V Japonsku císařovna nebude. Ale rodina může nově adoptovat vzdálené mužské příbuzné
Japonský parlament dnes schválil historickou novelu zákona o císařském rodu, která potvrzuje, že na Chryzantémový trůn mohou usednout pouze muži z otcovy linie. Současně ovšem umožňuje, aby byli do císařské rodiny adoptováni vzdálení mužští příbuzní z někdejších vedlejších větví dynastie, kteří by v budoucnu mohli zajistit pokračování mužské linie, informovala agentura AP.
Schválená úprava zároveň umožní princeznám ponechat si císařský status i po sňatku s občanem mimo šlechtický rod. Dosud ženy po takovém sňatku o členství v císařské rodině přicházely, což rodinu dále zmenšovalo. Manželé princezen ani jejich děti ale členy císařské rodiny nebudou a nárok na trůn nezískají.
Japonská vláda se tak snaží řešit dlouhodobý problém rychle se zmenšující císařské rodiny, podle řady odborníků se ale situace spíše komplikuje. Kritici upozorňují, že zákon definitivně odmítá možnost, aby se panovnicí stala žena, přestože většina Japonců podle dlouhodobých průzkumů podporuje nástup na trůn velmi oblíbené princezny Aiko, jediné dcery císaře Naruhita.
V pořadí následnictví je nyní císařův mladší bratr, korunní princ Akišino, jeho 19letý syn princ Hisahito a poté 90letý císařův strýc, princ Hitači. Hisahito je prvním chlapcem narozeným v císařské rodině po téměř čtyřech desetiletích. Z celkem 16 dospělých členů císařské rodiny je pouze pět mužů a rodina už nemá žádné děti.
Podle vlády premiérky Sanae Takaičiové je zachování mužské nástupnické linie otázkou kontinuity a legitimity monarchie. Odpůrci novely naopak tvrdí, že kabinet za každou cenu brání nástupu ženy na trůn a snaží se zachovat patriarchální systém. Kritizují také plán adoptovat potomky někdejších vedlejších větví dynastie, které byly z císařské rodiny vyčleněny po druhé světové válce. Tito muži jsou podle japonských médií od současného císaře vzdáleni zhruba 36 generací.
Podle feministické socioložky Čizuko Uenoové je celá situace ironická, protože právě první žena, která kdy stála v čele japonské vlády, prosazuje zachování výhradně mužského nástupnictví. Nová pravidla podle ní dělají z mužských členů císařské rodiny "plemenné hřebce" a z princezen "stroje na plození synů".
Debatu o následnictví ovlivňuje i zkušenost císařovny Masako. Bývalá diplomatka po narození princezny Aiko trpěla psychickými problémy, které média i odborníci spojovali s tlakem veřejnosti a konzervativních kruhů, protože neporodila mužského dědice.
"Je to krok, jehož cílem je zabránit nástupu žen na trůn… a za každou cenu hájit mužskou linii," komentoval novelu Hideja Kawaniši, odborník na monarchii z Nagojské univerzity. "Nemohou říci, že jde o mužský šovinismus, a tak tomu říkají tradice," citovala ho AP.
Ženy na japonském trůnu v minulosti vládly, naposledy císařovna Go-Sakuramači v letech 1762 až 1770. Výhradně mužské nástupnictví v otcovské linii zakotvil až zákon z roku 1890, který byl po druhé světové válce převzat i do poválečné legislativy. V roce 2005 vláda zvažovala, že umožní nástupnictví žen, návrh ale po narození prince Hisahita stáhla.
Historici upozorňují, že systém založený pouze na mužské linii je v dnešním Japonsku těžko udržitelný. V minulosti fungoval mimo jiné proto, že přibližně polovina císařů měla matky konkubíny, jejichž děti byly uznávány za legitimní následníky. Tato praxe skončila až přibližně před sto lety za vlády císaře Taišó, pradědečka současného císaře Naruhita.
čtk, tb
