NATO rozmístí v Turecku víc protivzdušných baterií Patriot, kvůli ohrožení střelami z Íránu
Severoatlantická aliance umístí v jižním Turecku další systém protivzdušné obrany Patriot, oznámilo dnes turecké ministerstvo obrany. Agentura AFP v této souvislosti připomněla, že tento měsíc byly zachyceny tři rakety směřující k Turecku z Íránu. Ten se v regionu snaží o odvetné údery za útoky Izraele a Spojených států, které začaly 28. února.
"Rozmisťujeme nový systém Patriot, pod vedením velitelství spojeneckých vzdušných sil z Ramsteinu (Německo), ...doplní španělský systém Patriot, který je již v provozu," uvedlo dnes turecké ministerstvo obrany.
Podle AFP je nyní na vojenské základně Incirlik na jihu Turecka umístěn systém Patriot PAC-2, nový systém bude pokročilejší PAC-3, který je schopen sestřelovat i balistické rakety. Tureckou základnu Incirlik využívají další země NATO, mimo jiné Spojené státy, Španělsko, Polsko, a na základě bilaterálních dohod také například Katar.
"Dne 13. března vnikla do našeho vzdušného prostoru další balistická střela odpálená z Íránu, kterou zneškodnily složky protivzdušné a protiraketové obrany NATO rozmístěné ve východním Středomoří. Probíhají kontakty s příslušnou zemí za účelem úplného vyšetření incidentu," uvedlo dnes také turecké ministerstvo obrany. Teherán ale podle AFP odpovědnost za střely v tureckém vzdušném prostoru popřel.
USA a Izrael zahájily letecké útoky na Írán 28. února. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při americko-izraelském bombardování Íránu zemřel i jeho dlouholetý nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, jehož pak nahradil jeho syn Modžtaba Chameneí, a řada dalších významných představitelů režimu, včetně náčelníka generálního štábu Abdar Rahíma Musávího, ministra obrany Azíze Násirzádího či šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního.
Írán v odvetě bombarduje Izrael a země Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států, cílí však také na zóny ropného průmyslu. Íránské rakety, drony či jejich části sestřelené protivzdušnou obranou dopadají i na civilní budovy v těchto státech.
Americko-izraelská válka s Íránem si podle úřadů jednotlivých zemí vyžádala nejméně 1300 obětí v Íránu, přes 900 v Libanonu a 14 v Izraeli, napsala dnes agentura AP. Americká armáda podle ní potvrdila smrt 13 svých vojáků a zraněních dalších dvou stovek amerických vojáků.
čtk, tb
