Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Rozhovor: Jeden útok v Sýrii nic nezmění. A pochybuji, že má Trump jasnější vizi

S Markem Čejkou o tom, zda něco změní americký raketový útok v Sýrii, a o vztazích mezi Trumpem a Putinem

The War Distraction In Aleppo - Syria
Na podzim 2016 síly Bašára Asada dobyly s pomocí ruských bomb východní Aleppo • Autor: Abaca, Profimedia

Někdy se říká, že chod dějin změní jeden pohyb motýlích křídel. A motýl jako by vyletěl z úst toho malého syrského chlapce, sotva školáka, když naposledy vydechl v náruči běžícího záchranáře. Tak začíná text o konfliktu v Sýrii, který najdete v aktuálním Respektu.

Oním pohybem by mohl být chemický útok v městě Chán Šajchún, který si vyžádal stovku mrtvých a další desítky zraněných. Americký prezident Donald Trump v reakci na něj nařídil raketový útok na syrskou leteckou základnu. Změní to vývoj nejbrutálnější války nového tisíciletí? „Americký útok může mít hlubší význam v řešení, jen pokud bude součástí hlubší strategie,“ odpovídá v rozhovoru externí pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Marek Čejka, který se zabývá situací na Blízkém východě. 

Válka v Sýrii trvá přes šest let. Má nějaký vývoj?

V první řadě je třeba zmínit, že konflikt v Sýrii je dlouhodobě nepřehledný a je velmi těžké na základě často útržkovitých či protiřečících si informací posuzovat tamní situaci. Postupné posuny ve válce nicméně lze zřetelně vidět: je zřejmé, že režim Bašára Asada kontroluje stále větší území na úkor povstalců. Naopak ISIS postupně ztrácí pozice ve prospěch Asadova režimu i syrských Kurdů. Celá situace je samozřejmě ještě výrazně složitější; bojujících skupin a zahraničních aktérů ovlivňujících konflikt je velké množství.

Použití chemických zbraní a reakce na něj tím zlomem nebude?

Použití chemických zbraní není novinkou. Došlo k němu už minimálně v srpnu roku 2013 na damašském předměstí Ghúta. Tehdy nebylo zcela jednoznačně prokázáno, že je použil režim, byť je to pravděpodobné. Následně se Asadův režim pod tlakem Rady bezpečnosti OSN zavázal, že chemické zbraně zlikviduje. K likvidaci posledních mělo dojít v létě 2014. Evidentně však poslední nebyly.

Reklama
Reklama
Reklama

I_obalka_R15

Ustojí tedy Asadův režim situaci?

Jak už jsem zmínil, Asadův režim spíš postupně získává ztracené pozice. Má za sebou také Rusko a Írán. Zatím jediný americký útok na jednu základnu vůbec nemusí naznačovat, že to je začátek hlubší americké strategie, která by měla Asada svrhnout.

Ohlašuje to novou strategii Trumpovy administrativy?

Americký útok může mít hlubší význam v řešení syrského konfliktu právě tehdy, jen pokud bude součástí hlubší strategie. Útok byl samozřejmě z krátkodobého hlediska efektní: postavil Trumpa do středu světové pozornosti a „plácl“ Asada i Putina přes prsty. Ale také odvrátil pozornost od Trumpových domácích amerických neúspěchů, hlavně od jeho pokusu o demontáž Obamacare. A ení zatím příliš důvodů se domnívat, že by Trumpova zahraniční politika měla jasnější vizi – tedy kromě v kampani naznačovaných izolacionistických tendencí. Útok na syrskou základnu se spíš jeví jako krátkodobá ukázka americké vojenské muskulatury z rozkazu velitele Trumpa než jako součást propracovanější strategie. Vzhledem k Trumpovým dřívějším názorům na syrský konflikt a k celkové nekonzistentnosti jeho postojů mám pochybnosti. Nemyslím, že lze mluvit o jednoznačné a dlouhodobé vizi blízkovýchodní politiky.

