Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Periferie

Na václavským Václaváku a trocha Jocha

Už tři kuchaři na Václavském náměstí v noci vaří nigerijské jídlo. Na zádech si přináší tašku plnou kelímků s pálivým rizotem se zeleninou, rybou a hovězím masem. Za stovku je pak prodávají ostatním Západoafričanům, kteří na náměstí do rána pracují. Jeden z kuchařů cítí, že tu pro tři konkurenty není místo a tak zvažuje, že si najde jinou práci a bude stejně jako většina jeho krajanů lákat kolemjdoucí do nočních kabaretů a strip barů (což je práce, kterou na Václaváku dělají i méně „výrazní“ Francouzi, Němci, Češi, Italové…).

Improvizovaná nigerijská kuchyň je jen jednou z ukázek afrického světa, který poslední roky žije na nočním Václavském náměstí. Tamní Afričané jsou sice poměrně malou (v řádu desítek, maximálně dvou stovek) částí české africké komunity, jsou ale tou zdaleka nejviditelnější. Spousta Pražanů vůči nim má své předsudky - všichni jakoby tuší, že za jejich cestou do Česka stojí nějaký organizovaný gang, že prodávají drogy, že dělají cosi nezákonného. Nikdo ale nemá konkrétní fakta a důkazy. „Byli jsme kriminalizovaní, aniž bychom o tom věděli,“ říká S., který do Česka přišel před pěti lety. „Když se někde na diskotéce dám do řeči s nějakou slečnou, tak jí taky říkám, že nepatřím k těm z ulice,“ popisuje stigma práce na Václaváku.

Prakticky nic nevíme o tom, jak žijí, jaká byla jejich cesta do Česka, proč opustili své domovy, co v Česku zažívají… Organizace zabývající se migrací nemají po ruce žádné studie. Novináři ještě nenapsali žádné důkladné reportáže. Afričané žijící v Česku delší dobu se nově příchozím obvykle vyhýbají a nechtějí s nimi být spojováni.

Pražané Afričany asociují především s obchodem s drogami, řadu kolemjdoucích už určitě někdo s nabídkou marihuany nebo hašiše oslovil. „To jsou chlapíci, kteří na náměstí přichází každou noc tak na dvě hoďky, je jich pár. Drogy se přece prodávají všude kolem, na diskotékách, v klubech. Co je proti tomu Václavák? Proč by to někdo ve velkém dělal tady na náměstí, kde jsou všude policisti a všechno je hlídané? A copak to dělají jenom černoši?“ odmítá obviňování své komunity S.. Odborníci na migraci a mezinárodní zločin naproti tomu rozsáhlejší prodej drog na Václaváku předpokládají, konkrétní informace jim ale chybí. Je těžké si vybrat, komu více věřit.

Ze všech rozhovorů je každopádně zřejmé, že nikdo z Afričanů na Václaváku pracovat nechce – jen v současnosti nevidí jinou alternativu. „Však se podívejte, tenhle džob je urážkou,“ říká například A.. „Co mi zbývá? Přes týden mám jinou práci, při které vydělám 14 tisíc. Pokud chci zaplatit nájem a uživit ženu s dítětem, tak musím být o víkendu tady,“ vypráví J., který ve své vlasti vystudoval architekturu. Běžnou práci prý sehnat nemohou – prý především kvůli neznalosti češtiny, kvůli rasismu českých podnikatelů (téma, k němuž vypráví nespočet konkrétních historek), kvůli hospodářské krizi, v níž často ztratili své nejisté úvazky, často kvůli statutu žadatelů o azyl. Všichni jsou vděční aspoň za nejistou práci v kabaretu, kdy někdy během letní noci vydělají přes tisíc korun, ale jindy si z deštivé a mrazivé noci odnesou jen pár stovek korun.  

„Afričané odsud nezmizí, tak to prostě dnes ve světě funguje. Odsunete jednoho, přijdou dva noví. Cestu si vždy nějak najdou, jde jim o lepší život, pro to lidé udělají cokoliv. Zaplaťpánbůh aspoň za tuhle práci, bez ní by spousta lidí musela vydělávat v podsvětí,“ vypráví zas S. a vyzývá Česko k tomu, aby se učilo ze zkušenosti zbytku Evropy. „Česko má ještě velkou šanci. Africká komunita je tu zatím malá, nežijí v žádných ghettech, ale v domech s Čechy. Zatím je šance podpořit jejich integraci, ve které je pak budou napodobovat i další generace imigrantů. Pokud dopustíte vznik ghetta, tak i noví přistěhovalci budou přicházet rovnou do ghetta a bude strašně těžké je z něj dostat. A další generace přicházet budou, tomu nikdo nezabrání.“ Na otázku, jakým jednoduchýnm krokem by český stát a neziskovky mohli jejich integraci podpořit, všichni odpovídají podobně jako J.: „Potřebujeme hlavně intenzivní kurzy češtiny, tak jako je nabízejí jinde v Evropě. Bez češtiny se nemůžeme integrovat. Nechceme od nikoho peníze, které bychom stejně jen utratili. Potřebujeme se naučit česky, abychom si na sebe uměli sami vydělat.“

P.S. 1. Momentálně s kamarádem pro Multikulturní centrum zkoumáme africkou komunitu v centru Prahy. Pokud máte nějaké své zkušenosti nebo kontakty, které by nám mohly pomoct, tak prosím napište mail na [email protected]. Děkuji.

