0:00
0:00
Kultura24. 4. 20182 minuty

Dolínkův spálený most

Praha se rozhodla zbořit libeňskou památku a na její náhradu nevyhlásit architektonickou soutěž

Autor: Kateřina Malá

Pražští radní za ČSSD a ANO v úterý společně schválili zbourání Libeňského mostu. Jejich plán ještě musí ve čtvrtek potvrdit zastupitelstvo hlavního města, ale vzhledem k rozložení sil na magistrátu se ale dá čekat, že jejich nápad posvětí.

Přehlasovaná trojkoalice zelených, lidovců a starostů se bouří a její slova znějí logicky: kromě stížnosti na bourání historické památky operuje především tím, že strhnutí minimálně na dva roky přeruší veškerou dopravu mezi Prahou 7 a 8. Jaký problém to způsobí, bylo ostatně vidět už letos během pouhých šesti týdnů, kdy byl most pro auta a tramvaje (nikoli pro chodce a cyklisty) kvůli havarijnímu stavu přechodně uzavřen.

↓ INZERCE

Ale zůstaňme u historické hodnoty. Ačkoli ministerstvo kultury most neprohlásilo za kulturní památku, i největší betonářský lobbista musí vidět, že dílo z roku 1928 od architekta Pavla Janáka a konstruktéra Františka Mencla má nezaměnitelné kouzlo. Oficiálně to ostatně potvrdil Národní památkový ústav, který zamítavé stanovisko ministerstva začátkem dubna napadl.

Ministerstvo na to reagovalo tím, že by bylo rádo, kdyby se most sice odstranil, ale na jeho místě se vybudovala přesná kopie. Než se ovšem vůbec začalo o této kontroverzní variantě debatovat (jaký má smysl stavět kopii místo logičtější, byť dražší rekonstrukce?), přišel na radu náměstek primátorky Adriany Krnáčové Petr Dolínek s návrhem most zbourat a místo něj postavit něco úplně jiného.

A aby to moc netrvalo a něco se ušetřilo, nebude se ani vyhlašovat architektonická soutěž. I tohle radní sedmi hlasy proti třem odsouhlasili. Vedení Prahy tím neříká jen to, že je mu úplně jedno, co se tu bezmála před sto lety postavilo, ale že zároveň kašle i na to, co se místo toho postaví. Kdyby takhle uvažovala Správa železniční dopravní cesty, mohla místo aktuální nákladné rekonstrukce Negrelliho viaduktu 150 let staré technické dílo rovněž mnohem „ekonomičtěji“ zbořit. A kdybychom takhle uvažovali všichni, brzy by po nás zůstala jen spálená země.

Je otázkou, kam vítr zanese Krnáčovou s Dolínkem po komunálních volbách. Tak daleko, aby se zapomnělo na jejich odkaz hlavnímu městu, to ale bohužel být nemůže…


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].