Děti nepotřebují dokonalé rodiče, ale informovaní se rozhodně hodí

Během podzimu bude v Respektu vycházet seriál rozhovorů o výchově, který jsme pojmenovali Manuál na děti. Nemusím asi vysvětlovat, že název je nadsázkou. Nejspíš každý rodič si aspoň jednou v životě přál mít po ruce příručku, v níž by se dočetl, jak svého potomka snadno a rychle přepnout z běsnícího, řvoucího a vzdorujícího rozpoložení do modu milé a spolupracující ratolesti. Jenže žádné takové manuály bohužel v porodnicích nerozdávají.

Neznamená to ovšem, že bychom jako rodiče neměli žádné zdroje informací. Naopak jich v době internetu a sociálních sítí máme možná až moc a vybrat z nich ty relevantní není jednoduché. Do seriálu jsem se proto snažila vybrat zkušené odborníky na dětskou i rodičovskou duši, ale také inspirativní rodiče. Společně se budeme dívat na výchovu z nejrůznějších úhlů.

První díl už najdete u nás na webu a v aktuálním čísle Respektu. S dětskou terapeutkou a ředitelkou Centra LOCIKA Petrou Wünschovou si povídáme o tom, proč už bylo načase zakázat tělesné trestání dětí zákonem a také proč někteří lidé na pohlavky od rodičů stále s láskou vzpomínají. Nebo to alespoň tvrdí. „To je běžný obranný mechanismus. Když dítěti ublíží a způsobí šok, bolest či ponížení někdo, kdo ho má chránit a milovat, tak ono neumí situaci zpracovat jinak, než že si za to může samo,“ říká v rozhovoru Petra Wünschová a dodává, že pokud člověku takové obranné mechanismy vydrží až do dospělosti, stávají se nefunkčními. „Jako malému dítěti mu pomáhaly zvládnout situaci, ale pokud si to myslí i v dospělosti, existuje vysoká šance, že bude takové chování opakovat vůči vlastním dětem. Tak se v rodinách mezigeneračně přenáší trauma, negativní vzorce chování i násilí.“

Druhý seriálový rozhovor vyjde tento týden. Vyzpovídala jsem v něm Janu Nováčkovou a Dobromilu Nevolovou, psycholožky a spoluautorky knihy Respektovat a být respektován, bible respektující výchovy, která vyšla už před dvaceti lety. V rozhovoru se dočtete třeba to, proč není dobrý plán vést děti k poslušnosti. Ale i to, že přistupovat ke svým potomkům laskavě a s respektem rozhodně není to samé jako vychovávat je bez hranic a pravidel. V dalších rozhovorech se věnuji například přetížení matek, tlaku na dokonalé rodičovství nebo úzkostem dětí a dospívajících.