Pařížané z Montmartre už nechtějí žít v Disneylandu
Když se Olivier Baroin asi před 15 lety nastěhoval do bytu na Montmartru, připadal si, jako by žil ve vesnici v srdci Paříže. To už teď neplatí. Ze čtvrti podle něj mizí obchody pro místní, stejně jako přátelská atmosféra. Nahradily je davy fotografujících se turistů, obchody se suvenýry a kavárny s židlemi na úzkých dlážděných ulicích. Nadměrný turismus si vybírá svou daň, píše agentura AP.
Pro Baroina byla tato situace neúnosná. Svůj byt nabídl k prodeji poté, co se místní ulice proměnily na pěší zóny, aby se na ně vešel rostoucí počet turistů. "Řekl jsem si, že nemám jinou možnost než odejít, protože mám zdravotní postižení a je to pro mě ještě komplikovanější, když už nemohu jezdit autem a musím si od rána do večera volat taxi," uvedl.
Od Benátek přes Barcelonu až po Amsterodam se evropská města potýkají s tím, jak zvládnout rostoucí počet turistů.
Někteří obyvatelé jedné z nejpopulárnějších pařížských čtvrtí se nyní brání. "Za pohlednicí: místní, se kterými starosta špatně zachází," stojí v angličtině na černém plakátu nataženém mezi dvěma balkony na Montmartru. Na dalším je francouzsky napsáno "Obyvatelé Montmartru odporují".
Na vrcholu kopce, kde bazilika Sacré-Coeur vévodí panoramatu města, si obyvatelé stěžují na něco, co označují za disneyfikaci kdysi bohémského kousku Paříže. Bazilika uvádí, že ji v současné době navštíví 11 milionů lidí za rok, tedy ještě více než Eiffelovu věž. Běžný život ve čtvrti nahradily tuk-tuky, skupiny s průvodci, fronty na fotografie a krátkodobé pronájmy.
"Teď už tady nemáme žádné obchody, nikde se neprodávají potraviny, takže si všechno musíme nechat doručit," uvedl šestapadesátiletý Baroin, který je členem protestní skupiny místních obyvatel s názvem Žít na Montmartru.
Nespokojenost se ukazuje také v muzeu Louvre v jiné části města, kde zaměstnanci v červnu zorganizovali krátkou stávku kvůli dlouhodobě nadměrnému počtu návštěvníků a zhoršujícím se podmínkám. Louvre za loňský rok přilákal 8,7 milionu návštěvníků, což je více než dvojnásobek kapacity, pro kterou byla jeho infrastruktura navržena.
Paříž, kde žije více než dva miliony lidí, loni přivítala na 48,7 milionu turistů. To byl proti předchozímu roku dvouprocentní nárůst.
Bazilika Sacré-Coeur se jako nejnavštěvovanější francouzská památka loni spolu s okolním Montmartrem proměnila v něco, čemu někteří místní říkají "zábavní park pod širým nebem". Místní podniky jako řeznictví, pekárny a potraviny postupně mizí a nahrazují je zmrzlinárny, obchody s bubble tea a prodejny suvenýrů.
Návštěvníkům se na začátku tohoto týdne v prosluněné Paříži z velké části líbilo. "Většinou byla celá Paříž velmi rušná, plná života," uvedl americký turista Adam Davidson. "Pocházím z Washingtonu, který je také živým městem, a řekl bych, že Paříž je rozhodně plná života, ale v jiné míře," doplnil.
Například ve Španělsku v Barceloně vyšly letos do ulic tisíce lidí, někteří s vodními pistolemi, aby požadovali zavedení limitů pro výletní plavby a krátkodobé pronájmy. V Itálii pak Benátky zavedly vstupné pro lidi, kteří do města cestují pouze na den, a zastropovaly povolený počet turistů. A v řecké metropoli Atény úřady zavedly denní limit pro návštěvníky Akropole, aby tuto starověkou památku ochránily od rekordního návalu turistů.
Urbanisté varují před rizikem proměny historických čtvrtí v takzvaná "zombie města", jak tento fenomén označují kritici. Budou sice malebná, ale bez života a jejich obyvatele postupně vytlačí krátkodobí návštěvníci. Paříž se snaží tyto problémy omezit tím, že zasahuje proti krátkodobým pronájmům a nemovitostem bez licence.
Tlak, který turismus představuje, ale narůstá. Do roku 2050 světová populace podle odhadů OSN dosáhne téměř deseti miliard. S rozšiřováním střední třídy, rozmachem levných letů a vlivem digitálních platforem, které turisty směrují ke stejným památkám, roste zájem návštěvníků o světoznámá města jako Paříž.
Podle místních obyvatel zůstává klíčovou otázkou, zda v těchto městech zůstane místo i pro ty, kteří v nich skutečně žijí. čtk, ok
