Co bude s korunou? Od soboty je možné cokoli, říká Rusnok

Udržování kurzu 27 korun za euro se blíží ke konci. Centrální banka od dubna ruší podle původního plánu svůj takzvaný tvrdý závazek, podle kterého slíbila nepustit korunu na volno přinejmenším do konce prvního čtvrtletí.  Nyní se tedy může dít cokoli – teoreticky už od soboty. Centrální banka dosud uváděla, že optimální termín pro uvolnění kurzu vidí „kolem poloviny roku“. Tento odhad už ale naplatí. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ve čtvrtek po pravidelném zasedání sedmičlenné bankovní rady prohlásil, že ohledně načasování už nebude dál nic naznačovat a že změna může přijít kdykoli.

Od uvolnění kurzu se vesměs čeká, že koruna posílí. Po Rusnokově vystoupení se ale stal pravý opak – ve čtvrtek odpoledne oslabila na úroveň kolem 27, 25Kč za euro, což jen dokazuje, že po třech a půl letech začíná období, kdy nikdo pořádně neví, na čem je.   Všechno, co zatím víme, lze shrnout do následujících otázek a odpovědí.

Jak uvolnění uvolnění kurzu v praxi proběhne a jak se to dozvíme? Sejde se bankovní rada, změnu odhlasuje, a pak ji ČNB oznámí. Nové je to, že bankovní rada se obvykle schází v předem stanovených termínech, aby všichni věděli, kdy změny čekat, což tentokrát může být jinak. Rusnok potvrdil, že schůzi lze svolat mimořádně, tedy kdykoli a bez toho, aby to ČNB předem avizovala. Na otázku, jestli kdykoli znamená i o víkendu, Rusnok odpověděl, že ano. Dodal, že banka pak během „desítek minut nebo hodiny“ verdikt oznámí a nechá korunu znovu volně plout.

Proč banka kolem načasování dělá takové tajnosti? Dnešní režim funguje tak, že ČNB brání hranici 27 Kč za euro, a hlídá, aby kurz neklesl pod ní – tedy aby koruna nebyla pevnější. Teoreticky může takto postupovat donekonečna. V praxi to funguje tak, že ČNB teď v případě potřeby tiskne nové koruny a prodává je za 27 korun všem, kdo přinesou eura. Nikdo nemá zájem dostat za euro méně, takže kurz plave nad 27 Kč za euro - a dokud bude ČNB chtít, nikdy nemůže jít níž. (Nad 27 Kč/eur jít může, tam ČNB ničemu nebrání). Taková politika ale není zadarmo – jen letos ČNB nakoupila v rámci těchto intervencí devizy za skoro bilión korun a vytáhla devizové rezervy nejvýš v historii. To samo o sobě nemusí nijak vadit. Ale pokud koruna posílí, což se po třech a půl letech umělého oslabování čeká, pak rezervy v přepočtu na koruny nebudou mít tak velkou hodnotu a bance v budoucnu vznikne ztráta. Kdyby se uvolnění kurzu oznámilo dopředu, zájem o koruny by to ještě zvedlo a rezervy by ještě vzrostly. Banka proto taktizuje a nechává investory a spekulanty v nejistotě, což může ztráty omezit.

Proč koruna nejdřív začala oslabovat? Je možné, že část spekulantů se lekla toho, že dnešní devalvační režim skončí rychleji, než se dosud čekalo. Už dlouho se mluví o tom, že bezprostředně po uvolnění kurzu může nastat pohyb oběma směry – kurz se bude určovat jako dřív čistě podle poptávky a nabídky po koruně a po třech a půl letech regulace neumí nikdo předpovědět, co puštění ze řetězu v prvních chvílích přinese. Investoři nakoupili velké množství korun za 27 Kč/EUR ve víře, že časem koruna posílí. Pokud někdo ztratí nervy, anebo naopak začne sázet na to, že v prvních chvílích koruna po uvolnění stavidel naopak oslabí, může začít korunu prodávat a kurz oslabit.

Pořád platí, že časem koruna zpevní? Nikdo s jistotou neví, ale skoro všichni tomu věří. V listopadu 2013, kdy se dnešní režim zaváděl, ČNB kurz uměle oslabila zhruba o sedm procent. Nikde není psáno, že po tak dlouhé době se koruna musí vrátit přesně tam, kde byla tehdy, ale tlaků na zpevnění je víc než dost. Česká ekonomika dnes funguje tak, že to silnějšímu kurzu nahrává – vývoz je vyšší než dovoz a vývozci musí tržby v devizách měnit na koruny, aby zaplatili náklady. Přibývá investorů a turistů, kteří fungují podobně. Nyní je ale situace o něco nepřehlednější kvůli tomu, že vidina volného kurzu přiměla řadu investorů k tomu, že si koruny nakoupili dopředu a vsadili na posílení. Stejně postupovali i mnozí čeští vývozci, kteří se tzv. zajistili, tedy domluvili si převod svých eurových tržeb za koruny už dnes za kurz, který je třeba o něco méně výhodný než 27, ale pořád tím předejdou ztrátám v případě velkého posílení. ČNB proto už několikrát varovala, že koruna je tzv. „překoupena“. A že po uvolnění kurzu vůbec nemusí přijít rychle pod hranici 27 korun – čistě proto, že koruny už všichni mají, a tak po nějakou dobu bude chybět poptávka, která by ke zpevnění vedla.

Kdy se kurz skutečně uvolní? Teoreticky kdykoli během druhého čtvrtletí. Mnozí ale čekají, že to bude brzy, možná už v dubnu. Z toho, jak Rusnok ve čtvrtek mluvil s novináři, si to někdo může vyčíst – i když guvernér opakovaně zdůrazňoval, že změna může vlastně přijít kdykoli a že novinka je jen v tom, že banka už nechce o načasování mluvit. Pro dřívější uvolnění kurzu nyní hovoří fakt, že banka už splnila to, co chtěla – především inflace už je nad dvěma procenty a ekonomika vypadá dost silně na to, aby tvrdší kurz pod 27 unesla.

Proč se vlastně kurz držel? Šlo o recept, jak vytáhnout Česko z recese. V listopadu 2013 už česká ekonomika druhým rokem ztrácela výkon, mimo jiné kvůli dluhové krizi v eurozóně a slabé poptávce ze Západu, což zasáhlo české exportéry. A na nich je česká ekonomika závislá. Uvolnění kurzu mělo exportérům pomoci – slabší koruna jim svědčí, na svoje zboží mohou v eurech nasadit nižší ceny anebo při stejných eurových cenách mají po převodu na koruny lepší zisky nebo víc zdrojů na platy a na investice. Kromě recese také hrozilo, že začnou klesat ceny, což je z řady důvodů pro ekonomiku nebezpečné. Centrální banka podle Ústavy zodpovídá za cenovou stabilitu, kterou si stanovila jako inflaci na úrovni kolem dvou procent, což se už letos plní, mimo jiné kvůli tomu, že ekonomika opět funguje.

Mělo tak dlouhé udržování kurzu smysl? Původní plán byl oslabovat korunu zhruba rok, ale to na splnění cílů ohledně povzbuzení inflace nestačilo. Centrální banka nakonec musela držet svou politiku déle, kvůli tomu mj. nakupila devizové rezervy do bezprecedentních výšin, což představuje do budoucna novou a neznámou situaci. Slabší kurz ale umožnil Česku, že ekonomika znovu začala běžet -  a skrze vyšší export také přispěl k tomu, že nezaměstnanost je dnes na devítiletém minimu a platy rostou nejrychleji za stejnou dobu. Pokud se uvolnění kurzu povede nyní uřídit bez nečekaných turbulencí, pak budou intervence vnímány jednoznačně jako prospěšná věc.