Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Šídlo: Babiš je politik do dobrého počasí

Andrej Babiš během návštěvy Postoloprt, 2. červen 2017 • Autor: Milan Jaroš
Andrej Babiš během návštěvy Postoloprt, 2. červen 2017 • Autor: Milan Jaroš

Mnoho komentátorů i politiků mluví o nadcházejících volbách jako o nejdůležitějších v polistopadové historii. „Do poslaneckých lavic může zasednout pět nebo deset stran - a nevíme, co pak bude dělat prezident Zeman. Nakonec volby možná přinesou ještě větší zmatek a chaos, než zažíváme dnes,“ říká novinář Jindřich Šídlo.

Jsou to už osmé volby, které zažíváte jako novinář. V čem jsou jiné pro vás?

Vyhraje je poprvé někdo jiný než ČSSD nebo ODS. A dokončí proces rozkladu starých politických stran, které před jedenácti lety měly přes 70 procent a dnes dostanou něco přes dvacet. Na síle nabývají nově vzniklé strany, které tento vývoj negují.

Co zlomilo ČSSD a ODS vaz?

Ekonomická krize a Jiří Paroubek. A ony samy svou usilovnou prací, samozřejmě.

Proč Paroubek?

Mám takovou teorii. Česká politika ve své staré podobě skončila v momentu, kdy v březnu 2009 padla Topolánkova vláda. Nezodpovědný pád vlády uprostřed předsednictví Evropské unie, protože Paroubek nevěděl, co bude dělat dál. Tenhle pád vlády měl ale mnohem vážnější důsledky kvůli probíhající ekonomické krizi. Jiří Paroubek tehdy odvolal volby v roce 2009, čímž vytvořil prostor pro to, aby vyrostla nespokojenost občanů. Když byla země bohatá, lidé byli ochotní tolerovat některé přešlapy politiků. Jenže když se země najednou přestala mít dobře, pád vlády byl pro mnohé občany posledním důvodem, aby dali šanci novým subjektům. A tradiční strany se z toho dodnes nevzpamatovaly.

Nástup nových politických subjektů sledujeme už od roku 2010. Jak to, že až Andrej Babiš a hnutí Ano dokázalo zaujmout tak velkou masu lidí?

Hnutí Ano vzniklo ve správný okamžik. Ale v zemi, která byla stižena ekonomickou krizí a kde padla další, tentokrát Nečasova vláda, to nemohlo nefungovat. Babiš ukázal občanům svůj úspěch a nabídl jim stejný osud, pokud se už nenechají brzdit „korupčníky“. Lidé tomu chtěli v tu chvíli věřit.

Jindřich Šídlo a Lenka Bradáčová • Autor: Knihovna Václava Havla /Ondřej Němec
Jindřich Šídlo a Lenka Bradáčová • Autor: Knihovna Václava Havla /Ondřej Němec

Jenže v té době byla politika doopravdy spojena především s korupcí. V magazínu Reportér jste řekl: „Nevážili jsme si toho, jakou jsme tu měli krásně stabilní průměrně zkorumpovanou politickou scénu.“ Co jste tím myslel?

To byla samozřejmě nadsázka. Narážel jsem trochu na to, že v letech následujících po listopadu 1989 vznikla poměrně stabilní politická scéna, která se dala přirovnávat k západoevropským státům. Tenhle rychlý přerod proto považuji za pozitivní odkaz. Ale samozřejmě, že součástí vývoje byly kauzy a skandály a strany občas nezvládly ukočírovat svůj vnitřní chod. Rozhodně si ale nemyslím, že všichni členové ODS nebo ČSSD byli nebo jsou lumpové. Spíše je to naopak. Přesto tyhle strany dovolily, aby si je lidé s aférami a korupcí spojovali a za lumpy je považovali. A Babiš jen přišel a nabídl jim alternativu, která je schopná se jim postavit.

Krize velkých a tzv. tradičních stran se začínala projevovat i v jiných zemích. Co bylo u nás tedy jiné? Nedokázaly strany nalézat nové řešení, očistit se od 90. let a afér, jako byla opoziční smlouvy?

Opoziční smlouva zpočátku neměla na zisky ODS ani ČSSD vliv, ve volbách 2002 měly dohromady přes půlku hlasů, v roce 2006 dvě třetiny. Jenže jejich regionální elity si zvykly, že dokud přinášejí výsledky, můžou si dělat na svých územích v podstatě, co chtějí. Lidé ve vedení ODS dlouho věděli, jak je ničí Bémova parta v Praze. A to se taky stalo. A jakmile důvěru ztratíte, dost obtížně se získává zpátky.

