Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Kontext

Prezidentské volby: Podpora je vyrovnaná, rozhodnout mohou až televizní debaty

Koho ještě mohou oslovit Pavel s Nerudovou - a proč se jim nevyplatí vést proti sobě kampaň

Debata prezidentských kandidátů na VŠE, 9. listopad 2022  • Autor: Matěj Stránský
Debata prezidentských kandidátů na VŠE, 9. listopad 2022 • Autor: Matěj Stránský

O tom, že jsou Petr Pavel, Andrej Babiš a Danuše Nerudová největšími favority na postup do druhého kola, se už mluví a ví dlouho. A potvrzuje to i další předvolební průzkum, tentokrát od společností Data Collect a Kantar pro ČT. V něm se bývalá rektorka Mendelovy univerzity dotáhla na dosavadní vedoucí dvojici Pavel-Babiš - a podle aktuálních nálad voličů mohou být výsledky prvního kola velmi těsné. Po oznámení finální devítky kandidátů – která se nicméně ještě může změnit po zvážení stížností neúspěšných kandidátů u Nejvyššího správního soudu - směřuje kampaň definitivně k velkému finále. A zmíněná trojice má poslední hrstku týdnů na to přesvědčit voliče, že by v půli ledna měli přijít k urnám a dát hlas právě jim.

Zmíněné šetření, které probíhalo mezi 14. a 23. listopadem, přisuzuje Andreji Babišovi 27 procent, Petru Pavlovi 26,5 a Danuši Nerudové 23,5 procenta. Zajímavý je ale i pohled na druhou část spektra. Za Nerudovou je totiž Pavel Fischer jen s 5,5 procenty. „Pokud by se měl někdo na vedoucí trojici dotáhnout, už by to na těch číslech mělo být alespoň trochu vidět. Nic takového se ale neděje a pomyslné nůžky se rozevírají,“ analyzuje situaci analytik Kantaru Pavel Ranocha.

K vysvětlení, odkud Nerudová bere podporu, respektive jaký typ voličů se na dotažení za Pavla s Babišem nejvíc podílel, ale konkrétní data nemá. Je nicméně možné podívat se například na průzkum agentury Median z minulého měsíce, ve kterém se výzkumníci respondentů ptali také na jména těch, kteří svůj záměr kandidovat nevyloučili, ale nakonec neoznámili - například na senátorku Miroslavu Němcovou (ODS). „Tito kandidáti dali dohromady nějakých 15 procent voličských hlasů, které se musely někam rozpustit,“ nabízí možné vysvětlení Ranocha.

Pro druhý důvod už analytik data má. Základním problémem Nerudové byl v minulých měsících fakt, že v porovnání s expremiérem i generálem ve výslužbě ji velká část voličů neznala. Pavel vede - byť zprvu neoficiální - kampaň už od začátku pandemie a Babiš je logicky známý jako expremiér a šéf ANO. „Nerudové tým nasadil kampaň na sociální sítě, hlavně na Instagram, sama se účastnila snad všech debat - a asi teď jdou správným směrem,“ míní. Ranocha Znalost Babiše se blíží 100 procentům, Pavla zná 90 procent lidí a Nerudovou teď už čtyři pětiny. Vlna narůstající podpory jdoucí ruku v ruce s větším povědomím o kandidátce ale logicky pomalu končí. „Teď se bude lámat chleba v debatách, zejména těch velkých, televizních,“ říká analytik.

Čtěte také: Z drobných příspěvků nejde v Česku prezidentská kampaň zaplatit

Ty zásadní, tedy na České televizi a na Nově, se uskuteční až v lednu. Do té doby nemá podle politologa Otty Eibla pro kandidáty příliš smysl uhýbat z dosud vytyčených strategií. Zkrátka soustředit se na své potenciální voliče a k těm komunikovat. „Byla by chyba teď přestat objíždět republiku a vést kontaktní kampaň, ta je stále jedním z nejsilnějších nástrojů,“ říká Eibl s tím, že kromě materiálu pro sociální sítě kandidátů slouží setkávání „napřímo“ coby jakýsi sběr kontaktů, které v situaci, kdy bude rozhodovat každý hlas, bude výhodné uplatnit. „Strategie se musí proměnit mezi prvním a druhým kolem,“ dodává.