P.S. 2. Chtěl jsem původně dnešní sloupek sestavit z citací premiérova nového poradce pro lidská práva a zahraniční politiku Romana Jocha. Nakonec mě ale předběhla iniciativa ProAlt, která svou petici některými staršími citáty ozdobila. Přesto vybírám své tři oblíbené pasáže textů, které snad samy, bez dalšího komentáře, ilustrují myšlenkový svět pana Jocha:

O homosexualitě:

„Homosexuální aktivisté říkají, že homosexualita je pro homosexuály normální a přirozená stejně, jako je heterosexualita pro heterosexuály. Tím ale prozrazují, že vůbec nechápou, co je normální a přirozené. Sugerují nám totiž, že normální a přirozené je to, k čemu je člověk přitahován, k čemu má inklinaci. Homosexuálové jsou zajisté sexuálně přitahováni k osobám stejného pohlaví. To je ale ještě normálními nedělá. Kdyby tomu tak bylo, pak i pedofilové by byli normální. I zoofilové. I nekrofilové. Prostě člověk může být sexuálně přitahován k různým objektům, živým i neživým, lidským i nelidským. Ale to neznamená, že to všechno je normální. Normální je totiž jen to, jak to má v přirozeném řádu věcí být. A v přirozeném řádu věcí to má být tak, že muži mají být přitahováni k ženám a ženy k mužům. Vše ostatní je odklon od normy, odklon od přirozenosti, latinským slovem deviatio.

Proč? Proč v přirozeném řádu věcí muži mají být přitahováni k ženám a ženy k mužům? To pochopíme, když si uvědomíme, co jsou přirozené funkce či cíle sexuality.

Nejdřív si ukažme, co je přirozená funkce či cíl, na příkladu lidského oka. Přirozenou funkcí oka je vidět. Cílem oka je vidět. Pro člověka – každého člověka – je přirozené a normální vidět, tj. nebýt slepý. Bohužel, někteří lidé se rodí – a tedy vůbec za to nemohou – jako slepí a nikdy nic neuvidí. Je proto správné o nich říci, že jejich normálem a jejich přirozeností je být slepí a nevidět? To nikoli; pro člověka jakožto člověka – tedy pro každého člověka – je normálním a přirozeným vidět a tedy nabýt slepým. Pokud oči člověka nevidí o on je tedy slepý, jedná se pak o (byť nezaviněný) defekt. Jedná se o odklon od normálu, nikoli o novou normu či standard. Na druhé straně přirozeností židle je nevidět. Židle ze své přirozenosti nevidí. Nelze však říci, že židle je slepá. Židle není „slepá“! To proto, že přirozeností židle – na rozdíl od člověka – je nevidět. Slepý může být jen ten, komu je přirozené vidět. Ten samotný fakt, že člověk může být slepý, ukazuje, že normou – přirozeností – pro člověka je vidět. A když nevidí, znamená to deficit (nedostatek) či deviaci (odklon od) něčeho normálně a přirozeně lidského.
Podobně je to i s lidskou sexualitou. Lidská sexualita má dvě funkce či dva cíle: funkci pojivovou (udržení a prohloubení pouta mezi partnery, jejich náklonnosti a lásky) a funkci plodivou (schopnost dát vznik novým generacím). Pokud jedna z těchto funkcí či cílů sexuality není naplněna či je blokována, jedná se o odklon od přirozenosti, o deviaci…“

2. O drogách:

„Lidé, kteří vyrábějí a pijí víno, jsou civilizovaní. Alkohol je nejen tradicí, ale i symbolem západní civilizace. Tedy té civilizace, která si cení jednotlivce a dospěla k ideálu jeho osobní a politické svobody. Drogy jako marihuana či opium jsou na druhou stranu symbolem východních civilizací, jež si jednotlivce neváží a dospěly vždy jen k despotismu. Jak může někdo dávat přednost symbolům těchto úpadkových civilizací?“

3. O demokracii:

„Pokud by tedy západní civilizaci hrozil zánik v důsledku politické a intelektuální impotence levice, konzervativci by byli zbaveni závazku dodržovat dosavadní demokratický politický konsensus. Za těchto okolností by gentlemani neměli jinou možnost, než odmítnout demokracii, opět převzít vládu do svých rukou a pokusit se v praxi slovem i skutkem obhájit svobodu a existenci západní civilizace. Jinými slovy, nastolit pravicový autoritativní režim.“ 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].