Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Začínáme znovu. Ministr Pavel Blažek a jeho státní zástupci

Jaký bude zákon o žalobcích a kdo nahradí Ivo Ištvana

Pavel Blažek, 2018 • Autor: HN - Lukas Biba
Pavel Blažek, 2018 • Autor: HN - Lukas Biba

Vláda i poslanci dostanou opět do rukou návrh zákona, který v posledních deseti letech ne a ne se někam pohnout. Padaly kvůli němu hlavy ministrů spravedlnosti, hádala se vláda, demonstrovaly desítky tisíc lidí. Přesto – nebo možná právě proto – se zatím nedostal zákon dál než do podoby návrhu. Jde o novelu, která by měla – jak se o ní léta mluvilo – dát větší nezávislost státním zástupcům. Podle informací Respektu vypracovalo ministerstvo spravedlnosti nyní návrh, který má hlavu a patu a je přijatelný pro většinu zainteresovaných. Ale ne pro všechny.

Než se dostaneme k tomu, co připravili podřízení ministra spravedlnosti Pavla Blažka – ten se k věci nechce vyjadřovat, bylo by to podle něj předčasné – připomeňme, že v minulosti tolik debatované Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nemá po březnovém odchodu Ivo Ištvana stále nového šéfa. Vede ho zatím dlouholetý Ištvanův zástupce Pavel Komár, náhradu slíbil ministr Blažek do konce června.

Ištvanova nástupce vybírá nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Měl by ho představit ministru Blažkovi; ten by ho měl schválit, nebo taky ne. Samozřejmě se čeká předchozí neformální dohoda obou mužů. Podle ministra by mu měl být budoucí šéf

VSZ Olomouc představen na přelomu června a července. Podle mluvčího NSZ Petr Malého zatím oficiální kandidát nalezen nebyl. Podle informací Respektu oslovil už Igor Stříž konkrétní osobu z řad státních zástupců – a čeká se právě na neformální dohodu s ministrem. Ale odvisí to také od zákona, o němž je řeč výše. Proč?

Už deset let jsou kvůli novele dohady o pár detailech. Nejvyššího státního zástupce může vláda stále ještě odvolat bez udání důvodu den ze dne – to je problém, protože personální kompetence šéfa NSZ jmenovat vedoucí krajských a okresních státních zastupitelství jsou velké. Takže „slabší“ šéf NSZ může pod tlakem okamžitého odvolání vládou dělat kroky, které vyhovují politikům a škodí justici a právu.

Podle informací Respektu nový zákon dovoluje vládě odvolat šéfa NSZ jen na základě vážného provinění stvrzeného kárným soudem. Vláda by měla do budoucna jmenovat šéfa jen na dobu určitou, na sedm let, pak by musel skončit. Stejná podmínka časového omezení na sedm let se týká i vrchních a krajských státních zástupců. Nic z výše napsaného by nemělo vyvolat spor mezi žalobci či politiky či mezi nimi navzájem.

Problém je, jestli zákon umožní ucházet se současným šéfům jednotlivých stupňů SZ znovu o funkci i po platnosti novely. Budou se moci znovu ucházet o svá křesla Igor Stříž nebo šéfová VSZ v Praze Lenka Bradáčová? Zákon podle informací Respektu říká, že ano. Má to právní logiku, nikdo nesmí být diskriminován jako možný kandidát jen proto, že už ve funkci byl, nebo je. A je taky otázka, jestli by někdo přijal teď post šéfa VSZ v Olomouci, kdyby věděl, že od nového roku začne platit novelizovaný zákon - a on by se už o místo nesměl ucházet.

Zákon čeká ještě cesta koaliční dohody. Ve stranách pětikoalice existují různé osobní náklonnosti a nevraživosti vůči konkrétním státním zástupcům. Třeba výhrady proti Igoru Střížovi i Lence Bradáčové, ale týká se to i některých krajských státních zástupců. Hrozí, že se zákon bude měnit k horšímu podle nálad v pětikoalici a osobních preferencí politiků. A protože jde o důležitou normu pro spravedlnost i vymahatelnost práva, může její znění nakonec vypadat tak, že bude v praxi nepoužitelná.

První náměstek Nejvyššího státního zástupce Igor Stříž • Autor: ČTK
První náměstek Nejvyššího státního zástupce Igor Stříž • Autor: ČTK

Státní zástupci – spolu s policií – pochopitelně stáli v minulosti (a stojí i teď) za řadou stíhání, obvinění a žalob na lidi z politiky i jejich chráněnce z byznysu. To žalobcům samozřejmě neudělalo z politiků a dalších vlivných lidí zrovna přátelsky nakloněné persony. Státní zástupci a policie stáli také za případy politiků a dalších vlivných osob, které skončily nakonec soudním osvobozením. To udělalo žalobcům další nepřátele a zpochybnilo víru některých politiků i části veřejnosti v jejich schopnosti či motivace.

A to vše hraje při schvalování zákona velkou roli – nakonec deset let odkladů to podtrhává a potvrzuje. Některým politikům se nechce pouštět ze své moci justiční strukturu, která může některé z nich dostat před soud. Jiným se zase nechce pouštět z moci strukturu, která posílá k soudu jim blízké lidi, kteří jsou pak osvobozeni – zákon o státních zástupcích podle nich musí myslet na odpovědnost žalobců za jejich žaloby, a to v něm chybí a chybí to i návrhu současného ministerstva spravedlnosti.

Je to logický požadavek, ale jen do jisté míry, která nemá nic společného s novelou zákona. Všude v právním světě je možné pohnat k odpovědnosti soudce či žalobce jen soudním verdiktem po kárné žalobě nebo trestní obžalobě. Nikoli směrnicí v zákonu – to může fungovat možná v Číně.

Ministr Blažek by chtěl podle svých slov poslat zákon k projednávání ve sněmovně v září. Zatím jde vše mimo pozornost veřejnosti, státní zástupci považují podle kuloárních informací návrh ministerstva za korektní, v podstatě se vrátil do podoby, se kterou přišel Pavel Blažek jako ministr spravedlnosti už na přelomu let 2012–2013.

Tak začínáme znovu; třeba to tentokrát vyjde a nebudeme čekat další roky. Státní zástupci budou i při zákonné nezávislosti formálně podléhat ministru spravedlnosti, budou stále „jeho“ a oběma stranám by mělo záležet na tom, aby spolu vycházely - především kvůli spravedlnosti pro občany. Což se léta nedařilo především kvůli nechuti politiků uznat základní právní postulát – státní zástupci by sice neměli chybovat, ale pokud se tak stane, nemělo by stát posuzování viny na politickém, nýbrž právním pohledu na politicky nezávislou činnost.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].