Co by pro Nerudovou i Pavla naopak bylo podle politologa nežádoucí, je začít vést kampaň proti sobě. Pokud by si začali aktivně jít „po krku“, mohlo by to podle Eibla demobilizovat jejich voliče, a pomoci tak Babišovi. Ani bývalý premiér by se však podle něj neměl uchylovat k přímým výpadům vůči hlavním soupeřům - jako to třeba dělal před sněmovními volbami směrem k Pirátům. „Myslím, že si by teď nikoho vybírat neměl. Že by si útoky, které má jistě připravené, měl nechat na druhé kolo, protože pro něj je v tuhle chvíli výhodné, že se ti dva kandidáti perou o nerozhodnuté voliče,“ míní politolog. Babiš má podle něj jistých svých 25–30 procent voličů, kteří mu budou stačit na druhé kolo - pokud se nestane zázrak. „Typicky kdyby Marek Hilšer odstoupil s tím, že podporuje Danuši Nerudovou, nebo Pavel Fischer s tím, že podporuje oba kandidáty, ale to v kampani nevidím,“ popisuje možné překvapení Eibl.

„Jít si po krku“ by pro duo Nerudová-Pavel nemuselo dávat smysl ještě z jiného důvodu než kvůli snaze neotrávit potenciální svoje voliče do druhého kola. Může to být zbytečné, protože oslovují trochu jiné skupiny (byť to samozřejmě neplatí stoprocentně).  „Zatímco Petr Pavel má podporu hodně rozkročenou napříč všemi sociodemografickými charakteristikami, které sledujeme, Danuše Nerudová je o něco více vyprofilovaná,“ říká k tomu již citovaný analytik Pavel Ranocha.

Nerudová podle dat Kantaru více oslovuje ženy a také vzdělanější a mladší voličské skupiny. Například u mladých žen do 30 let je to k 50 procentům. „Tato silná profilace u ní může být trochu problém, pokud bude chtít z této škatulky o něco dál,“ říká Ranocha. Podobně mluví již zmíněný průzkum Medianu, podle kterého Nerudová největší podporu získává mezi studenty a prvovoliči (39 %) a obecně lidmi ve věku 18 až 24 let (44 %). Pavel má voličské spektrum pestřejší a na rozdíl od Nerudové si může sáhnout i na Zemanovy voliče, což analytik Kantaru vysvětluje například možnými sympatiemi této skupiny k jeho image generála-vojáka. Tím podle jejich dat dominuje například i u voličů Přísahy Roberta Šlachty.

Z toho všeho zároveň vyvstává zásadní otázka. Existuje voličská skupina s potenciálem rozhodnout o tom, zda do druhého kola s pravděpodobným finalistou Andrejem Babišem postoupí Danuše Nerudová, nebo Petr Pavel? Z dat Kantaru jedna taková váhající skupina vychází - a překrývá se napříč všemi vážnými vyzyvateli Andreje Babiše, tedy čtveřicí Pavel, Nerudová, Fischer a Hilšer. Je to generace třicátníků a mladších čtyřicátníků, zejména žen a spíše z větších měst a s maturitou a výše. „Tahle generace tvoří celou polovinu váhajících mezi čtyřmi zmíněnými kandidáty,“ říká Pavel Ranocha.

„V tuhle chvíli musí udělat maximum pro to, aby k sobě natáhli co nejvíc voličů z různých táborů,“ říká k tomu Eibl, co by mělo být pro kandidáty úkolem posledních týdnů. Dodává zároveň, že současné strategie Pavla a Nerudové jsou z hlediska politické kampaně v pořádku. „Co by měli dělat lépe, to nevím,“ dodává s tím, že právě kontaktní kampaň a oslovení co největšího počtu lidí jsou teď klíčové.

Lidí, kteří do poslední chvíle neví, koho volit, může být i pětina. Právě pro ty pak budou možná rozhodující ony televizní debaty. A do rozhodování může vstoupit také vývoj v preferencích: poučky z kampaní často hovoří o tom, že část voličů nakonec dá hlas tomu, kdo má dle současných výzkumů největší šanci uspět.„Bude zajímavé sledovat, co se stane, kdyby Danuše Nerudová skočila až před Petra Pavla,“ spekuluje Eibl.

Respekt 48/2022: Tak třeba… Jak se lidé rozhodují, kdo má být prezident

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].