Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Fakt, jo?

Stanjura jako Reagan? Boj o daňové výjimky začal

Vážná debata se vede o odpočtu na manžela či manželku - což je jedna z nejčastěji užívaných slev v celém systému

Ministr financí Zbyněk Stanjura během bruselských jednání • Autor: Profimedia
Ministr financí Zbyněk Stanjura během bruselských jednání • Autor: Profimedia

Možná je Ronald Reagan už moc dávná historie na to, aby marketingově fungoval i v dnešní politice. Možná si na něj nikdo nevzpomněl. Daňová strategie ODS ale v posledních letech vypadá, jako by tu někdo od někdejšího amerického prezidenta opisoval. Jen se k tomu ODS nehlásí. Možná i proto, že opisuje jen selektivně.

Reaganův odkaz se obvykle ve zkratce podává tak, že 1) uzbrojil Sovětský svaz a vyhrál tím studenou válku, 2) radikálně snížil daně. Výsledkem obojího byl velký nárůst státního dluhu, (během Reaganovy éry mezi roky 1981 a 1989 se víc než ztrojnásobil), ale také silný impuls pro ekonomický růst. A tak se Reagan nakonec zapsal jako vítěz díky vzchopení Ameriky na mezinárodním poli i doma co do ekonomické kondice.

Podobně by mohla prodat své snažení i ODS. Na konci roku 2020 pomohla Andreji Babišovi k velkému covidovému snížení daní v rámci rušení superhrubé mzdy, jež – navzdory mylnému provedení – podávala jako svůj nápad a dál se k němu hlásí. Daňoví poplatníci ušetřili v průměru sedm procent, v rozpočtu následkem toho vzniklo dodatečné každoroční manko ve výši sta miliard korun. Ale voliči – hlavně ti bohatší, kteří na snížení daní vydělali nejvíc – jsou spokojení a ODS vítězí.

Původní slib byl dorovnat odpuštěné daně proškrtáním výdajů zbytnělého státu. To se zatím nedaří, jasno má být v řádu týdnů, ale diskuse uvnitř koalice se vleče a nejspíš povede jen k částečnému vynahrazení toho, co v rozpočtu už třetím rokem chybí. Reaganovská výmluva, že dluh je dost velký, aby se o sebe postaral sám, a že nižší daně nakonec nevadí, protože dají do pohybu zabrzděnou ekonomiku, tak může ještě marketérům v ODS přijít vhod.

Ucpat díry

Potíž je, že v Česku zatím daňové úlevy přinesly místo růstu spíš vyšší inflaci, třeba na trhu s nemovitostmi, kam mnozí své nové příjmy překlopili. Oproti americkým osmdesátkám je tu pak ještě jeden rozdíl: snížení přímých daní bylo v USA doprovázené proškrtáním nejrůznějších úlev a výjimek, o čemž se sice mluví i v Česku, ale zatím bez výsledku.

Posun – byť asi jen částečný, tedy ne úplně reaganovský – by měl přinést právě chystaný „konsolidační balíček“. Kvůli němu vznikl na ministerstvu financí aktualizovaný seznam, kde všude lze dnes při placení daní uplatnit slevy, odpočty nebo osvobození, a kolik peněz takto státní kase utíká. Seznam má šedesát řádků, po jejichž sečtení vyjde ohromující suma 442 miliard korun.

To by samo o sobě zdejší rozpočtový schodek s rezervou vyřešilo. Jenže součet je jen hypotetické číslo – rozhodující část seznamu tvoří velké, smysluplné, a tím pádem těžko zrušitelné položky (základní sleva na poplatníka znamená úlevu 120 miliard, u slev na děti to je 39 miliard), dále pak nedotknutelné věci dané unijní legislativou (osvobození bankovních a pojišťovacích služeb od DPH) nebo sociálně citlivé věci, na které nikdo sahat nebude (úlevy pro zdravotně postižené nebo odpočty charitativních darů).

Seznam je na druhou stranu dost dlouhý na to, aby se v něm některé kolonky zralé na zrušení našly. A nakonec se možná i najdou. Politici zatím k výsledkům vyjednávání nechtějí mnoho říct, mimo jiné i proto, že dohodnuté věci se v čase stále mění, a dokud není dohodnuto všechno, není dohodnuto nic. Hotovo má má být na konci dubna, ale něco se už odhadnout dá:

Vážná debata se vede o slevě na manžela či manželku, což je jedna z nejčastěji užívaných slev v celém systému. Dnes funguje tak, že má-li jeden z manželské dvojice příjem do 68 tisíc, může si ten druhý snížit daně o 24840 korun. Tato populární výhoda má ale svoje ekonomické náklady nejen jako rozpočtový výdaj, nýbrž také v tom, že demotivuje k návratu do práce a v praxi často drží ženy doma - což v době trvající silné poptávky po pracovní síle kvůli nízké nezaměstnanosti a také v době snah po vyztužení důchodového systému co největším počtem poplatníků není úplně žádoucí. Jedna z aktuálně projednávaných možností je, že se sleva zruší nebo sníží, místo ní se zvedne rodičovský příspěvek, ale doba pro jeho pobírání se zkrátí (opět kvůli dopadům na trh práce) z dnešního čtyřletého maxima třeba jen na tři roky.

Mezi kandidáty na zrušení je i nedávno zavedená sleva za umístění dítěte, díky níž si rodiče mohou snížit daně o náklady na školku pro děti, a to až do výše minimální mzdy, tedy letos 17300 korun měsíčně. Jak tento krok obhájit ekonomicky, je ale zatím záhadou.

Přes dvě miliardy korun by šlo podle odhadů ministerstva vybrat navíc, kdyby se zdaňovaly všechny výhry v loteriích, kurzových sázkách a jiných hazardních hrách. Dnes se zdaňují jen výhry nad milion korun; těch bylo třeba v Sazce loni jen 450 za celý rok.

Přes pět miliard stát ročně vrací těm, kdo splácejí hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření a úroky si odečítají od základu daně. Ekonomicky není moc fér, když část veřejnosti funguje ve zvýhodněném daňovém režimu jen proto, že žije ve vlastním, a ne v nájmu jako skupina druhá, která na tu první de facto doplácí. Zda si ale na tuto populární úlevu někdo troufne někdo sáhnout, je krajně nejisté.

Jiné slevy v seznamu vůbec nejsou, protože nejde o výjimky po právní stránce, ale třeba jen o speciální kolonky v paragrafech. Namále má takto nulová spotřební daň na takzvané „tiché víno“, což je ve skutečnosti každé víno kromě vím šumivých. Podobně nejspíš půjde nahoru DPH na točené pivo, které je dnes v nejnižší desetiprocentní sazbě spolu s choulostivými položkami, jako jsou léky nebo potraviny.


Newslettery a nový informační servis si můžete objednat k odběru na adrese https://www.respekt.cz/newslettery

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].