Konec uhlí se vám vyplatí, přesvědčuje Česko bruselský šéf pro klima
 
Raffaele Mauro Petriccione
Katovice, 2018: Raffaele Mauro Petriccione na jednání organizace Global Covenant of Mayors for Climate and Energy • Autor: European Union / Fred Guerdin

Jeho výkop z loňského listopadu přijala česká vláda podezíravě a ne příliš vstřícně. Mauro Petriccione, Ital vedoucí v Evropské komisi ředitelství pro oblast klimatu, navrhuje do roku 2050 proměnit Unii v "CO2 neutrální" území. V praxi by to znamenalo emise zastavit, případně je v průmyslu, dopravě nebo energetice stlačit alespoň na úroveň, kterou půjde někde jinde kompenzovat pohlcováním CO2 a v celkovém výsledku zůstat na nule.

Cílem je zabojovat proti klimatické změně a strhnout k tomuto úsilí i zbytek světa. Italův výchozí materiál loni před Vánoci odsouhlasila Evropská komise a nyní pro něho vyjednává podporu u vlád členských zemí. Některé, jako Finsko nebo Rakousko, považují rok 2050 za málo ambiciózní. Jiné, mezi nimi i Česko, ambice naopak brzdí. Svoje výhrady Češi uplatnili spolu s Poláky i minulý týden na úvodním jednání Evropské rady. „Aspoň si tu ale lidé dají tu práci, že si dobře připraví protiargumenty,“ říká k debatě Petriccione, který tento týden objíždí se svým klimatickým plánem potížisty na východě EU.

Co si od cesty do Prahy slibujete? 

Mimo jiné rozproudit debatu. Jde tu o velká rozhodnutí s potenciálně velkými následky. Bavíme se o roku 2050, tedy o horizontu, který dalece přesahuje období jedné vlády. Bylo by tedy dobré, aby debata na národní úrovni byla skutečně hluboká. Proto jsme dospěli k rozhodnutí, že bude dobré objet jednotlivé země a vysvětlit, proč navrhujeme to, co navrhujeme.

Jak hodnotíte dosavadní reakce?

Velmi pozitivně. Náš úvodní dokument vznikl na žádost od členských zemí. Nyní je na místě mluvit o tom, proč jsme na tuto žádost reagovali tímto dokumentem, a ne nějakým jiným. Státy vítají, když přijíždíme své návrh objasnit.

V Česku jsou akční plány, jako je ten váš, přijímány spíš podezíravě. Chuť zachraňovat klima je tu malá. Jak byste v kostce přesvědčil zdejší politiky nebo veřejnost?

Jde o snahu zabránit tomu, aby klimatická změna nabrala ještě horších rozměrů, než vidíme teď. Jediná možnost, jak toho dosáhnout, je změnit fungování ekonomiky. Problémem je, že dokáže běžet jen za cenu příliš vysokých emisí skleníkových plynů. Když s tím nepřestaneme, nemůžeme zastavit ani klimatickou změnu. Mezi vědci panuje shoda, že beze změn dojde během století k nárůstu průměrných teplot o tři až pět stupňů Celsia. Pět stupňů – v průměru, tedy někde ještě víc – by oproti nynějšímu nárůstu o jeden stupeň znamenalo něco nepředstavitelného.

Reklama
Reklama

Raffaele Mauro Petriccione
Raffaele Mauro Petriccione, generální ředitel pro oblast klimatu v Evropské komisi • Autor: REUTERS

Co tedy navrhujete?

Bezuhlíkovou ekonomiku. Což znamená obejít se bez emisí CO2 - a pokud to někde nebude možné, tak vzniklé emise vykompenzovat redukcí CO2, třeba zalesněním nebo šetrnějším zemědělstvím. Cílem je mít čistou bilanci i po započtení jiných skleníkových plynů, jako je metan produkovaný skotem. To je ambiciózní cíl, pokud vezmeme v úvahu, že všechen dobytek na Zemi emituje víc skleníkových plynů než celá Evropa. Pokud by krávy měly svoji vlastní zemi, byla by třetím největším producentem plynů po Číně a USA.

Pro uhlíkovou neutralitu platí cíl 2050?

Ano. Cílem je, abychom do 2050 dokázali eliminovat, co se dá, a zbytek dokázali kompenzovat.

Pokud by členské země souhlasily a váš výkop přijaly, jak velkou to bude mít váhu? Co se změní?

V této fázi jde o formulaci cílů, nikoli o dokument, jehož součástí by byly závazky ke konkrétním krokům v hospodářské politice. Nyní jde o to shodnout se, že dané cíle jsou dosažitelné a dohodnout termín. Když se dohodneme, měli by dohodu potvrdit členské státy na jednání Evropské rady.

Platí, že to chcete stihnout do konce letošního roku?

Bylo by to dobré. Ale v takových věcech je vždy něco za něco. Buď půjdeme rychle, anebo půjdeme při hledání konsensu víc do hloubky. Pokud bychom si měli vybrat, dali bychom přednost hlubšímu konsensu. Když se to povede do konce roku, prima. To by bylo víc než dostatečné.

Čtěte také: Jak bojovat s s klimatickou změnou a nepropadnout zoufaltsví

Co jsou podle vás hlavní překážky dohody v rámci EU?

Mnoho lidí stále nevěří tomu, že k nějaké klimatické změně dochází. V Evropě jich je méně, ale jinde je naprosto normální změnu zpochybňovat. Pokud změnu přijmeme jako realitu a pokusíme zastavit přechodem k uhlíkové neutralitě, čeká nás obrovské úsilí, jak změnit naše ekonomické fungování. Jedním z hlavních kroků je například úplně upustit od využití fosilních paliv ve výrobě energie nebo v dopravě. To jsou samozřejmě obrovské změny. Plno lidí říká, že to za to nestojí. Jiní tvrdí, že nestojí za to snižovat emise jako první - protože pokud nic neudělá Čína, nemá to cenu.

To je obvyklý argument i tady. Co na něj odpovídáte?

Že někdo musí začít. Ale nejde jen o jakési morální vůdcovství. Chcete-li, aby vás někdo následoval, musí vás vnímat - a na to morální leadership nestačí. Ekonomický leadership je mnohem účinnější. Pokud ostatní uvidí, že naše cesta vede k ekonomickému úspěchu a že ztrácejí v konkurenceschopnosti, přidají se.

Jistě znáte argument, že boj za klima naopak konkurenceschopnost snižuje. Že je drahý a že si ho nemůžeme dovolit - zvláště tady, v chudší části Evropy.

Samozřejmě, proto musíme být schopni dokázat, že námi navrhovaná cesta zas o tolik dražší není. Strávil jsem třicet let posloucháním vlád, jako je ta vaše, od kterých slyším, že jejich ekonomika je příliš křehká, slabá a nekonkurenceschopná. Že nás Číňané snědí zaživa. Fajn, my si to uvědomujeme a navrhujeme, co s tím dělat – a sice přejít na nové technologie, které budou nejen šetrnější ke klimatu, ale které nám dají i ekonomický náskok.

Raffaele Mauro Petriccione
Raffaele Mauro Petriccione • Autor: twitter.com/euclimateaction

Problém je, zdá se, v tom, že v úspěšnost takového přechodu ne všichni věří.

Buď si budeme stěžovat, nebo najdeme novou oblast, kde získáme náskok. Evropa už není místem, kde vzniká nejvíc patentů a vynálezů – s jednou výjimkou, a to jsou zelené technologie. Není evidentní, že se máme touto cestou vydat? Proč to neudělat, když kromě inovační příležitosti je tu pořád extra přínos v boji s klimatickou změnou? Lze se na to podívat i jinak. EU utrácí ročně za dovoz fosilních paliv 266 miliard euro. Kam ty peníze jdou? K našim spojencům? Když to trochu zjednoduším, proč část těch peněz nevyužít a investovat do nových stavebních materiálů nebo do věcí, jako je výměna oken, což je lokální práce s vysokou návratnosti v lokální ekonomice?

Které země EU jsou v těchto úvahách vaši hlavní spojenci?

Většina členských zemí tento kurz plně podporuje. Někteří až moc a vyčítají nám, že jsme málo ambiciózní, že termín 2050 by šlo zkrátit o deset let a že většinu opatření by šlo uskutečnit už do roku 2030. Menšina má blíž k tomu, jak se k věci staví Česko.

Což je přesně co?

Váhání ve smyslu: „Moment, dejme si chvíli pauzu a ještě jednou se zamysleme, kam se to vydáváme.“ Není to přímé ne, je to plno otázek.

Čeho se nejčastěji týkají?

Z čeho se bude investovat, kdo bude investovat, kde jsou peníze, kde jsou mechanismy k jejich zajištění, jakou roli v tom budou hrát evropské fondy, jak aktivovat privátní kapitál. Jsou to správné otázky a my je musíme zodpovědět. Jen k tomu říkáme, že odpovědi nenajdeme, pokud se neshodneme na tom, k jakému cíli směřujeme.

Čtěte také: Šíříte poplašnou zprávu, vzkazuje studentům generace, která všemu rozumí

Chcete-li být do konce roku hotov, dosáhl jste nějakého posunu během této cesty?

Bylo to konstruktivní. Jeden z důvodů, proč jsme tu, je vést debatu a zjistit, jak získat Prahu pro konsens. Třeba z jednání v parlamentu jsem byl příjemně ohromen. Jasné, přesné otázky od zákonodárců z celého politického spektra.

Proč tedy Česko minulý týden na Evropské radě blokovalo spolu s Polskem právě to, aby se Unie zavázala k uhlíkové neutralitě?

V této fázi Evropská rada nedělá žádná rozhodnutí.

Co se tedy na radě stalo?

Šlo o první debatu. Ta dospěla k tomu, že bychom se měli dohodnout na roku 2050, a skupina zemí na to zareagovala tím, že na takové rozhodnutí je příliš brzy. Češi nebyli sami. A nikdo na vás netlačil, abyste změnili názor, protože je pravda, že je brzy. Nejen vy, i jiné státy ještě nestihly tuto věc řádně prodiskutovat. K nim patří i některé z těch, jež jsou velmi ambiciózní. Třeba Finsko, ale národní debata tam stále trvá. Rada už se nicméně shodla, že uhlíková neutralita by měla být unijním cílem. Jen ještě nenazrál čas učinit rozhodnutí, kdy by tento cíl měl být splněn.

V praxi takové rozhodnutí naráží na mnoho překážek. Když si jako příklad vezmete energetiku, tak Česko ve své nejnovější energeticko-klimatické strategii z ledna navrhuje zvednout podíl obnovitelných zdrojů v energetice do roku 2030 jen z 15 na 21 procent, tedy skoro nejméně v EU. Jak chcete Česko přesvědčit, aby postupovalo rychleji? Proč by mělo?

A proč ne? Obnovitelné zdroje se rychle stávají nejlevnější variantou, jak vyrábět energii. Vaše ekonomika hodně závisí na uhlí a já samozřejmě chápu, že uhlí je sociální problém. Je těžké se od něj odpojit. Ale z hlediska ekonomiky není spalování uhlí dobrý nápad, pokud vezmete v úvahu širší dopady na zdraví obyvatelstva a náklady na zdravotnictví, anebo energetickou účinnost uhlí, která není nikterak velká. Pokud neberete ohledy na širší důsledky, budiž, ale z dlouhodobého hlediska existují rozumnější řešení než spalování uhlí. V delším horizontu dává odstavení uhelných elektráren ekonomický smysl. Záleží, čím uhlí nahradíte. Ropa z dovozu není nejlepší nápad, ale budete-li investovat do obnovitelných zdrojů, v určitý okamžik se ukážou jako levnější. V Německu už se to daří - a jde o obrat, který se povedl během relativně krátké doby deseti dvanácti let. Vyplatí se to docela rychle, ale musíte si to naplánovat a nežít jen ze dne na den.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 681

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte