The Guardian: Naši zakladatelé jsou spjatí s otrokářstvím

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Britský deník The Guardian vznikl v roce 1821 po masakru demonstrantů, kteří požadovali politické reformy. Noviny od té doby platí za šampiona progresivních hodnot - v duchu radikální, svobodomyslné tradice severní Anglie. Jejich založení umožnili liberální podnikatelé, kteří s prvním šéfredaktorem Johnem Edwardem Taylorem sdíleli oddanost osvícenským hodnotám, svobodě a spravedlnosti. “To vše je pravdivý příběh,” napsali v březnu současní novináři Guardianu o této zakladatelské historii. “Ale také je to příběh neúplný.” 

Pod vlivem protestů hnutí Black Lives Matter si totiž deník před dvěma lety zadal historický průzkum své vlastní minulosti, který nyní odhalil vytěsněnou temnější stránku otců zakladatelů. Taylor a devět z jedenácti prvotních finančníků zbohatli na obchodu s bavlnou. A tato bavlna se do jejich domovského Manchesteru dovážela z amerického Jihu, kde ji sklízeli černošští otroci. “Cena lidského masa u Mississippi byla regulována cenou bavlny v Manchesteru,” popsal v 19. století obrovský vliv této transatlantické obchodní vazby abolicionista Fredrick Douglass. 

Připomeňme stručně dobový kontext. Velká Británie se počátkem 19. století obrátila proti obchodu s otroky. Její lodě od roku 1807 patrolovaly u afrických břehů a bránily korábům v přepravě zotročených přes Atlantik. Monarchie se náhle považovala za nositele civilizace v barbarském světě - ačkoli předtím stovky let sama bohatla z přepravy celkem zhruba tří milionů Afričanů do brutálního zajetí v Americe. V britských koloniích v Novém světě, například na Jamajce, pak bylo otroctví zrušeno až v roce 1833. 

The Guardian se ve svých prvních letech zasazoval za zrušení otroctví, ovšem - což odpovídalo zájmům filantropů a jejich obchodních partnerů - požadoval placení odškodnění pro otrokáře. Deník byl (opět v duchu finančních zájmů zakladatelů) zastáncem volného obchodu s otrokářským americkým Jihem a během americké občanské války mezi Severem a Jihem byl vůči oběma stranám velmi rezervovaný.

“The Guardian razil pokrokové hodnoty, ale současně byl též lobbistou za otroky produkovanou bavlnu, která v dané době tvořila dvě třetiny veškeré do Británie dovážené bavlny,” píše The Guardian v aktuální sebereflexi. 

Nejvíce podstatné však je - i v duchu tohoto newsletteru o propojenosti světa - širší sdělení. A sice, že otrokářství pomohlo Británii a obecně Západu vybudovat instituce, z nichž těží dodnes. Včetně The Guardianu. “Ve finanční DNA Guardianu je ukradená práce a ukradené životy zotročených lidí,” píše David Olusoga, historik a člen dozorčí rady v nadaci Scott Trust, která dnes levicově liberální deník vlastní.

Průmyslová produkce bavlny z amerického Jihu byla pilířem ekonomické moci Manchesteru první poloviny 19. století. Městu se přezdívalo “Cottonpolis” a bylo těžištěm textilního průmyslu, který odstartoval prudký průmyslový rozvoj. Prosperita založená na otroky sklizené bavlně tedy nebyla krátkodobá - odvíjel se od ní růst měst a jiného průmyslu v dalších dekádách. Bohatství a politická moc se předávaly z generace na generaci. A naopak dědictví otrokářství na generace poškodilo životní vyhlídky lidí černé barvy pleti v Severní Americe i v africké domovině. “Británie byla postavena na otroctví a kolonialismu, které utvářely naši kulturu a instituce a ve výsledku i politiku,” píše The Guardian a vyzývá, aby se s touto minulostí také začaly vypořádávat i ostatní firmy či státy.

Mezi městy je jistým průkopníkem historické sebereflexe Hamburk. Přístavní metropole koncem 19. a začátkem 20. století díky dovozu zboží z kolonií – nejen těch německých – do Německa a zbytku střední Evropy nebývale zbohatla. Místní radnice v roce 2014 jako vůbec první v Evropě při tamější univerzitě zřídila speciální vědecké pracoviště, které má systematicky probádat zapletenost města do koloniálních sítí. Na konci snažení má vzniknout celistvý koncept, jak si Hamburk bude tuto donedávna vytěsněnou etapu vlastní historie připomínat ve školách, ve veřejném prostoru, v muzeích (moji předloňskou reportáž o hamburském vypořádání se s kolonialismem najdete zde).

Ale zpět na ostrovy, kde historickou rešerší a oficiální omluvou šéfredaktorky The Guardianu a nadace Scott Trust práce nekončí. Nadace vyčlení deset milionů liber na komunitní projekty v oblastech USA, odkud „otcové zakladatelé“ listu bavlnu kupovali. Na webu deníku vznikl speciální projekt Cotton Capital věnovaný tomu, jak „otrokářství změnilo The Guardian, Británii a svět“. The Guardian také najme dvanáct nových novinářů, kteří se budou věnovat pokrývání černošské diaspory v Evropě, situaci Afroameričanů a dění v Africe a Karibiku. Deník se různými způsoby pokusí zvýšit povědomí veřejnosti o obchodu s otroky a jeho dlouhodobém dopadu na Británii a Manchester. “Ta historie už nemůže být nijak vyřešena. Nemůže být napravena,“ řekl již citovaný historik David Olusoga. “Může z ní ale vzejít něco dobrého.”

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter