Co unese Danuše Nerudová. Pohled za kulisy života jedné z nejostřelovanějších českých političek

Šedá uniformní křesílka, šedý koberec a šedý počítač. Kdo by v bruselské europoslanecké kanceláři Danuše Nerudové hledal něco osobnějšího, narazí na první pohled jen na dvě věci. Fotku rodiny jako tapetu na laptopu a mobilu a pak u jejího kolegy portrét na zdi. Politička je zde stylizovaná v uniformě americké generálky, usmívá se a pod ní je nápis: „Tuhle zemi osvobodili i Američané“, přičemž „i“ je zvýrazněno červenou barvou a je v kroužku. Větu Nerudová pronesla v polovině března během napjaté politické debaty v Otázkách Václava Moravce a strhla se po ní mela. Jestli totiž „i“ vyslovila, vyslovila ho tak nezřetelně, že ani při bedlivém poslechu nejde jednoznačně říct, zda skutečně padlo.

Kritici se jí okamžitě vysmáli, věta začala žít na sociálních sítích svým životem a v části publika posílila pocit, že Nerudová není zrovna nejbystřejší, když nezná základní historická fakta své země. To o ní ostatně šíří její oponenti, kteří jí dali přezdívku „Blbuše“ a vyčítají jí neznalost a politickou naivitu. Nerudová zároveň nikdy nesedí v koutě a o všechno (tedy i o sporné výroky, jako je tento) je schopna se do krve pohádat. „I tam padlo,“ trvá jednoduše na svém. Aby podtrhla, že to myslí vážně, dala generálskou fotku do dražby a peníze věnovala Ukrajině na boj s Ruskem.

Urputnost je něco, co ji od vstupu do politiky provází. Nestala se ani prezidentkou, ani eurokomisařkou, snadno se z toho ale oklepala a teď se už rok zkouší prosadit o politické patro níž jako europoslankyně. Pro bývalou rektorku Mendelovy univerzity je to první skutečná politická pozice – a protože konkurence v europarlamentu je velká, o úspěchu není dopředu rozhodnuto. Vybojovat ho bude určitě těžší než přesvědčit publikum o tom, jestli v jedné debatě padlo, nebo nepadlo nějaké písmenko.

Kdybych si měl tipnout…

Když před dvěma týdny probíhal v Praze volební sněm Starostů, za které se probojovala do Evropského parlamentu, nepatřila Danuše Nerudová mezi hlavní hvězdy. Se svým europoslaneckým kolegou Janem Farským přítomné krátce informovala, co v Bruselu dělají, žádnou další roli tu však neměla, protože nekandidovala do vedení strany. Politička to vysvětluje tím, že nechtěla vést po dlouhé prezidentské další stranickou kampaň za své zvolení, svoje místo teď prý vidí hlavně v práci v Evropském parlamentu.