Povinná, nebo dobrovolná školka? Ve volbách jde i o budoucnost znevýhodněných dětí

V předvolebních programech nesmí chybět oblast vzdělávání. Ne každá strana však jde do takového detailu, aby se věnovala tématu docházky do mateřské školy. Před letošními sněmovními volbami, které se konají za necelé dva týdny, přicházejí s konkrétními – a protichůdnými – plány pro předškolní děti pouhé dvě strany: Motoristé sobě a STAN. Zatímco uskupení Petra Macinky chce rodiče zbavit povinnosti, která platí od roku 2017 a ukládá jim posílat děti do školky alespoň v posledním roce před nástupem do první třídy, Starostové mají naopak v plánu současný povinný rok protáhnout na dva.

Motoristé v první řadě podmiňují svou účast ve vládě tím, že s nimi případný koaliční partner „okamžitě ukončí inkluzi“. Pokud jde o předškolní vzdělávání, slibuje (zatím) neparlamentní strana, že ho „odblokuje“. Což v jejím pojetí znamená dvě změny. Zaprvé by odklady školní docházky měly být povolené pouze z vážných důvodů. Tento úkol si strana může odškrtnout, protože výrazné omezení odkladů už schválila současná sněmovna. Druhým plánem je zmíněné zrušení povinné roční docházky do školky před nástupem do školy.

Miroslav Krejčí, bývalý šéf Cermatu a člen expertního týmu Motoristů pro oblast školství, na dotaz Respektu návrat ke zcela dobrovolné docházce do školky odůvodňuje tím, že by stát měl občanům ukládat co nejméně povinností. Rodiče by podle něj však museli zajistit, že se dítě doma naučí tolik jako jeho pětiletí vrstevníci, kteří do školky chodit budou.

Už dnes je možné dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání přihlásit jen formálně, být s ním doma a pak jen přijít do školky ukázat, že zvládá, co by mělo. Motoristé však chtějí jít ještě dál. „Nebylo by tam papírování, klasické přezkušování a dokazování, že jste dítě doma dobře vzdělávala. Ověřování by proběhlo jen v rámci zápisu do první třídy,“ vysvětluje Krejčí, který stranu vede do voleb v Jihočeském kraji.