Katalánsko vyhlásilo nezávislost. Vsadí separatisté na konflikt?

Update: Předseda španělské vlády Mariano Rajoy v sobotu oficiálně převzal úřad katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Stalo se tak poté, co bylo v úředním věstníku zveřejněno páteční rozhodnutí o odvolání katalánské vlády a rozpuštění regionálního parlamentu. Oficiálně  jsou tímto zbaveni funkcí i další katalánští činitelé včetně představitelů policie. Katalánský parlament v pátek schválil rezoluci o vytvoření samostatné katalánské republiky. Krátce nato odhlasoval Senát (horní komora španělského parlamentu), že Madrid může omezit autonomii Katalánska.

Rajoy následně oznámil rozpuštění katalánského regionálního parlamentu. Nové volby se v regionu mají konat 21. prosince. Většinu kompetencí předsedy a místopředsedy katalánské vlády převezme místopředsedkyně španělské vlády Sorraya Sáenz. Španělská generální prokuratura příští týden zahájí stíhání katalánského vedení pro vzpouru, za kterou mohou padat tresty až 30 let vězení. Sesazený Puigdemont v předtočeném projevu, který v sobotu odpoledne odvysílala katalánská televize, vyzval k vytrvalosti ve snaze o nezávislost  Katalánska. V asi tříminutovém vystoupení žádal Katalánce o „demokratické odmítnutí“ omezení autonomie, jejich odpověď má být podle Puigdemonta nenásilná, ale vytrvalá. Podle katalánského deníku La Vanguardia Puigdemont neuznal své sesazení Madridem, ale nevyjádřil se konkrétně, zda se bude bránit u soudu.

Páteční zprávy ze Španělska potvrzují nejhorší obavy. Poloprázdný katalánský parlament, z něhož na protest odešli poziční poslanci, vyhlásil odtržení Katalánska od Španělska. Rychle na to horní komora španělského parlamentu odhlasovala protitah: schválila vládě možnost použít článek 155 španělské ústavy, jež umožňuje zrušit autonomní správu oblasti a nastolit přímou vládu Madridu.  Na ulicích Barcelony a dalších katalánských měst se slaví. Španělský premiér Mariano Rajoy vyzval obyvatele země ke klidu s tím, že “právní stát nastolí v Katalánsku opět ústavní řád”. Vláda teď nepochybně plánuje, jak přesně to učiní. Je bohužel dosti pravděpodobné, že jednu z největších a nejdůležitějších evropských zemí čekají ošklivé dny a týdny.

Páteční události jsou vyvrcholením dramatu, které především v druhé polovině tohoto týdne přesahovalo i nejdivočejší představivost zkušených pozorovatelů. Obě strany, tedy španělská vláda a katalánští separatisté, kolem sebe již týdny kroužily. Všechno směřovalo ke srážce, ale zdálo se, že nikdo nechce udělat poslední krok a být obviněn z toho, že konflikt rozpoutal. Vyvrcholení započalo ve středu večer, kdy zasedla zjevně rozpolcená vláda katalánských nacionalistů včele s premiérem Carlesem Puigdemontem. Jednání trvalo sedmnáct hodin. Někteří umírnění nacionalisté v jeho průběhu hrozili demisemi, pokud vláda necouvne od jednostranného vyhlášen nezávislosti, jež by zcela jistě znamenala zásah Madridu; umírnění separatisté se rovněž obávali, že Katalánsko ztratí i tu autonomii, kterou nyní má. Radikálové zase, že přijde o historickou šanci dosáhnout samostatnosti.

V průběhu noci probíhalo vyjednávání s Madridem, o zprostředkování se snažil baskický premiér. Ve čtvrtek ráno obyvatelé Katalánska zjistili, že jejich premiér tlaku umírněných podlehl a hodlá vyhlásit předčasné volby. Předtím ještě - alespoň podle úniků do katalánského tisku - nabídl svou rezignaci ve prospěch radikálnějšího vicepremiéra Oriola Junquerase, ale ten odmítl. Média byla plná zpráv o chystaném premiérově vystoupení, dokonce bylo známo datum voleb - měly se konat 20. prosince.

Pak nastal zvrat. Do ulic vyrazily tisíce vysokoškolských studentů. Skandování za nezávislost se rychle proměnilo v hesla obviňující Puigdemonta ze zrady. Poslanci nejradikálnější separatistické a antikapitalistické strany CUP ve svých tweetech přirovnávali premiéra k Jidášovi. Situace dostávala surreálný nádech: část nacionalistických poslanců hrozila rezignací v případě, že premiér vypíše předčasné volby, a tedy rozpustí parlament. Koaliční strana nacionalistické republikánské levice hrozila na protest proti volbám opuštěním vlády. Premiér měl vystoupit v jednu hodinu. Pak o hodinu později. Pak v pět hodin odpoledne. Když se k mikrofonům postavil, přiznal, že o volbách uvažoval, ale nedostal z Madridu “dostatečné záruky” - že tedy volby nebudou. O dalším vývoji měl rozhodnout katalánský parlament.

Jak nacionalisty těsně ovládaný parlament rozhodl, víme. Podle nepotvrzených informací španělského i katalánského tisku premiér jako podmínku vyhlášení předčasných voleb žádal propuštění dvou lídrů katalánských nacionalistických kulturních asociací obviněných z podněcování nepokojů, ignorování rozsudků ústavního soudu a také beztrestnost pro sebe a další členy nacionalistického hnutí. Podmínkou byl také okamžitý odchod španělské policie z Katalánska.

Co čeká Španělsko v následujících hodinách a dnech? Můžeme samozřejmě jenom spekulovat. Madridská vláda se musí pokusit obnovit kontrolu nad oblastí, v níž žije 7,5 milionu obyvatel. Ti jsou podle všech dostupných měření a hlasování rozpolcení na zhruba stejné poloviny. Pro část obyvatel Katalánska je vlastní republika skutečným, emocemi podpořeným snem, který budou ochotni bránit vlastními těly - a to doslova. V Katalánsku operuje i místní katalánská policie, která se zdá být pod kontrolou separatistů: již během referenda na začátku října odmítla rozkazy Madridu a katalánských soudů.

Španělská vláda se dost možná nedokáže vyhnout násilným střetům. Zároveň se nelze vyhnout podezření, že katalánská vláda považuje násilí za vítaný taktický prostředek. Její postup je dlouhodobě v rozporu se zákony Španělska, opakovaně ho kritizují nejdůležitější politici i státy Evropské unie; vyhlášená republika v tuto chvíli nemá žádnou šanci na mezinárodní uznání ze strany demokratických zemí. Jedinou srozumitelnou taktickou variantou, jež se před nacionalisty otevírá, je rozpoutání všeobecného konfliktu a na jeho základě pak skandalizování protivníka - tedy Španělska a jeho vlády. Nacionalisté budou doufat, že se v očích světové veřejnosti Katalánsko promění v jakési Kosovo Pyrenejského poloostrova.