0:00
0:00
19. 6. 20133 minuty

Na křižovatce právního státu

Kauza trafik ovlivní důvěru voličů

Až soud jednoznačně rozetne, zda případ, kdy premiér téhle země přes svoje lidi domlouvá odměny v podobě „trafik“ vzpurným poslancům za to, že nebudou hlasovat proti jeho reformě a neshodí tím vládu, je či není korupce. Proto by právě tam měla kauza doputovat. Už teď je nicméně jasné několik věcí.

Že jde o zcela nežádoucí chování, si evidentně uvědomovali sami aktéři celé události. V odposleších totiž bývalý náměstek ministra dopravy a jeden z dnes policií obviněných vyjednavačů „obchodu“ Boček říká šéfce premiérova kabinetu Nagyové, že ze strany poslanců je ohledně přijetí trafik „hlavní obava bezpečnostní, s ohledem na to, co se kolem děje, tu zavřou toho, tu toho.“

↓ INZERCE

Jde samozřejmě o to, zda jde jen o ono nežádoucí chování, nebo už korupci. V tomhle směru bude verdikt soudu průlomový; už proto, že není jasné, kde leží v případě trafikantství hranice mezi protizákonným jednáním a nehezkými politickými obchody, bez nichž by ovšem politika skutečně dělat nešla.

V nedělních Otázkách Václava Moravce v této souvislosti ministr Martin Kuba říkal, že trafiky se dávají často, což doložil na případu eurokomisařství pro expremiéra Špidlu. Tehdy šlo ale o něco jiného. Špidla byl nejdřív svojí stranou donucen rezignovat a nikdo mu za tohle rozhodnutí dopředu nic neslíbil. Až časem byl nominován do Evropské komise, tedy na politický post, pro nějž měl i odborné předpoklady.

U trafik pro poslance Tluchoře a spol. se má věc jinak. Poslanci by se mandátu zřejmě nevzdali a kabinet by položili, kdyby dotyčná místa nedostali. Korupce má různé formy, nejen peněžní. Trestní zákoník definuje korupci i jako přijetí neoprávněné výhody. Dobře placená místa ve státních podnicích by takovou neoprávněnou výhodou být mohla; navíc když k zastávání těchto postů neměli dotyční politici kompetence. A když jim navíc zaručovala dlouhodobý příjem a přístup k důležitým informacím o řadě veřejných zakázek.

Často se objevující argument, že věc nelze stíhat, protože dosud za totéž nikdo stíhaný nebyl, není dle mého názoru relevantní. Nebylo to tak v minulosti proto, že se policie a státní zástupci báli? Nebo že na rozdíl od tohoto případu neměli dost informací a důkazů? Teď je evidentně mají a nebojí se. Za svoji práci přitom nesou plnou odpovědnost a musí ji umět obhájit před nezávislým soudem. Když ne, budou oprávněně čelit tvrdé kritice.

V celé věci jde však především o podobu zdejšího právního státu a o důvěru v jeho administraci. Jak mají lidé věřit svým politikům, že vládnou v jejich prospěch, když se politika smršťuje na nestoudné politické obchody, které mají možná i protizákonný charakter? Pokud se budou chovat dál tak, jak to předvedl premiér Nečas, riskují, že veřejnost odmítne systém jako takový - což otevírá neomezený prostor pro nástup nevypočitatelných populistů a xenofobů.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].