Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Karla Šlechtová skončila, armáda málem taky

Co nám odkázala už skoro bývalá ministryně obrany

Karla Šlechtová v Afghánistánu • Autor: ČTK
Karla Šlechtová v Afghánistánu • Autor: ČTK

Karla Šlechtová skončí podle svého pátečního vyjádření sedmiměsíční misi na ministerstvu obrany. Zůstala po ní napůl zrušená, spíše odložená zakázka na dodávku dvanácti víceúčelových vrtulníků z USA, která způsobila jistou diplomatickou neshodu s Washingtonem. Taky po ní zůstala – stejně jako po jejím předchůdci Martinu Stropnickém – nepodepsané zakázka na dodávku osmi speciálních radarů MADR z Izraele. Bez nich nebudeme v hodně krátké době kontrolovat nebe nad námi. Zakázku podepíše nejspíše ještě letos její nástupce, ukázalo se, že většina výhrad, které Karla Šlechtová měla, byla lichá; jednání je u konce, teď bude záležet na armádních zkouškách přístroje.

Po Karle Šlechtové zůstane také velkolepý plán na nákup spousty armádní techniky za minimálně sto miliard korun. Dvě stě deset bévépéček, modernizace Pandurů, modernizace stíhaček gripen, modernizace tanků, modernizace letounů CASA, nákupy dronů, obrněnců, samohybných minometů a tak dál. Tento plán schválil generální štáb a říká, to co víme minimálně od dob tzv. bílé knihy ministra Alexandra Vondry z roku 2011 – armáda potřebuje totálně přezbrojit, jinak bude v podstatě k ničemu.

Problém je v tom, že nákupy pro armádu musí být dlouhodobě navázány na rozpočet a v případě zbraní a speciální techniky je to komplikovaná záležitost i tehdy, že všechno funguje, jak má. Což se v dnešním Česku říct nedá. Vondra a jeho lidé něco před sedmi lety naplánovali, ale následující ministři plány překopali, po Stropnickém zůstal jakýsi rozumný strategický plán, dokonce na první pohled provázaný s rozpočtem na několik let dopředu - ale odložení zakázek na nákup vrtulníků, radarů a některých dalších zbraní, třeba transportérů udělalo v propojení nákupů a připravených peněz z rozpočtu zmatek a z harmonogramu nepotřebnou tabulku.

Tím, že se něco nekoupí, zbudou v rozpočtu peníze, které by se koncem roku vracely do státní pokladny, ministerstvo obrany bude tedy mít tendenci koupit aspoň něco náhradního: vznikne zmatek, peníze se přesunují ze zakázky na zakázku, nedodržuje se dlouhodobý strategický plán. A co je nejdůležitější, nestačí se měnit plán nákupů a jejich financování tak, abychom dokázali zvyšovat rozpočet na dvě procenta HDP – což jsme slíbili alianci, ale a už je teď jasné, že to nepůjde tak, jak si minulá vláda předsevzala a současná potvrdila.

Je to ostuda, už patnáct let mluví experti o nutnosti plánovat strategickou obranu a nákup výzbroje jako to dělají ve většině členských zemí NATO: mít napsanou obrannou strategii, nákupy a rozpočet na pět až deset let dopředu a dodržet to. Místo toho se v Česku každý rok mění priority a armádě čím dál tím víc hrozí, že tu bude na okrasu.

Karla Šlechtová k tomu svým dílem přispěla, chovala se tak, že ji v posledních měsících nebrali vážně ani její podřízení, ani poslanci z výboru pro obranu a pak už ani premiér Babiš. Ten při každém setkání s politikem ze „Západu“ až úzkostlivě zdůrazňuje, jak je připraven spolupracovat a jak budeme zvyšovat rozpočet na obranu, ale vidí, že ministerstvo Karly Šlechtové do tohoto obrazu házelo v posledních měsících vidle.

Je dobře, že Karla Šlechtová končí. Zatím není jisté, kdo ji nahradí, ale ať to bude kdokoli, musí prokázat odvahu při prosazení zakázek, suverenitu při vedení rezortu a měl by si rozumět s novým náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou, který má v alianci velké jméno a je jedním ze symbolů, díky kterým k nám má NATO ještě důvěru. Pokud se přístup Česka k obraně nezmění, bude s tou důvěrou konec.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].