Zmírní Biden utrpení Palestinců v Gaze?

Objednejte si k odběru newslettery Respektu. Poslouchejte také stejnojmenný podcast obou autorů.

Bitva o centrum Gazy vrcholí. Izraelské jednotky obklíčily nemocnici Šífa, v níž jsou stovky pacientů a uprchlíků. Podle izraelské armády se ovšem pod areálem nachází také velitelství Hamásu, teroristické organizace, která 7. října provedla brutální útok na izraelském území. Hamás existenci velitelství a skladiště zbraní popírá. Mediálním prostorem celého světa letí drsné fotografie obležených pacientů včetně předčasně narozených dětí vyňatých z nefunkčních inkubátorů. Situace je naprosto děsivá.

Emocionální náboj, který s sebou tragédie přináší, vytváří obrovský tlak na Izrael i na jeho spojence. V hantýrce expertů se tomu říká uzavírání „okna legitimity“, což v praxi znamená, že množství utrpení spojeného s protiútokem přestává být akceptovatelné a stále větší část veřejnosti přestává mít pro původně schvalovanou reakci napadeného pochopení.

Stačí se podívat na americká čísla: podle nejnovějších průzkumů agentury AP si již před několika dny 58 procent voličů demokratů myslelo, že Izrael zachází ve své odvetě příliš daleko, a 44 procent z nich mělo za to, že Spojené státy Izrael podporují příliš silně. Zhruba polovina voličů, kteří nejsou vyhranění stoupenci demokratů ani republikánů, nesouhlasí podle průzkumů agentury Quinnipiac s jednoznačnou podporou Bidenovy vlády Izraeli. Mezi mladými voliči ve věku 18-34 let takový nesouhlas vyjadřují rovnou dvě třetiny respondentů. 

Nový Respekt:

V sutinách a bez naděje

Napětí stoupá i uvnitř administrativy a mezi státními úředníky. Již před časem demonstrativně rezignoval dlouholetý diplomat Josh Paul přesvědčený o tom, že americká vláda systematickou vojenskou a finanční podporou Izraele situaci dlouhodobě komplikuje. V uplynulých dnech začali s rouškami na obličeji kvůli anonymitě projevovat nesouhlas poradci a stážisté, kteří pracují pro demokratické zákonodárce v Kongresu. Čtyři stovky demokratických úředníků napříč ministerstvy pak poslaly Bidenovi dopis, kde požadují, aby americký prezident tlačil na vyhlášení příměří.

V nejvyšších patrech politiky panuje zatím spíše jednoznačný postoj. Navržené prohlášení Kongresu žádající ukončení bojů podpořily řádově jednotky zákonodárců a Dolní sněmovna oficiálně napomenula kongresmanku Rashidu Tlaib, jedinou vysoce postavenou političku palestinského původu, za její plamenná protiizraelská vystoupení. Poradci a zaměstnanci se tak vlastně bouří proti svým šéfům, což mimo jiné naznačuje, že v budoucnu, až jednou poradci sami převezmou vysoké funkce, Demokratická strana možná širokou podporu Izraeli oficiálně přehodnotí. Tlak ale roste již teď.

Na Americe přitom záleží. Připomeňme si, že hned po vypuknutí konfliktu vyslaly USA do oblasti několik vojenských plavidel, a na pomoc Izraeli proudí zhruba 14 miliard dolarů. Američané také kryjí židovskému státu záda v diplomatických aktivitách na půdě OSN i v oblasti. Ministr zahraničí Blinken se na Blízkém východě pohybuje prakticky nepřetržitě - stejně jako další vládní představitelé. Osobní cestu do Izraele vykonal hned na počátku i prezident Biden.

Právě jeho postoje však Izrael bedlivě sleduje. Tlak na to, aby celoživotně proizraelský prezident mírnil izraelský protiútok na Gazu, roste hodinu od hodiny. Vlastně si stačí projet titulky médií: Demokratičtí poradci v Kongresu se v názorech rozcházejí se svými nadřízenými (The New York Times). Blinken vystupuje proti nespokojenosti svého ministerstva s politikou na Blízkém východě (The Washington Post). Američtí diplomaté varují americkou vládu před rostoucím hněvem arabského světa (CNN).  Biden se ocitá pod rostoucím tlakem demokratů, aby změnil svůj postoj ve válce Izraele s Hamásem (Haaretz). A The Economist se rovnou ptá: Zastaví Amerika izraelskou invazi do Gazy? (Odpověď zní: zatím ne).

Týdeník TIME upozornil, jak rychle se hroutí Bidenova podpora mezi americkými Araby: v tuto chvíli by Bidena volilo jenom 17 z nich, zatímco v roce 2020 to bylo 59 procent. Zakladatel a ředitel Arabsko-amerického institutu (který zveřejnil průzkum) tvrdí, že podobně rychlý posun v názorech nikdy neviděl. V Americe se teď běžně spekuluje o tom, zda právě rostoucí nespokojenost mezi mladými lidmi, příslušníky progresivního křídla demokratické strany a třeba práce americkými Araby (skupiny se prostupují) nemůže definitivně zhatit Bidenovy naděje na znovuzvolení. 

Bidenova vláda začíná skutečně dávat veřejně najevo, že se v některých bodech rozchází s postoji izraelské vlády Benjamina Netanjahua. Ministr Blinken již před dvěma týdny přicestoval do Tel Avivu s požadavkem na dočasné zastavení bojů, ale mluvčí izraelské vlády po schůzce s Netanjahuem návrh odmítl s tím, že boje nebudou přerušeny, dokud Hamás nevydá všechny zadržované rukojmí. Minulý týden pak Blinkem během návštěvy Indie prohlásil, že v Gaze „umírá příliš mnoho žen a dětí“. Sám Biden na tiskové konferenci s australským premiérem Anthonym Albanesem dodal, že Izrael sice má právo dělat vše potřebné na svoji obranu, ale zároveň „musí učinit vše, ať je to jakkoliv obtížné, aby ochránil nevinné civilisty“.

Spor mezi Spojenými státy a Izraelem se týká také cíle invaze do Gazy. Americká vláda mluví o budoucí Gaze spravované Palestinskou samosprávou, která v tuto chvíli vládne na Západním břehu. Netanjahu o víkendu takovou možnost odmítl, podle něj bude Gaza pod kontrolou izraelské armády. Pozice Izraele se ale v tuto chvíli mění a jsou nejasné. Ve Spojených státech naopak roste tlak na vypracování srozumitelného plánu, jenž by ukázal reálnou perspektivu budoucího mírového řešení v podobě dvou samostatných států, Izraele a Palestiny.

Zřejmě nejjasněji tento požadavek v pondělí zformuloval komentátor deníku The New York Times Thomas Friedman, který tvrdí, že se má Bidenova administrativa opřít o již existující plán Donalda Trumpa, s nímž Benjamin Netanjahu svého času (a ve vládě bez izraelských nacionalistických radikálů) vyslovil nadšený souhlas. Ve Spojených státech se má přitom často za to, že Friedman hojně komunikuje své postoje s názory demokratické administrativy.

Joe Biden pak v noci tváří v tvář vyhrocené krizi okolo nemocnice Šífa prohlásil, že „nemocnice musí být chráněny“. Jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti Jack Sullivan dodal, že si americká vláda „nepřeje boje mezi pacienty“ a že na toto téma Američané „hovořili s Izraelci a ti mají stejný názor“. 

Biden se podle všeho snaží kráčet po laně mezi oprávněnými zájmy Izraele a hrůzou, která válečné tažení proti Hamásu provází. Zmíněné „okno legitimity“ se ale rychle proměňuje v pouhou malou škvíru a na postojích americké vlády to začíná být jasně znát.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter