pondělí 8. 10. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Saúdskoarabský opoziční novinář Džamál Chášakdží minulé úterý beze stopy zmizel v Turecku: už nevyšel ze saúdského konzulátu v Istanbulu, kam šel pro dokumenty potřebné ke svatbě se svou tureckou snoubenkou. Agentura AFP s odvoláním na zdroj blízký turecké vládě tvrdí, že byl na konzulátu zabit. Turecká prokuratura oznámila, že zmizení novináře začala vyšetřovat.

Rijád trvá na tom, že Chášakdží konzulát opustil. Korunní princ Mohamed bin Salmán nicméně v reakci na žádost Turecka řekl, že umožní konzulát v Istanbulu prohledat: „Prostory konzulátu jsou svrchovaným územím, ale dovolíme jim na zastupitelský úřad vstoupit, prohledat ho a dělat vše, co potřebují. Nemáme co skrývat.“

Reklama
Reklama

„Policie se na základě prvotního vyhodnocení domnívá, že byl novinář na konzulátu zabit skupinou, která do Istanbulu zvlášť kvůli tomu přijela a vrátila se do vlasti týž den,“ uvedl zdroj agentury AFP. Ten hovoří o předem naplánované vraždě novináře s tím, že tělo bylo z konzulátu ihned po činu odvezeno.

Vraždu na konzulátu potvrdily také zdroje agentury Reuters a amerického deníku The Washington Post. Podle některých tureckých zdrojů citovaných listem The Washington Post byl mučen, jeho tělo rozřezáno na kousky a odvezeno po částech z ambasády.  Liz Sly, novinářka z tohoto deníku, na Twitteru uvedla, že Chášakdžího ostatky měly být odvezeny v diplomatických krabicích.

https://www.youtube.com/watch?v=so-0b0TLiow

Chášakdží byl poslední měsíce vskutku přesvědčen, že ho Saúdové chtějí zabít, píše jeho dlouholetá kamarádka Robin Wright, blízkovýchodní expertka týdeníku The New Yorker.  O den dřív, než zmizel, prý ještě svému přítel zopakoval, že se bojí zatčení a únosu do Saúdské Arábie.

Jeho komentáře pravidelně tiskly The Washington Post, jeho názory citovala BBC, The New Yorker a další špičková světová média. Považovali jej za velmi důvěryhodného analytika saúdského dění - novináře, který v rámci tamních omezených pravidel vystupoval proti náboženským extremistům a podporoval progresivní ideje.

Turecká policie už dříve sdělila, že skupina občanů Saúdské Arábie do budovy konzulátu své země v Istanbulu vstoupila v době, kdy se v ní nacházel i Chášakdží. U své turecké snoubenky nechal na ulici před konzulátem mobil s žádostí, ať zavolá poradci prezidenta Erdogana, pokud se nebude vracet.  Sama Hatice Cengiz nicméně v reakci na zprávy o jeho smrti na Twitteru napsala, že nevěří, že byl zabit.

V Saúdské Arábii dochází k rychlým modernizačním reformám pod taktovkou zmiňovaného korunního prince Mohameda bin Salmána. Otevřela se kina, ženy smějí řídit, chystá se stavba hypermoderního města i ekonomické změny. Tyto reformy mají ve světě výborné PR, avšak Chášakdží kritizoval, že zároveň se posiluje diktátorská vláda. A že se šrouby utahují nejen radikálním klerikům, ale veškerým kritikům.

Novinář byl původně loajální ke královské rodině a měl blízko k předním politikům. Postupem let byl však stále kritičtější a vloni ze strachu o své bezpečí odešel do exilu. Svého času populární televizní komentátor tak od loňska pobýval v USA z obavy před zatčením, které potkalo jiné saúdskoarabské intelektuály i novináře. Ve svých komentářích Chášakdží kritizoval korunního prince, že sice propaguje reformy, ale nepřipouští žádnou debatu o nich. Předmětem jeho kritiky byla i účast Saúdské Arábie v bojích v Jemenu či politika Rijádu vůči Kataru.

„Dělá správně, když jde proti extremistům. Ale cílí na špatné lidi,“ psal už vloni v deníku The Washington Post na adresu korunního prince: „Mohu zaručit, že většina zatčených z posledních měsíců hájí pluralitu a diversitu ve společnosti. Jejich názory by z nich teoreticky měly dělat ideální spojence při uskutečňování ctižádostivé agendy korunního prince.“

Pokud byl Chášakdží opravdu zavražděn, bude to představovat značnou výzvu pro Donalda Trumpa: Saúdové a tamní korunní princ jsou spolu s Izraelem jednoznačným partnerem USA v regionu. Trump je na rozdíl od Íránu nikdy nekritizuje, naopak Saúdy v regionální politice podporuje například masivními vývozy zbraní.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Italský parlament začne v úterý projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, kolem kterého je – a bude – v Evropské unii velký rozruch. Evropská komise považuje deficitní rozpočet za „výraznou deviaci“ oproti tomu, co určují pravidla pro fungování eura. Italská vláda ale dál trvá na tom, že svůj rozpočet nebude měnit.

Svůj návrh má do Bruselu oficiálně předložit příští pondělí. Pokud v rozpočtu na poslední chvíli něco neproškrtá, pro státy sdílející euro to znamená novou situaci, kdy se třetí největší země používající společnou měnu otevřeně postaví proti dohodám, na kterých eurozóna stojí.

Reklama
Reklama

Nulovou chuť ustoupit dal znovu jasně najevo v neděli italský vicepremiér Luigi di Maio, šéf vládního Hnutí pěti hvězd. V rozhovoru pro deník Corriere della Sera zopakoval, že média a Brusel chtějí jeho vládu odstavit, ale že kabinet se nedá a rozpočet postaví podle sebe. Podle di Maia se stejně příští rok ve volbách do Evropského parlamentu změní v Evropě situace. „Nastane takové zemětřesení, že pravidla (pro euro) se změní hned první den po volbách,“ prohlásil di Maio.

Vicepremiéra samozřejmě nelze brát doslova – pravidla pro fungování eura jsou dána smlouvami, které státy uzavřely už před lety proto, aby měnová unie mohla držet pohromadě. Jedním z hlavních závazků je držet na uzdě státní dluh. Ten má Itálie druhý nejvyšší v EU po Řecku.

Nová italská vláda složená z dvou hnutí, považovaných za krajní populisty na současné evropské scéně, místo úsporných kroků počítá třikrát po sobě s rozpočtovým schodkem 2,4 procenta HDP, což je třikrát víc oproti tomu, co chystala předchozí vláda. Mezi Římem a Bruselem probíhají napjatá jednání, do jaké míry tento plán je, nebo není kompatibilní se závazky Itálie v rámci měnové unie – a pokud není, jak takovou situaci řešit.

Neústupnost Říma minulý týden znervóznila finanční trhy – investoři se začali zbavovat italských vládních dluhopisů a úrok, které by Itálie musela u nových dluhopisů platit, vystoupal na víc než tři procentní body v porovnání s dluhopisy Německa. To je největší rozpětí od letošního května, kdy se nová vláda zformovala, levněji si půjčuje i Česko.

Šéf Ligy severu Matteo Salvini, jehož strana tvoří s Hnutím pěti hvězd vládu, reagoval už minulý týden tím, že kabinet od svých záměrů rozhodně neuhne a že velkorysý rozpočet potřebuje k nakopnutí ekonomického růstu a zaměstnanosti. „Je to rozpočet, který se dívá do budoucnosti, a rozhodně necouvneme,“ prohlásil Salvini v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RAI.

Reklama
Reklama