Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura

Zastřel si svého laureáta!

Nevšední výběr ze všedních zážitků uplynulého týdne

otviraci
Autor: Jan H. Vitvar

Tak máme za sebou další ročník festivalu …příští vlna/next wave.Setkání divadelní, hudební, taneční, literární, výtvarné a jiné alternativy(ano, tak se přehlídka celým názvem jmenuje) u leckoho budí podezření právě tím slovem alternativa. Zdůrazňovat v roce 2015, že jste alternativní, je asi totéž, jako kdybyste říkali, že jste moderní, současní, případně progresivní. Čili že jste jako úplně všichni ostatní, kteří si to o sobě taky myslí; no kdo by si taky myslel opak.

1
Autor: Jan H. Vitvar

Reklama
Reklama

Já se byl každopádně v sobotu v rámci festivalu znovu podívat do Perly ve Vraném nad Vltavou, o které jsem tu už psal . Představení sdružení Kolonie/Kartel Expression Hurts totiž doprovázela performance jednoho z laureátů tradičních Poct, které festival alternativcům udílí. Objevem roku se letos stal Antonín Brinda, jenž je podle porotců odhodlán „jít za poznáním a uměním nepřímočarou cestou“. Což se ve Vraném ukázalo. Od vlaku nás k Perle dovedl hrou na flétnu jak Krysař. Pak jsme mu na čtvrtky nakreslili a napsali, jaké problémy světa nás trápí. Brinda je vymáčel ve vodě, obřadně si je naplácal na tělo, načež se s nimi i se svou flétnou vrhnul do vltavského toku, čímž starosti ze sebe opět smyl. Jestli se papíry o pár kilometrů dál dostaly až ke Strakově akademii, není do této doby známo. Soudě podle toho, že se nic nezměnilo, patrně ne.


2
Autor: Jan H. Vitvar

Zatímco v Perle jsem byl již podruhé, kupodivu jsem se dosud nedostal do mnohem bližší vltavské destinace. Vila Štvanice se otevřela už před rokem, kdy se dokončila rekonstrukce několikrát vytopeného domu na ostrově pod Hlávkovým mostem. Ten v 19. století sloužil jako vyhlášená tančírna Růžodol, od loňska tu sídlí divadelní soubory Tygr v tísni, Geisslers Hofcomoedianten a Divadlo Letí. Já se tu v neděli stavil na Ukulele Orchestra jako Brno. Nedávno o ukulele psal v Respektu kolega Petr Třešňák a já mu trochu nevěřil, že se tenhle titěrný nástroj může pro člověka stát srdeční záležitostí. Teď už mu věřím. Až příště znovu uslyším Psycho Killera od Talking Heads, nebudu si moct odmyslet to čtyřstrunné drnky drnky drnky, které tu zahrálo milé produkční Janě Kostelecké k jejím kulatým narozeninám, na něž tedy rozhodně nevypadá.


3
Autor: Jan H. Vitvar

Slibně rozhodně vypadalo pozvání na premiéru nové hry Miroslava Bambuška Quatro Mother Fuckers. Míra od nové vlny letos dostal Poctu za Projekt roku: s Pavlem Zajíčkem loni ve Studiu Hrdinů připravili hru Pustina, která se doteď úspěšně hraje, ve středu dokonce byla vyprodaná. Plno bylo také na Čtyřech… - no, vy víte čem. Představení se hrálo v sedmdesátimetrové chodbě, která vede pod Nákladovým nádražím Žižkov, a pojednávalo o,… No, to je těžké říci. Každopádně Míra má rád mytologii, takže tu vystupoval Afrodísios, Paris, Getás a Neilón, které osud zavál tu k fotbalovému přenosu, ondy do vězení, tady zase do bordelu, pak najednou do uměleckého ateliéru, a nakonec až do vesmíru. „Buďte zdrávi, staří pasíři, moji obři na nočním nebi. Buď zdráva i ty, slepé oko zářicí, Luno milovaná,“ znělo prostorem. A všichni na to zírali s otevřenou pusou, jak nás to vtahovalo do bambuškovského kotlíku emocí, zatímco milovaná Luna nad nádražím při nedělní premiéře všechno chystala na svou noční krvavou podívanou.


4
Autor: Jan H. Vitvar

Během týdne se také mohutně chystalo na festival 4+4 dny v pohybu. Více se o něm dočtete v pondělním tištěném Respektu, nicméně už teď je vhodné říci, že akce začíná už v pátek 2. října večer - a soudě podle toho, co jsem zhlédl v Desfourském paláci během příprav, bude to velkolepé, že by se ani starý Desfours nestyděl. Snad to ty stropy, které tu podepřeli dávno před festivalem památkáři kvůli stavbě sousedního Florentina, snesou a unesou


5
Autor: Jan H. Vitvar

V úterý začala ve Veletržním paláci výstava k pětadvaceti letům Ceny Jindřicha Chalupeckého Silver Lining. Laureát z roku 2003 Michal Pěchouček si pro tuto příležitost ve spolupráci s Alešem Bambuškem připravil interaktivní instalaci Střelnice. Kdokoli si tu mohl vystřelit jakéhokoli laureáta přidělaného na špejli. Mně to nějak nešlo, takže jsem jich zprvu pár omylem zastřelil. Ale vzpomněl jsem si na svá dětská léta, kdy se taky kvůli počátečnímu neúspěchu z pouti neodcházelo až do doby, než se úspěch dostavil. Tak něco to samozřejmě stálo, diabolky nejsou zadarmo, že. Nakonec to odnesl laureát z roku 2011 Marek Ther (který byl navoněný) a laureátka z roku 2006 Barbora Klímová (která měla na triku napsané Prdelka moje). Střílet se před Národní galerií zase bude 21. října.


6
Autor: Jan H. Vitvar

V téměř komorním tichu naopak proběhla středeční vernisáž projektu Flaesh v Rudolfinu. Pět umělkyň a spousta nahých těl. Tedy cizích nahých těl. A k tomu jeden mrtvý kůň, jedny necky a jedna matrace. Marlene Dumas, Tracey Emin, Berlinde De Bruyckere, Kiki Smith a Louise Bourgeois, to je už při pouhém výčtu hodně silná sestava. Kdyby měla galerie víc peněz, přivezla by do Prahy i komplikovanější artefakty než kresby a obrazy, z nichž je Flaesh povětšinou složený. Ale kurátor Petr Nedoma, který si včele Rudolfina letos kroutí již dvacátou sezónu, hovořil o „jemném předivu emocí“, tak si holt vystačíme i s těmi pár sochami, které se sem podařilo dostat. Tahle je od Kiki Smith - a ač se to tak nemusí zdát, paní kontakt s ní v pohodě přežila. Přežijme to tedy pěkně všechno i my ostatní minimálně do příštího pátku.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte