V Maďarsku začalo další kolo hledání škůdců vlasti. Co z toho bude tentokrát? 

Maďarský stát už ví, jak mohou vypadat lidé, kteří se za úplatu z ciziny snaží ovlivnit rozhodování maďarských voličů. Úřad na ochranu suverenity (UOS), zřízený tamním premiérem Viktorem Orbánem na začátku letošního roku, identifikoval před prázdninami první dva podezřelé. Spojuje je fakt, že se zabývají veřejnými zakázkami a hospodařením se státními penězi, sídlí v neokázalých levných kancelářích a pracuje v nich hrstka lidí: je to místní pobočka mezinárodní nevládky Transparency International a nezávislý server Átlátszó. V polovině června přišel oběma do schránek dopis od UOS, ať vysvětlí svou, podle úředníků pravděpodobně podvratnou, činnost. 

Átlátszó měl odpovědět na 11 podrobných dotazů, Transparency rovnou na 62. Před dvěma vyšetřovanými a před celým nevládním sektorem kritickým k Orbánově vládě, kterému může podobný dopis kdykoli přijít, stojí Maďarům už dobře známá hádanka – je to jen další znepříjemnění života a připomínka, že nás státostrana Fidesz považuje za nežádoucí? Nebo po letech příprav vláda přitvrdí a začne lidi, které vnímá jako své protivníky, zakazovat, rušit, pokutovat, hrozit jim vězením, případně je do něj rovnou sázet?

A s ním jste mluvili proč? 

József Péter Martin, šéf maďarské Transparency International, si myslí, že pravděpodobnější je první možnost. „Založili úřad, a ten musí vykazovat činnost. Tak vykazuje. Čekali jsme, že něco bude, a nejsem vyloženě zaskočený, že prvními vyšetřovanými jsme my,“ říká na začátku července Martin v sídle své organizace, přestavěném bytě kousek od monumentálního budapešťského parlamentu, v ulici poseté antikvariáty, galeriemi a aukčními síněmi.  

Vážený pane Martine, začíná úřední dopis podepsaný doktorem Ákosem Pálvölgyim, tímto vás informuji, že na základě zákona LXXXVIII z roku 2023, paragraf 3(c) o Ochraně národní suverenity, musí Úřad na ochranu suverenity vyšetřovat ze zahraničí placené organizace, které svými aktivitami ovlivňují vůli voličů, nebo takové aktivity podporují. Transparency International Maďarsko mezi tyto organizace spadá, a to na základě svých zveřejněných dokumentů a výročních zpráv, které signifikantní podíl zahraničních finančních zdrojů dokládají. 

Pak se úřad ptá na skutečně širokou škálu věcí – od obecných otázek po velikosti a původu zahraničních grantů, přes požadavek na zveřejnění konkrétních smluv až po zvědavost, proč se maďarská Transparency na jeden ze svých seminářů rozhodla pozvat právě ty experty, které pozvala. 

Martin a jeho sedm kolegů nejprve řešili dilema – mají vůbec na dopis odpovědět, nemají ho ignorovat? Zákon je totiž k odpovědi nenutí. Úřad má za úkol sledovat a zaznamenávat případy, kdy jsou či by mohly být maďarské volby ovlivňované ze zahraničí, ale tím to končí. Nemůže přikazovat ani trestat. Může podat trestní oznámení, ale to může každý občan. A může vyšetřovanému poslat předvolání k poslaneckému bezpečnostnímu výboru. Ale je možné se právně přít, zda se člověk musí jít poslancům zpovídat.

 Nakonec se v Transparency rozhodli, že oficiálně s úřadem komunikovat nebudou, ale veřejně mu odpoví, a minulé pondělí to udělali. „Jsme organizace, která chce po státu otevřenost a odpovědi na otázky. Přišlo nám fér, že když jsme naopak tázáni my, máme odpovědět na to, na co odpovědi máme mít,“ říká Martin. Úředníky jejich veřejná odpověď nejspíš neuspokojila.