Nemají strach, možná leda z Turecka. (Kurdští bojovníci na severu Sýrie)
Kurdští bojovníci na severu Sýrie • Autor: Globe Media / Reuters

Jaký dopad na mezinárodní vztahy bude mít nařízení útoku?

Otázkou hlavně zůstává, co útok na Putinova chráněnce Asada bude znamenat v kontextu Trumpovy náklonnosti k Rusku. Došlo k  zásadní změně postojů, nebo je to zákulisní dohoda Trumpa s Putinem? Nebudou mít spíš Rusové záminku, aby ztratili zábrany a jejich syrská politika byla ještě brutálnější? Na tyto otázky nelze jednoznačně odpovědět.

Kupříkladu šéf německé SPD Martin Schulz mluví o diplomatickém řešení konfliktu, nikoliv o vojenském zásahu. Lze to?

Již nedlouho po vypuknutí konfliktu započaly diplomatické aktivity, které se válku pokoušejí zastavit. Probíhají na několika osách, dnes hlavně v Ženevě a Astaně. V posledních měsících se podařilo dosáhnout dílčích i celostnějších úspěchů: zprostředkování dialogu mezi znepřátelenými stranami, uzavření příměří…  Syrský konflikt je každopádně natolik komplikovaný a střetává se v něm tolik vnitřních i zahraničních zájmů, že ho nelze jednorázovým úderem žádné ze světových velmocí ukončit.

Společné vojenské koordinační středisko ruských, íránských a spojeneckých milicí podporujících Asada uvedlo, že americká akce v Sýrii "překročila červenou linii". Dodalo, že na další "agresi" bude reagovat a zvýší podporu syrskému režimu.

 Ve verbální rovině byla tvrdá odpověď od této skupiny spojenců očekávatelná. Důležité však bude hlavně to, co se bude dít v rovině praktické. To vzhledem k různým vazbám a kalkulacím velmocí, Trumpově nekonzistentnosti a Putinově vychytralosti nelze předjímat. S ohledem na to, že Trump s Putinem si projevovali od počátku vzájemné sympatie, nebude teď zřejmě v zájmu ani jednoho z nich prudké zhoršení vztahů. S větším odstupem času se to ale může měnit.

The War Distraction In Aleppo - Syria
Na podzim 2016 síly Bašára Asada dobyly s pomocí ruských bomb východní Aleppo • Autor: Abaca, Profimedia

Rusko samo ovšem označilo útok za akt agrese bez pádného důvodu; spekuluje se dokonce, že o něm informovalo předem Asada.

Ruské zájmy v Sýrii jsou tradičně silné a navazují na dřívější zájmy Sovětského svazu na Blízkém východě. Opírají se mimo jiné o trvalou vojenskou přítomnost v podobě vojenských základen, na ekonomickou i další spolupráci. Američané si toho jsou vědomi a nepůjdou kvůli Sýrii s Rusy do přímé konfrontace. Rusové jsou nyní nicméně znejistěni, co lze od Trumpa očekávat. Americký útok by mohl pomoci vyjasnit, jestli ve volební kampani zmiňované sympatie mají reálnější základ, a tudíž je útok zásadněji nepoškodí - nebo se postupně budou propadat do stavu napětí blízkého tomu, jaké panovalo na konci druhého Obamova prezidentského období.

Washington podle ministra zahraničí Rexe Tillersona od Moskvy očekává, že vůči Sýrii přijme tvrdší postoj a znovu zváží spojenectví s Asadem.

Asadův režim je Rusku velmi zavázán, naopak pro Rusko je Asad zárukou poslušnosti a udržení vlivu v důležitých oblastech Sýrie a obecně na Blízkém východě. Jinými slovy Asad i Rusko se vzájemně potřebují. I pro Rusy se ale mohou v bližší či vzdálenější budoucnosti stát přijatelné i další alternativy - například zachování syrského režimu, avšak bez Asada. To jsme ale opět v hodně hypotetické rovině předvídání budoucnosti složitého konfliktu.

Čtěte také: Jak dál v Sýrii

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte