Ukrajina údajně až do amerických voleb pozastavila útoky na ruské rafinerie, aby se Trump nezlobil
Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
V posledních týdnech před volbami, které se konají zhruba v polovině mandátu prezidenta a republikáni v nich chtějí obhájit těsnou většinu v obou komorách Kongresu, začal Trump dávat Kyjevu za vinu vysoké ceny pohonných hmot u amerických čerpacích stanic. Trump ovšem v únoru spolu s Izraelem nařídil vzdušné údery proti Íránu, jenž odpověděl blokádou Hormuzského průlivu, klíčové námořní trasy pro globální přepravu ropy. Výrazný nárůst cen paliv, celosvětově i ve Spojených státech, přitom podle energetických expertů způsobila hlavně právě válka USA a Izraele proti Íránu.
Ukrajina podle zdrojů WSJ přerušila údery na ropné rafinerie už začátkem minulého týdne, kdy vrcholila krize vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem: Trump tehdy žádal odvolání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a společnost SpaceX omezila Ukrajině provoz satelitní sítě Starlink. Jednotkám dálkových vzdušných úderů bylo v polovině října údajně řečeno, že kampaň je až na dokončení již zahájených misí fakticky pozastavena. Zelenskyj podle zdroje listu schválil doporučení ministra obrany Jevhenije Chmary s údery vyčkat, zdůraznil ale, že armáda může rafinerie kdykoli znovu zasáhnout.
Kyjev tuto pauzu oficiálně neoznámil. "Naši lidé se v těchto dnech snažili být trochu opatrnější. Ale nemají rozkaz (neútočit na rafinerie)," řekl Zelenskyj v úterý novinářům. Dronové jednotky podle něj nyní zasahují v Rusku jiné cíle. Ukrajina za svou zdrženlivost žádá lepší ochranu své energetické infrastruktury, kterou Rusko před nadcházející zimou systematicky ničí raketami a drony.
Trump podle WSJ na Zelenského tlačil týdny, aby útoky na rafinerie ukončil. Zvláštní vyslanec a Trumpův zeť Jared Kushner tento požadavek Zelenskému zopakoval, když ten 20. října navštívil Oslo. Možnou třicetidenní pauzou by podle Kushnera měla Ukrajina projevit vděk za vyjednávání vyslanců USA s Moskvou, uvedl jeden ze zdrojů WSJ.
Omezení rychlosti připojení vojenského Starlinku, tedy systému Starshield, ze 14. října ochromilo údery ukrajinských dronů na ruskou logistiku, plná kapacita byla obnovena až 24. října. Američtí představitelé popírají, že by obnova připojení souvisela s pauzou v útocích na rafinerie. Někteří ukrajinští činitelé ale podle WSJ uvedli, že Kyjev byl pod silným tlakem, aby dal Trumpovi před volbami do ruky nějaký trumf. Také evropští spojenci Ukrajiny Zelenskému radili, aby před volbami do Kongresu raději bral v úvahu, jak je otázka cen energií v USA citlivá.
Ukrajina naposledy zasáhla ruskou ropnou infrastrukturu 20. října, kdy zaútočila na čerpací stanici ropovodu Družba v Tambovské oblasti. Rusko, které na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina zahájilo v únoru 2022 otevřenou invazi do sousední země, mezitím stupňuje každodenní útoky na ukrajinskou energetiku a města, včetně Kyjeva.
čtk, tb
