Jana Nečasová (Nagyová) přichází s Petrem Nečasem a advokátem Eduardem Brunou k výslechu.
Jana Nečasová (Nagyová) přichází s Petrem Nečasem a advokátem Eduardem Brunou k výslechu. • Autor: ČTK

Nad policejními odposlechy se tu vždy vedla vášnivá debata, jestli je používat a zveřejňovat, či nikoli. Už od časů Františka Mrázka víme, že odposlechy jsou mnohdy naší jedinou možností, jak nahlédnout do toho, jak „špína“ funguje.

Všechno má však mít své hranice, protože z odposlechů se dozvídáme pouze výseč reality. A mnohdy malou. Ale hlavně: nesmí se zapomínat, že podezřelý je stále jen podezřelý. A i ti, které třeba nemáme rádi, jsou stále lidské bytosti. Pokud máte pochybnosti, zkuste si představit sebe na jejich místě.


Jana Nagyová a Petr Nečas jsou vinni i bez soudu. Všichni víme, že překročili pravidla, ostatně i proto skončil Nečas a celá jeho vláda. Zda soud shledá také nějakou trestní odpovědnost, to ještě uvidíme, ale o politické vině není třeba pochybovat. Zaslouží si proto kritiku. A nejen to, abychom se mohli z jejich selhání poučit, musíme vědět, jak jejich „systém“ fungoval. Proto už novináři rok popisují drahé dárky, které Jana Nagyová dostávala od různých státních úředníků, právníků a lobbistů. Nebo jak ovládala Úřad vlády.

Ten systém je už poměrně dobře popsán a nepochybně ještě nějaké další detaily padnou, ale nová várka odposlechů, které zveřejnila MF Dnes, s sebou přinesla i záznamy, které vědět nemusíme. Jak nám pomůže, že premiér oslovoval Nagyovou „Janulko, lásko”? Proč potřebujeme znát přesné citáty o vztahu dvou lidí, když jsme přece už před odposlechy věděli, že Nagyová měla na premiéra vliv, protože s ním měla vztah?

Budeme ještě potřebovat záznamy z jejich ložnice, abychom opravdu, ale teď už opravdu pochopili, že mezi nimi něco bylo? Zveřejněný odposlech, kde se Jana Nagyová snaží ovlivnit volbu šéfa NKÚ, je o to absurdnější, protože v něm Nečas tlaku své partnerky odolal.

Každý odposlech zasahuje do soukromí. Proto by každá nově zveřejněná věta měla procházet přísným hodnocením: Přináší nějaké nové a zásadní poznatky? Je to skutečně ve veřejném zájmu? Kauza Nagyová brzy skončí u soudu, kde se s odposlechy bude zřejmě znovu pracovat (podobně jako v kauze Rath či Janoušek), takže proč nyní ten spěch?

PS: Přečetl jsem si komentář Jiřího Kubíka z MF Dnes, kde vysvětluje, proč odposlechy zveřejnili. Na konci textu píše: „Ano, je zvláštní zabývat se hovory ze soukromí. Ale není načase si pod vlivem této kauzy otevřeně říct, že politikovo soukromí se musí do značné míry stát věcí veřejnou? Je to jak v jeho zájmu, aby ho nikdo nevydíral a netlačil ke zdi, tak v zájmu nás všech. Abychom se už příště nestali rukojmími neukojených ambicí nějaké další bezskrupulózní osoby. Jedna Nagyová stačila.“

Je to tedy návrh, aby nám politici rovnou předkládali záznamy svých hovorů? Budou to dělat i novináři? A jak nám pomůže nevydíratelnost Petra Nečase, který už není politik?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Erik Tabery

šéfredaktor

erik_novy
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2252

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte