Hvězdné války
Finále nové série • Autor: Falcon

Když před sedmi lety koupila společnost Disney značku Hvězdné války od jejího autora George Lucase, transakce vyvolala obavy fanoušků, jak korporace s jejich srdcovým světem naloží. Značka Disney spojovaná v obecné představivosti se sacharinovou, lehce infantilní zábavou a animovanými filmy vzbudila otázku, v jakých rukách vlastně Hvězdné války skončily a jak se promění.

S premiérou devátého dílu Hvězdné války: Vzestup Skywalkera se uzavírá novodobá trilogie sledující příběh dívky Rey obdařené silou Jedi - takže je vhodný čas na zúčtování. A jakkoliv je dobré mít se na pozoru před generalizujícími strachy ze střetu „zlé mediální korporace“ s „autentickým autorským dílem“, poslední epizoda potvrzuje, že Hvězdné války skutečně o něco podstatného přišly.

Reklama
Reklama

Nejdřív je třeba předeslat jednu věc. Nové Hvězdné války nejsou - a ani nemůžou být - primárně pro fanoušky původních Star Wars, kteří vyrostli na trilogii Nová naděje (1977), Impérium vrací úder (1980) a Návrat Jediho (1983) a zažili pocit vzrušení a nadšení, jež provázelo každou premiéru. Jinými slovy, šlo tady o fanouškovství zespoda vytvořené kolem pop-kulturního díla, které bylo v době svého vzniku solitérem, fantastickou inovací a do velké míry zjevením. Bylo typem filmu a vizuálního potěšení, které nabízelo možnost vidět něco poprvé – tedy známý formát bezchybně propojený s estetikou sci-fi a inovativním designem. A stejně to platilo pro nové marketingové strategie.

Z diskusí a reakcí je zřejmé, že starší generace fanoušků doufá, že u nových dílů své oblíbené ságy prožije něco podobného. A bývají překvapení, že filmy „nemilují“ tak, jak čekali. Tedy že se jich nové díly nedotýkají, že je nechávají chladnými. Což ale platilo do jisté míry už u třech předchozích, kterými se na původní trilogii pokusil navázat sám George Lucas mezi léty 1999–2005. Nejde přitom o nostalgii nebo staromilství, ale o důsledek korporátního konstruktérství a zásadních proměn zábavního průmyslu.

Kdo určuje pravidla hry

Disney měl po koupi Hvězdných válek poměrně nevděčnou pozici. Na jednu stranu získal fantasticky silnou pop-kulturní značku. Na stranu druhou s ní zdědil vzpomínky stamilionů fanoušků a jejich touhu prožívat něco výjimečného se svým oblíbeným dílem znovu a znovu. Ztrácet se v jeho fikčním světě, sledovat dobrodružství postav, s nimiž se identifikují. Zároveň je však třeba oslovovat diváky nové, z nejmladší generace. Navíc Hvězdným válkám vyrostla konkurence.

https://www.youtube.com/watch?v=tG5GulLC3W8

V minulosti měly výsadní pozici jakéhosi kmotra fantasy blockbusteru, k němuž se nikdo ani nepřiblížil. Jenže průmysl po roce 2010 nabídl úplně jiné hrací pole, v němž se podobný typ fantasy velkofilmu stal v podstatě normou: studia spojila síly s komiksovými vydavatelstvími Marvel a DC Comics a začala stavět světy na pokračování. Avengers, nikoliv Hvězdné války začali určovat pravidla hry.

Pod vlivem dalších médií, jako jsou videohry, a s nástupem seriality jako dominantním módem vyprávění se výrazně proměnila i estetika - a dětský a mladý divák, který je zvyklý na podstatně intenzivnější senzorickou stimulaci. To všechno se promítá do podoby a vyprávění Hvězdných válek, které sice mají rozpoznatelnou ikonografii světelných mečů, stormtrooperů a masek, ale v mnohém zestejněly a naplňují dobovou normu.

Primárním publikem trilogie v éře Disney je nová generace, především zmíněný dětský divák a teenageři. Pro ně se mají stát tím, čím byla původní trilogie pro generace předchozí. Třeba i proto se producenti a scenáristé drží u jednotlivých nových dílů ozkoušených půdorysů, vzestupů a pádů postav, podobných výzev. Doufají, že co fungovalo jednou, bude fungovat znovu. Zádrhel je ale v tom, že fenomén nejde naplánovat.

Fanouškovství není výsledek inženýrství vycházejícího z agresivního budování loajality a tlačení na prodeje merchandisingu. I když jsou hračky a přidružené trhy součástí Hvězdných válek od začátku, jde o míru a o to, co čemu předchází. Problém přitom nutně není s modelem. Disneymu se však ne zcela podařilo najít rovnováhu v konstruktérském přístupu, kdy se snaží recyklovat staré, co může, sloužit fanouškům, rodičům i dětem, prodávat hračky, osvěžovat mytologii - a udržovat při životě komerční kolos. U Vzestupu Skywalkera už přitom působí, jakoby nevěděl, co přesně si s Hvězdnými válkami počít. Důvěru v tomhle směru nevzbuzuje ani odvolávání a střídání režisérů, které se stalo charakteristickým rysem produkce.

Nedotažený pelmel

Disney nemůže otevřeně přiznat, že jej starší generace diváků až tak nezajímají. Je v jeho zájmu jim něco nabídnout, protože právě skalní fanoušci bývají nejvíce zainvestovaní a hlasití na sociálních sítích jako strážci autenticity. Pro ně je ve filmech přítomná neustálá rétorika vzdávání holdu starému coby čemusi, bez čeho by nové nemohlo existovat. Jim jsou určené odkazy k původní trilogii, návraty oblíbených postav, po ději rozeseté detaily, které je možné nejen uvidět, ale hlavně zapojovat do mytologie. Disney doufá, že tohle všechno vyváží nepřekvapivost a předvídatelnost zrecyklovaných zápletek a vyprávění. Že je třeba navíc divák přečte jako tajné potřesení rukou mezi těmi, „kdo vědí“.

star wars01_Lucasfilm Ltd
Star Wars: Vzestup Skywalkera

Zároveň každý film musí nabízet nové postavy, nové hračky, nová vzrušení - a bojovat o diváckou pozornost s komiksovými adaptacemi. Disney se dokonce pokusil s filmy Rogue One a Solo rozvětvit fikční svět Hvězdných válek v duchu tzv. marvelovského univerza, kdy některé postavy mají samostatný film a linku, která se v určitých momentech protne s kolektivním příběhem.

Takový přístup otevírá vypravěčské i komerční možnosti. O něco podobného se přitom (také neúspěšně) pokusil už George Lucas s televizními filmy Dobrodružství Ewoků a Bitva o planetu Endor v polovině 80. let. Disney plánoval i samostatný film s Boba Fettem, ale nakonec od plánu po komerčním neúspěchu Sola ustoupil a místo něj energii přesměroval do kriticky i divácky pozitivně přijaté televizní série The Mandalorian.

Výsledkem v Hvězdných válkách: Vzestupu Skywalkera je tak jakýsi maximální galaktický eintopf, nedotažený pelmel starého a nového vyprávění, starých a nových planet představovaných ve světelné rychlosti, starých a nových postav, které do sebe narážejí, ale jakoby existovaly v emočně paralelních světech. Větší pozornost věnují tvůrci v zamotaném a tonálně nevyváženém filmu záplatování nejasností předchozích dílů a snaze o alespoň trochu logické završení.

Star Wars: A New Hope
Postavy, které měly emoce • Autor: Lucas Film

Nevýhodou Hvězdných válek, s níž nemůžou producenti nic dělat, je to, že představitelé hlavních postav Han Solo, princezna Leia a Luke Skywalker, jejichž chemie je součástí kouzla původní trilogie, zestárli – Carrie Fisher během natáčení posledního dílu zemřela. Hvězdné války tak přišly o skutečnou sílu, kterou měly: postavy, s nimiž se publikum chtělo identifikovat, jejichž osud a dobrodružství je zajímaly do té míry, že se o nich dokázalo roky dohadovat.

Smrt princezny Lei je ve Vzestupu Skywalkera rychle odbytá, Han Solo se zjeví z povinnosti, aby synovi znovu udělil otcovskou radu. Zároveň Hvězdné války odcházející figury nedokázaly nahradit novými postavami, jimž by šlo skutečně fandit a které by nebyly divákům lhostejné. V práci s počítačem generovaným obrazem i se speciálními efekty není možné Hvězdným válkám vytknout téměř nic, ale emočně je to film studený a prázdný jako opuštěná Hvězda smrti.

Atrofovaná simulace

Může to znít paradoxně. Technologický pokrok posunul kinematografii k nekonečným možnostem vytváření propracovaných světů a k akci nového typu, z čehož by měly těžit právě filmy jako Hvězdné války – jenže jim do jisté míry ubližuje. Možnost schovat se za čím dál tím fantastičtější spektákl, lepší počítačové efekty a obrovský rozpočet totiž dovoluje jistou emocionální lenost u filmu, jehož kouzlo spočívalo na emocích.

Víc než promyšlená dramaturgie děje a psychologie postav podobu filmu určuje logika předvedení produkční hodnoty (production value). Tedy to, že divák za své peníze dostává opravdu hodně přitvrzené spektakulární muziky – bitvy, akci, souboje, efekty, barevnost, davy, desítky rozmanitých prostředí. Režisér J. J. Abrams splétá různé linky děje, co mu síly stačí, předvádí jeden fantastický svět za druhým, vychází vstříc požadavkům po romanci mezi titulními hrdiny…

https://www.youtube.com/watch?v=FDXmcZ1_D-o

Charakteristická je pro tuhle logiku scéna v úvodu, kdy loď uniká pronásledovatelům skákáním mezi jednotlivými světy v galaxii - a smyslem je předvést co nejvíc různých prostředí. Na jednu stranu je to dynamická a vynalézavá honička. Na druhou stranu ukázka, jak funguje náhražka za soudržný děj, jasný příběh, silné postavy a emoční impulsy.

Pokud něco charakterizuje Vzestup Skywalkera nejvíc, je to totiž audiovizuální hyper-stimulace v každém momentu a neutichající šum. Je to film na plnou rychlost. Čím je ale rychlejší, tím je prázdnější, byť tvůrci doufají, že divák rychlost a přesycení přijme jako novou emoci. Původní Hvězdné války sice mohly být vesmírná soap opera, jak se jim začalo v některých kruzích přezdívat, ale byla to soap opera, v níž nemusel robůtek nikomu napovídat, jak a co má divák cítit.

Disney tak stojí u Hvězdných válek na rozcestí. Je možné tvrdit, že pokud se Vzestupu Skywalkera bude komerčně dařit, bude korporace pokračovat dál cestou nejmenšího odporu a setrvačnosti. Disney údajně uvažuje o opuštění aktuální linky s hrdinkou, ale v závěru Vzestupu Skywalkera si nechává otevřená dvířka pro případné pokračování.

Ve hře je i úplně nový začátek s novou trilogií. Třeba s Baby Yodou, který se osvědčil v Mandalorianovi. Na dalším dílu se má každopádně podílet Kevin Feige, který dovedl k úspěchu marvelovský vesmír. Disney může doufat, že jeho snažení bude elegantnější než smutně krkolomné pokusy scenáristů připravit ve Vzestupu Skywalkera půdu pro dobrodružství nových postav.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jindřiška Bláhová

redaktorka, kultura

blahova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 476

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte