Nové kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem má začít v pátek ve Švýcarsku
Nové kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem začne v pátek ve Švýcarsku, uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Nechal se také slyšet, že jakýkoliv izraelský útok na Libanon nebo okupace území by byly porušením dohody s USA.
Memorandum o porozumění, které obě strany digitálně podepsaly v neděli, mají Írán a Spojené státy ještě formálně stvrdit v pátek v Ženevě. Za USA se události zúčastní viceprezident J.D. Vance a ani prezident Donald Trump svou účast nevyloučil.
"Pravděpodobně v pátek, na místě, které bude teprve určeno, začne nové kolo jednání mezi Íránem a Spojenými státy, jehož cílem je dosáhnout konečné dohody," citovala agentura AFP Arakčího ze setkání se zahraničními diplomaty.
Další kolo rozhovorů mezi oběma zeměmi se podle všeho bude týkat především íránského jaderného programu. Washington trvá na tom, že Teherán nesmí získat jadernou zbraň, konkrétní detaily dalšího postupu ale podle dostupných informací součástí memoranda nejsou. Trump v sobotu na sociální síť Truth Social napsal, že USA ve vhodnou chvíli, až se vše uklidní, půjdou do Íránu a vyzvednou "jaderný prach", aby ho naředily a zničily, ať už tam, nebo ve Spojených státech.
Pokud jde o Libanon, vyjádřil Arakčí přesvědčení, že ukončení války v této zemi je nejdůležitější otázkou dohody s Washingtonem. "Podle nás jsou stranami tohoto memoranda na jedné straně USA a Izrael a na druhé straně Írán a Hizballáh," řekl. Vysoce postavený americký činitel však v pondělí uvedl, že stažení Izraele z Libanonu součástí dohody není. Izraelští činitelé navíc dali najevo, že nejsou signatáři úmluvy a budou se řídit především vlastní bezpečností.
Írán opakovaně požadoval ukončení izraelských útoků v Libanonu a libanonské militantní hnutí Hizballáh, které je spojencem Teheránu, dalo najevo přesvědčení, že by dohoda měla vést k ukončení války v celém blízkovýchodním regionu.
Válku koncem února zahájilySpojené státy a Izrael útoky na Írán, který reagoval údery na americké základny v regionu a okolní země. Zablokoval také Hormuzský průliv, kterým za normálních okolností proudí 20 procent světových dodávek ropy a velké množství zkapalněného zemního plynu.
