Ministerstvo spravedlnosti dál bojuje za to, aby policie zveřejňovala, jaké národnosti jsou podezřelí z trestných činů

Ministerstvo spravedlnosti trvá i nadále na tom, aby policisté získali možnost zveřejnit státní příslušnost lidí, proti nimž vedou trestní řízení. Po kritice ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a dalších institucí ale do připravené novely trestního řádu výslovně doplnilo důvody, u nichž má být uvedení státní příslušnosti možné - mimo jiné při vyvracení dezinformací. Vyplývá to z vypořádání připomínek k návrhu, které je dostupné v elektronické knihovně legislativy.

Podle upraveného znění budou moci orgány činné v trestním řízení zveřejnit státní příslušnost, jestliže to bude nezbytné "k předcházení trestné činnosti nebo předcházení ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti anebo k vyvrácení nepravdivých informací způsobilých takové ohrožení vyvolat".

V původním návrhu ministerstvo možnost policistů či státních zástupců informovat o státní příslušnosti nijak neomezovalo. Pouze ji zmínilo jako výjimku ze zákazu zveřejnění informací vedoucích ke zjištění totožnosti daného člověka. V důvodové zprávě k novele uvedlo, že tím reaguje především na narůstající projevy předsudečné nenávisti, která pravidelně přičítá trestnou činnost příslušníkům minorit. Do paragrafového znění návrhu ale tyto záměry nejprve nepromítlo.

Obdobně - tedy zamezením spekulacím - změnu nejprve vysvětloval i ministr Jeroným Tejc (za ANO). Následně ale v souvislosti s novelou prohlásil, že veřejnost má právo dozvědět se o Ukrajincích, kteří v Česku páchají trestné činy včetně těch nejzávažnějších.

Záměr zkritizovali experti na předsudečné násilí, a to jako nepodložený a nepotřebný. V připomínkovém řízení pak nesouhlasné stanovisko k navrhované formulaci zaslal ÚOOÚ. "Orgány činné v trestním řízení by nebyly vázány žádným výslovným zákonným kritériem, kdy a za jakých okolností je zveřejnění přípustné. To je neslučitelné se zásadami zpracování osobních údajů, zejména s požadavky na účelové omezení, nezbytnost a přiměřenost," zdůraznili ochránci osobních dat.

K výhradám se přidal například odbor kompatibility úřadu vlády. Ten upozornil, že navrhovaná úprava by mohla být v rozporu s příslušnou evropskou směrnicí. Ministerstvo zdravotnictví pak označilo ustanovení za problematické a vyjádřilo obavu, že v praxi by mohlo vést naopak k posilování stereotypů a předsudků, nikoli k jejich zamezení.

Ministerstvo spravedlnosti argumentuje "obdobným přístupem a motivací" Dánska, které od listopadu 2025 zavedlo možnost informovat o státní příslušnosti lidí, vůči nimž se vede trestní řízení - přičemž informace o etnicitě nadále spadá do kategorie zvlášť chráněných osobních údajů, jež se nezveřejňují. Obdobně informuje od roku 2025 o státní příslušnosti Británie. Reagovala tak na násilné střety a útoky proti migrantům, které vyvolala dezinformace o národnosti pachatele vraždy tří dětí na taneční akci v Southportu.

čtk, tb