Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
35A_jaros02 Prostor před vchodem do bruselského parlamentu; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš
Politika

Jak zastavit největší evropský tunel

Respekt v rámci mezinárodní investigace mapuje daňové uniky v EU

Český stát přijde ročně o desítky miliard korun kvůli podvodům s daní z přidané hodnoty, která i přes represivní opatření z minulých let dál zůstává zdrojem největších daňových úniků v zemi.  Podle posledních oficiálních odhadů za rok 2017 stát přišel na takzvaných karuselových a řetězových podvodech, při kterých se DPH ztrácí nejvíc, o 30 miliard korun. To je pro představu rozpočet české armády na půl roku, nebo dvakrát víc než plánovaný výnos z nově navrhované bankovní daně.

Čísla vyplývají z korespondence mezi tuzemskými úřady a Evropskou komisí z počátku letošního roku. Odhad úřady provedly v rámci debaty o nových možnostech, jak podvody omezit. Částku 30 miliard korun za rok 2017 Respektu potvrdili vyjednavači z českého ministerstva financí.

Reklama
Reklama

GTE-logo-background

Vývoj rozpočtu v posledních dvou letech naznačuje, že podvodů ubylo, ale nijak dramaticky. Česko tak dál patří mezi státy, kde stát v boji s podvodníky spíš prohrávají. Většina podvodů má nadnárodní charakter. Respekt proto problematiku zmapoval v rámci celoevropského projektu #GrandTheftEurope koordinovaného německou neziskovou redakcí Correctiv, kterého se účastní novináři ze všech 28 zemí EU.

Cílem projektu je ukázat, jak podvody fungují a jak se při nich může ročně ztratit těžko uvěřitelná suma 50 miliard eur. Podvody se týkají nejrůznějšího zboží - od paliv přes potraviny po emisní povolenky. Existují také přesvědčivé indicie, že z daní ukradených těmito kanály se financuje terorismus.

Slabiny dnešního systému DPH jsou známé už více než čtvrt století, ale řešení stále vázne. Specifický způsob boje proti karuselovým obchodům prosazuje vláda Andreje Babiše. Jím navrhovaný experiment, který by de facto znamenal s DPH v Evropě po půl století skoncovat, však nemá v Bruselu ani u většiny zemí velké zastání.

Íránec, E.ON a spol.

Malé povědomí o podvodech s DPH může souviset s tím, že fungování této daně málokdo chápe. Machinace stojí nejčastěji na tom, že při dovozu z jiné země EU lze zboží podle stávajících pravidel koupit bez DPH. Daň má odvést až dovozce v zemi spotřeby. V Česku ale daň činí u většiny zboží nemalých 21 procent, je tedy lákavé ji neplatit a poslat zboží dál do oběhu bez ní.

Dovozce má daň zaplatit až na konci měsíce nebo u starších firem na konci čtvrtletí. Mezitím se může stát, že zkrachuje,  nebo že jednatelé firmy (často cizinci) zmizí, případně že jde o nemajetné a nic netušící bílé koně. Stát pak nemá od koho daň vybrat, ledaže prokáže, že další firmy v řetězci, k nimž zboží putovalo, byly smluvení komplicové. To se ale těžko dokazuje.

Zadeh
Íránec s českým občanstvím Shahram Abdullah Zadeh • Autor: ČTK

Existují i divočejší metody těžící z podstaty fungování DPH. Když firma vnitrostátně něco nakupuje s DPH, má na konci měsíce či čtvrtletí nárok na to, aby tuto daň zaplacenou „na vstupu“ dostala od státu zpět. Smyslem je zdanit jen „přidanou hodnotu“ - tedy rozdíl mezi tím, za kolik firma kupuje a prodává. Podstatou podvodu pak je zmást finanční úřad a vylákat „vratku“ i tehdy, kdy na ni firma nemá nárok. Praxe ukazuje, že toho lze dosáhnout i bez toho, že se někam vozí reálné zboží. Obchody mohou být fingované, firmy si jen přeposílají faktury a těží z toho, že v jednom článku řetězce se daň zkrátí a v jiném ji podvodníci od státu vymámí.

Konkrétních případů existuje řada, mnohé v Česku pronikly na veřejnosti i s konkrétními jmény. Nejznámější je kauza íránského podnikatele s českým pasem Shahrama Abdullaha Zadeha, který čeká ve vazbě od roku 2014 kvůli podezření z krácení daně u nafty a benzínu v objemu 2,3 miliardy korun.

Kvůli podobnému podezření finanční správa předloni zkonfiskovala majetek v dnes už legendární kauze FAU Přerov, proslavené hlavně uniklou nahrávkou s uznalým komentářem Andreje Babiše na twitterovém účtu Skupina Šuman (tweet je zde). „Zakleknutá“ firma FAU ale nakonec řízení zvrátila u soudu.

Do jiného velkého případu, kde stát u soudu vyhrál, se zapletla v roce 2012 česká pobočka E.ON kvůli nákupům nezdaněných emisních povolenek. Z těch pak státu musela doplácet přes miliardu korun. V minulosti se objevily i případy pokusů dovézt na zdejší trh nezdaněná biopaliva, což by znamenalo nepříjemnou konkurenci pro Agrofert Andreje Babiše - a tím pádem i přímou motivaci, proč se jako ministr financí a premiér karuselovým obchodům tolik věnuje.

Je Babiš nejchytřejší?

Česko kvůli podvodům s řetězci zavedlo v minulých letech několik opatření. Kromě lepší koordinace policie a daňařů šlo třeba o rejstřík, kde plátci DPH museli zveřejnit kvůli kontrole a prevenci čísla bankovních účtů. Nebo o průběžně doplňovaný seznam „nespolehlivých plátců“. Ve velkém se rozmohla praxe zajišťovacích příkazů, s nimiž ovšem berní úřady v řadě případů u soudů narazily, a to kvůli nepřiměřeným zásahům proti firmám, které samy daň nekrátily a v řetězcích jen (vědomě, či nevědomě) figurovaly.

Daně EU
Mezera DPH – kolik kde chybí do stoprocentního výběru. V Česku podle ministerstva financí mohou za tento výpadek z 55–60 procent karuselové a řetězové podvody, v přepočtu na peníze jde cca o 30 miliard Kč. Češi jsou tak horší průměr.

Pro firmy bylo hlavní novinkou takzvané kontrolní hlášení zavedené v roce 2016. Jde o nový formulář, ve kterém plátci DPH musejí státu hlásit podrobnosti u všech transakcí nad 10 tisíc korun včetně protistrany a čísla faktury.

Další inovace se chystá na příští rok, kdy Babišova vláda chce DPH u větších transakcí de facto zrušit a nahradit obdobou obratové daně fungující třeba ve Spojených státech. Komplikovaná reforma jménem „reverse charge“ už nyní funguje u vybraných komodit, kde stát čelil velkým řetězovým podvodům.

Babiš si loni na jednání Rady EU vymohl možnost zavést tento režim v Česku plošně na všechno zboží, pokud faktura překročí 17500 eur. Letos začátkem roku vláda o nový režim oficiálně požádala a nyní čeká, zda Evropská komise a poté i Rada uznají žádost za oprávněnou.

Komise však Babišovu představu nepodporuje. „Tento systém (reverse charge) výrazně usnadňuje přesun podvodů do maloobchodu nebo do sousedních členských zemí,“ upozorňuje mluvčí direktoriátu pro daně a cla Vanessa Mock.

Proti se staví i jiné země, mimo jiné kvůli další byrokracii (české firmy by nově musely fungovat v dvojím režimu podle výše faktury) a také kvůli tomu, že pokusy s reverse charge už v minulosti proběhly a v Unii se ukázaly jako politicky neprůchodné.

„Ať pan Babiš ukáže, jak moc se jeho řešení osvědčí. Jeho řešení mi ale pořád připadá spíš až jako druhá nejlepší volba,“ uvádí Rakušan Heinz Zourek, donedávna šéf daňového direktoriátu Komise. Za první volbu považuje to, co má podle předběžných – byť zatím neodhlasovaných – dohod fungovat od roku 2022, a sice proměnu celé Unie na jedno daňové pásmo, kde by se DPH odváděla stejně u přeshraničních i vnitrostátních transakcí a lišily by se jen sazby v jednotlivých zemích.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 502
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte