliš vysoko a rozdělování dotací běží podle objektivních pravidel, čili protekce není možná. Zní to slabě, ale zkusme si popsat situaci, z které bude zřejmé, že taková argumentace hapruje. Třeba u jedné konkrétní dotace, která je od srpna v běhu – vepřín na Pelhřimovsku. Jak si ji mohl Andrej Babiš přihrát?

Tím že nominuje ministra zemědělství, který pak nominuje lidi na státní intervenční fond, který dále vybere lidi do komisí, kde se dotace posuzují. Takto kaskádově je to zjevné. Pak je tu politická rovina, neformální tlak v zákulisí: dovolit si nedat dotaci firmě premiéra, o které všichni vědí, že z ní má stále prospěch, je pro ty lidi extrémně složité rozhodnutí. Je složité tomu nepodlehnout, i kdyby s oprávněností dotace byl problém. To samé platí při kontrole projektů - zase všichni vědí, že toto je projekt, který je de facto nedotknutelný. To je onen permanentní střet zájmů. On tam de facto ani nemusí chodit sám ani mít na vládě tajné usnesení, že dotace na Pelhřimovsko půjde, ale všichni vědí, že politicko-neformálním vlivem je dostává do situace, která je v podstatě neřešitelná. Toto já vidím jako praktický průběh.

Takže nemusí ani nikam volat?

Ano, skoro si myslím, že už ani nepotřebuje někoho obvolávat kvůli dotaci v Pelhřimově. To se bere samo sebou. Nemluvě o tom, že víme, jak Babiš reálně funguje  -  co je dobré pro něj, to je dobré pro stát. Ve straně i ve vládě je nedotknutelný šéf a chápe i veřejnou správu jako své služebníky. Tímto dominantním postavením totálně narušuje princip nestrannosti, který by úředníci měli vykonávat a mají to opravdu těžké. Takto si představuju střet zájmů, aniž mám důkaz, že třeba zrovna v Pelhřimově něco zašmelili.

 Souběžně s Bruselem běží váš zdejší podnět na porušení střetu zájmů, kde úředníci - zdá se - zafungovali nestranně a zahájili s Andrejem Babišem správní řízení. Dokonce v jeho okrsku v Černošicích. To je nadějné, nebo ne?

To je pravda, berou to jako relevantní podnět. Jen mi vadí, že ministerstvo spravedlnosti zpracovává na toto téma posudek, kde žádný střet nevidí. To beru jako určitý vzkaz nebo nepřiměřený tlak shora na to, jak by si úředníci v Černošicích měli celý problém vyložit.

Jaký bude další sled kroků?

Procedury se zahájily, v Česku i v Bruselu. Od Černošic uslyšíme během třicetidenní lhůty nějaký závěr. V Bruselu je tlak, aby se věc neodkládala, proto čekám verdikt zhruba v lednu. Myslím, že se potvrdí stanovisko právníků a že minimálně od letošního léta bude čerpání dotací bráno jako neoprávněné. Pokud již byly nějaké z Bruselu proplaceny, tak se částka vyčíslí a zahájí se řízení o finanční korekci a vrácení. Česko bude asi něco namítat, a pak bude muset peníze skutečně poslat.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte