Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Jak utratit peníze z ČEZ?

ČEZ vydělal méně, ale brzy začne těžit z dražší elektřiny. Co s jeho výdělky bude?

Jen pro přátele. (Dukovany) • Autor: Matěj Stránský
Jen pro přátele. (Dukovany) • Autor: Matěj Stránský

Nejcennější státní firma ČEZ oznámila tento týden další pokles zisku, a to na nejnižší úroveň za posledních patnáct let. Podnik loni po zdanění vydělal 10,5 miliardy, skoro o polovinu méně než v roce 2017.

Pokud stát nerozhodne jinak, nižší zisk bude znamenat i méně peněz pro akcionáře. Dividenda při zachování dosavadních zvyklostí klesne z loňských 33 na 24 korun. Stát drží bezmála 70 procent akcií a valná hromada, kde se zisk rozděluje, proběhne až před prázdninami. Vzorec pro výpočet dividendy se tedy ještě může změnit. Nikdo ale zatím nedal najevo, že by se k tomu chystal. Stát tak nejspíš dostane místo loňských dvanácti miliard jen miliard devět.

Nikdo z vlády už nedává najevo ani to, co její nynější předseda Andrej Babiš v minulosti často opakoval, tedy že stávající vedení ČEZ je třeba vyměnit. Trend posledních let by se mohl jevit vhodná záminka. Problém je, že připisovat špatná čísla špatným rozhodnutím managementu by v případě ČEZ nebylo úplně fér - a i kdyby ano, v nynější politické konstelaci jde o hypotetickou úvahu. Šéf ČEZ Daniel Beneš hraje minimálně od loňska coby spojenec prezidenta významnou roli v rovnováze politických sil v zemi – jeho post byl nejspíš i součástí širší dohody o podmínkách parlamentní podpory pro Babišovu vládu.

O odvolávání už nikdo nemluví a Beneš mohl v úterý odprezentovat chabé výsledky bez rozpaků – s poznámkou, že to dělá už osmý rok po sobě a že obrat směrem k růstu zisku očekává až nyní. Vnější okolnosti nasvědčují tomu, že tento slib Beneš naplní, což otvírá otázku, kam se firma bude v příznivějším období ubírat a co s očekávanými výdělky udělá.

Autopilot ČEZ

Kromě ztrátových investic na Balkáně ČEZ loni doplatil hlavně na to, že jeho výsledky jsou se zpožděním svázány s vývojem velkoobchodních cen elektřiny. Ty až do začátku roku 2017 v celé Evropě klesaly. Protože ČEZ uzavírá objednávky na prodej proudu rok až dva dopředu, loni se dostal s prodejní cenou na dno.

Ceny elektřiny mezitím - jak známo - začaly růst a to se zákonitě začíná projevovat nejen na účtech zákazníků, ale i ve výsledcích firmy ovládající většinu tuzemských elektráren. Pro letošní rok má ČEZ nasmlouvaný prodej u většiny svých kapacit v průměru za 39 eur za megawatthodinu, což je o šest eur víc než loni. Příští rok má průměrná prodejní cena překročit čtyřicítku. Čistý zisk by se díky tomu měl letos vrátit podle Beneše k 19 miliardám; a vzhledem k perspektivě prodejních cen lze zlepšení čekat i v dalších letech.

„Vezou se ve vlaku, na výsledky mají jen minimální vliv,“ říká na adresu manažerů nejznámější minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr, dříve analytik banky J&T a od loňska zástupce největší skupiny malých privátních společníků ČEZ kontrolující dohromady přes jedno procento akcií. Šnobr vystupuje dlouhodobě jako jeden z největších kritiků poměrů v ČEZ. Managementu vyčítá hlavně riskantní investice v zahraničí, zejména v Bulharsku.

ČEZ coby provozovatel významné části distribuční sítě ztratil v Bulharsku přízeň vlády, uvízl v pasti mezi rostoucími cenami od výrobců a zákazy zvyšovat cenu koncovou, přičemž snaha ze ztrátové investice vycouvat zatím nikam nevedla. Jako prohra se jeví i koupě uhelné elektrárny ve Varně, které se ČEZ předloni kvůli nepřízni místních úřadů při vyřizování potřebných povolení zbavil se ztrátou více než sedmi miliard korun. Noví kupci ovšem nepoužitelný zdroj záhy dokázali k síti připojit a znovu zhodnotit. Kvůli podobným kolizím v cizím politickém prostředí ČEZ narazil také se svými akvizicemi větrných parků v Rumunsku a v Polsku. O miliardy ČEZ přišel během posledních let i doma kvůli odstávkám jaderných elektráren, které si vyžádal státní dozor v roce 2015 po selhání vnitřních kontrolních postupů.

Impuls z Německa

Pro management ČEZ hraje fakt, že ztráty způsobené těmito chybami nejsou ve velkých číslech diktovaných pohybem cen elektřiny moc vidět. Výsledky klesaly primárně kvůli zlevňováním elektřiny, stejně jako nyní firmě pomůže zdražování, přičemž cena se řídí kvůli propojení trhů hlavně vývojem v Německu a ČEZ na ni nemá žádný vliv.

Růst ceny v Evropě je navíc v posledních letech hodně spojen se zdražováním emisních povolenek, tedy odpustků za emise skleníkových plynů, jejichž trh díky nedávné celoevropské reformě ožil. A protože ČEZ vyrábí nejvíc elektřiny z jádra, na které povolenky nejsou třeba, má z vyšších cen elektřiny dvojí prospěch.

Hrubý zisk firmy tak může podle některých odhadů růst po několik let dvouciferným tempem. Pozitivní impuls pro hospodaření ČEZ lze čekat po roce 2021 v souvislosti s odstavením německých jaderných elektráren, bez nichž vznikne na trhu výpadek výroby a to cenu elektřiny nejspíš posune ještě výš.

V Česku se naopak jaderné bloky mají výhledově přistavovat. Vláda požaduje od ČEZ, aby budoucí zisky nasměroval právě tímto směrem. Za tímto účelem chce s ČEZ uzavřít letos garanční smlouvu, ale její princip zatím nebyl příliš objasněn. Stavět jadernou elektrárnu vzhledem k vysokým investičním nákladům ekonomicky nevychází, drobní akcionáři proto v případě využití finančních zdrojů ČEZ tímto způsobem hrozí státu a firmě žalobami.

Těmto sporům má předejít právě zmíněná garanční smlouva. Podle nového vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla je nicméně nyní postup takový, že o nových blocích bude rozhodovat až další vláda nejdříve za pět let. Zda vláda mezitím přiměje ČEZ střádat kapitál na případnou budoucí stavbu nových jaderných bloků, anebo zda pro peníze najde jiné využití, zatím není jasné.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].