Hnutí ANO je už čtyři roky u vlády, přesto pořád není vnímáno jako etablovaná strana.

Zpětně si uvědomuji, jak jsme o Babišově straně ještě na jaře 2013 téměř nevěděli. Na začátku roku 2013 jsem si říkal, co vlastně je s Babišem a jeho hnutím – jestli už náhodou neskončilo. Že Babiše nemůžeme úplně ignorovat, mi došlo na tehdejším vyhlášení Tweetu roku, kdy byl – společně s Martinem Veselovským a Robertem Zárubou – vyhlášen jako objev. Všichni čekali, že tam dorazí někdo z Agrofertu a cenu převezme. Ale on přišel sám a přinesl šek na 300 tisíc pro Domovy Sue Ryder. A přestože byl sál naplněn lidmi, kteří mu běžně asi příliš nefandí, téměř všichni mu aplaudovali. V tu chvíli jsem si uvědomil, že tenhle člověk umí zaujmout lidi a jednat s nimi, pokud to potřebuje. A za čtyři měsíce měl 19 procent.

Jiří Paroubek, 2009  • Autor: HN
Jiří Paroubek, 2009 • Autor: HN

Udělala většina politických stran chybu, že postavila nynější kampaň na tom, že je to souboj všech proti šéfovi hnutí ANO?

Já si ale myslím, že to doopravdy je souboj všech proti Babišovi. Strany každopádně nedokázaly vygenerovat jiná témata, což jsme viděli i v kampani. Řeší někdo vážně výši daní? Většina stran nemá ve svých programech ani postup, jak by chtěla daně snížit. Tady se opravdu řeší jen Babiš – a nechci, aby to vyznělo tak, že se jedná o něco banálního. Nejedná. Tyhle volby jsou ale ukázkou voleb v prosperitě. A Babiš je politik do dobrého počasí: říká nám, že se budeme mít lépe. Ale fakt, že se máme dobře a ekonomika šlape, není jeho zásluhou. Síla Andreje Babiše je v tom, že ještě nikdy nebyl konfrontován s žádným opravdu vážným ekonomickým či politickým problémem. Neřešil žádnou krizi České republiky, ale pouze své osobní krize a skandály. Budu zvědavý, co bude dělat a jak se bude chovat, až se ekonomika dostane do recese a bude nucen řešit nějaký problém. Na tohle slogan „Ano, bude líp“ stačit nebude, protože nějaký čas lépe rozhodně nebude.

Ale někdo každopádně musí porušit svůj slib, že do vlády s hnutím ANO nepůjde.

Ano. Po volbách budou strany možná postaveny před otázku, jestli je lepší nechat Babiše vládnout s komunisty a Okamurou, nebo se ho snažit v rámci koalice alespoň nějak korigovat. A to je legitimní otázka, nad kterou by se měly strany zamyslet.

Jaké varianty koalic mohou vzniknout?

Tak může to být ta stará koalice složena z ANO, ČSSD a lidovců. Nějakou roli může také sehrát ODS. A vlastně kdokoliv. Zatím netušíme ani to, kolik stran se do sněmovny nakonec dostane. A nesmíme zapomínat na prezidenta Miloše Zemana, který už dva měsíce před volbami říkal, že má vybraného premiéra - a že Babiše jmenuje, ať už bude trestně stíhaný, nebo ne.

Co tedy můžeme od Zemana během sestavování vlády očekávat?

Sestavit vládu se může podařit příští úterý nebo také první týden v únoru. Pokud se do sněmovny dostane vážně všech deset stran, bude politická scéna natolik rozdrobená, že to poskytne prezidentovi čas na kreativitu.

A není proti jeho zájmům zdržovat sestavování vlády, když mu mezitím ubíhá čas na prezidentskou kampaň?

Těžko říct. Nedokážu odhadnout, jak Zeman a lidé okolo něj přemýšlí.

Jakou roli bude hrát opozice vůči vládě, kde bude mít Andrej Babiš většinu, případně bude premiérem?

Tady se nehraje jen o premiéra současné vlády, ale i o premiéra roku 2021. Stačí si uvědomit, že lídrem byl v končící sněmovně předseda KSČM Vojtěch Filip. Ne náhodou mají dnes komunisté v průzkumech třetí nejlepší výsledek. V minulosti byl v opozici většinou nový předseda ODS nebo ČSSD – podle toho, kdo zrovna vyhrál volby. To byly velké strany, které generovaly i silné opoziční lídry. Ale v současnosti nevidím podobně silnou opoziční sílu. Tedy pokud to nebude Okamurova SPD, což bych nepovažoval za dobrý nápad.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Proč?

Je to strana, kterou jsme tu už jednou zažili. Okamurova SPD je založena na téměř totožných myšlenkách jako Sládkova strana v devadesátých letech, jen k voličům promlouvá v sofistikovanějších podobách na Facebooku. Okamura do české politiky vrátil naplno „starý dobrý“ rasismus a xenofobii. Úplně stejně jako Sládek objížděl v minulosti zemi, dnes to dělá SPD – pouze v lepších autech.

Je ve hře i varianta, kdy by strany postavily koalici bez Andreje Babiše a hnutí ANO?

To je plán, o kterém se mluví už dva roky. Tak trochu Kalouskův sen. Na to ale strany potřebují disciplínu jako řemen a je otázkou, jestli ji všechny mají. Zároveň si uvědomují, že to nejsou poslední volby, a každá chyba je dvojnásobně drahá: může z toho vyplynout situace, kdy příště vyhraje hnutí ANO se 40 procenty. Navíc si nemyslím, že by byl Babiš ochotný strávit čtyři roky v opozici. Na to chce příliš hodně mít moc.

Co můžeme od Babiše po volbách čekat? Kam bude směřovat Českou republiku?

U Babiše nevíte, kam bude v budoucnu směřovat on sám, natož Česká republika. A také záleží, s kým a jestli vůbec bude nakonec vládnout a jaká bude ekonomická situace. Může se stát, že velmi brzo zjistí, že Českou republiku a vládu nemůže řídit jako představenstvo Agrofertu. Premiér prostě nemůže mít pod kontrolou každý aspekt země stejně, jako to dělá stoprocentní vlastník firmy. A k tomu hrozí Babišovi vězení kvůli podezření ze zneužívání evropských dotací. A myslím, že sněmovna nemůže hlasovat jinak než rozhodnout o jeho opětovném vydání. Takže jak bude jeho program vypadat? V pondělí bude jezdit do Bruselu, v úterý řídit vládu a ve středu bude řešit svůj soud? To tady ještě nebylo. A ani Babiš zatím nemá úplně přesnou představu, co chce. Otázkou není, kam bude zemi posouvat, ale kdy to chce dělat a kdy na to bude mít čas. Pokud se vůbec premiérem stane, protože problémů má trochu moc.

Takže nebude mít sílu změnit zemi?

Nakonec nebude možná mít sílu změnit ani jednací řád Poslanecké sněmovny, po čemž tak usilovně touží. Určitě nebudete mít sílu změnit ústavu nebo zrušit Senát. Na druhou stranu bych Babiše nechtěl podceňovat – následující čtyři roky mohou být zkouškou brzd a nastavených pravidel stejně jako za opoziční smlouvy. Ale myslím si, že a demokratické základy Česka jsou silnější než on. A víte, co je zajímavé? Před 26 lety byly přijímány lustrační zákony, které měly Českou republiku ochránit před démony minulosti. Měly platit jen pět let, protože jsme si mysleli, že pak už bude země schopná se ubránit bez podobných institutů. Ale po takřka 30 letech od sametové revoluce si zvolíme člověka, který je nejen trestně stíhaný, ale je veden jako agent StB. Před tím nás nic neobrání, protože jsme si Babiše vybrali sami; proto také vítězí přes všechny svoje skandály. A stejně tak volíme rasistického cynika, který bere politiku jako byznys, nebo Piráty, o kterých toho vlastně moc nevíme. Tím samozřejmě neříkám, že Piráti jsou stejní jako Okamura.

A jací tedy jsou?

Nedá se jim upřít, že v Praze na magistrátu udělali řadu užitečných věcí. V jejich straně je řada talentovaných politiků, řada chaotů a pár konspiračních teoretiků. Najdete tam i člověka, který chodí na putinovské demonstrace. Proto se ptám, jak moc je mohou a voliči brát vážně. Předseda Ivan Bartoš nebyl schopný před půl rokem říct, jak by hlasoval v otázce vystoupení z NATO. Teď už to změnili, ale pochybnostem se nejde úplně vyhnout.

Jaký je váš tip na výsledek?

Vůbec nevím. Do poslaneckých lavic může zasednout pět nebo deset stran - a nevíme, co pak bude dělat prezident. Nakonec volby možná přinesou ještě větší zmatek a chaos, než zažíváme dnes. A budeme rádi vzpomínat na čtyři uplynulé roky, během kterých se téměř nic nestalo.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].