Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Komentáře

Mistři kanibalismu. Česko má dobré vojáky, ale špatnou armádu

Jsme sice schopní zahraničních misí, ale bez techniky nemáme šanci ubránit domácí území

Jana Černochová • Autor: ČTK
Jana Černochová • Autor: ČTK

Čeští vojáci jsou opravdovými mistry v kanibalizaci. V armádě se tak slangově nazývá schopnost opravovat armádní techniku díly z těch  samých strojů. Máme třeba dvacet pět let modernizované tanky ruské provenience. Část náhradních dílů se už dávno nevyrábí, takže pokud vojáci chtějí, aby byl v provozu jeden, musí použít náhradní díly z jiného tanku stejného druhu. Tanků tak logicky ubývá. Stejné to bylo v protivzdušné obraně, stejné je to i s těžkými obrněnci. A protože armáda nedostává peníze na nové technologie, je slovo kanibalizace v armádě docela frekventované.

Struktura vojenských jednotek, počet vojáků, druhy výzbroje i možnost cvičit dělají z tuzemské armády sbor, který je sice schopný úspěšných zahraničních misí, ale nemá absolutně žádnou šanci bez pomoci ubránit české území. Pokud budeme mluvit o klasickém útoku. Když to řekneme kulantně, máme armádu postavenou bez prozíravých strategických plánů. Tohle jsme v Respektu psali před dvaceti i deseti lety a můžeme to napsat i teď. Strategii výstavby armády se nikdy nepodařilo dotáhnout. Stále se měnila - a nákupy výzbroje, na kterou zrovna byly peníze anebo ji prosadili lobbisté, dělají z armády ne zcela funkční celek.

Dvě procenta HDP na výzbroj a provoz armády, ke kterému už deset let směřujeme velmi drobnými krůčky, nejsou náhodně vybraným ukazatelem, který má země NATO přinutit dávat na obranu aspoň nějaké peníze.

K této hranici vedly velmi komplikované výpočty a představují minimum, které dávají armádě šanci bránit své území. A také minimum, které při smysluplné investici prodebatované v NATO dávají možnost aliančním zemím rozumně strategicky spolupracovat. Všichni nemusíme mít všechno, ale nákupy výzbroje by se měly doplňovat tak, aby NATO mělo smysl i vojensky – zatím to zachraňují hlavně USA a Velká Británie.

Zpravodaj NATO (natoaktual.cz) zveřejnil minulý měsíc porovnání výdajů jednotlivých zemí z několika pohledů. Česko tam dopadlo zhruba jako čeští sportovci na čínské olympiádě (kromě dvou medailistek). Ve většině ukazatelů jsme nepřekvapivě na chvostu aliančních zemí. Třeba výdaje v podílu HDP – letos budeme zřejmě na 1,3 procenta (Polsko 2,2, Slovensko 1,8, Maďarsko 1,7, bezpečné Portugalsko 1,6 procenta) – nás řadí na dvacáté třetí místo z třiceti aliančních zemí. Procento výdajů na výzbroj (z celkového armádního rozpočtu) pak vyneslo Česko na dvaadvacátou příčku. Z toho mála, co vydáváme na obranu, vydáváme hodně málo na výzbroj; v přepočtu na počet obyvatel představují výdaje jedenadvacáté místo.

Česko má v současné době bezesporu dobré strategické plány. Budování jednotek, které zajišťují kyberobranu, těžké brigády či výsadkového pluku jsou dohodnuté s NATO a pro obranu jsou nezbytné. Jednou je mít budeme, otázka je kdy. Současná ministryně obrany Jana Černochová v opozici dlouhá léta prosazovala uzákonit ona dvě procenta na obranu a mluví o tom i dnes. Třeba se jí podaří to, o co se různým způsobem snažila většina jejích předchůdců, dokud nenarazili na vládní potřebu směřovat peníze někam jinam.

Což se samozřejmě v současné finanční krizi bude dít i nadále. Otázkou je, zda za pár let bude v některých českých jednotkách co kanibalizovat. Oproti loňsku jsme navýšili rozpočet o tři miliardy, což k horentním investicím do techniky nesměřuje.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].